,,Ariel, chci aby sis rozmyslela jestli chceš dát Michaelovi druhou šanci nebo ne." řekl Lu po chvíli, kdy jsme jen seděli a nemluvily. Přemýšlela jsem jak moudrý je nápad jít do temnoty, a hlavně jestli to říct Azraelovi nebo ne. Bude zuřit, to vím naprosto jistě, ale já jsem ho chtěla vidět, chtěla jsem mluvit s Michaelem a vidět jestli o záchranu vůbec stojí.
,,Azrael bude zuřit." odpověděla jsem Luovy a on pokýval hlavou.
,,No jo, to je celý on. Můžeme ho vzít sebou jestli chceš."
,,Já nevím, opravdu nevím Lu. Na jednu stranu chci mluvit s Michaelem, ale nechci naštvat Azraela."
,,Je to na tobě maličká." řekl jen a mě tím vůbec nepomohl. Chtěla jsem mu něco odpovědět, ale ozvalo se zaklepání na dveře a po Luovi se slehla zem. Zmateně jsem se kolem koukala a dveře se mezitím otevřely.
,,Ariel." zaslechla jsem známý hlas a podívala se na osobu které za mnou přišla.
,,Azraeli." zašeptala jsem, on ke mě rychlým krokem přešel a objal mě.
,,Jak je ti?" zeptal se když se na mě podíval.
,,Je to lepší." odpověděla jsem mu a jemu sklouzl pohled na můj krk kde byl mámin medailonek.
,,Odkud to máš?" zeptal se a vzal ho mezi prsty.
,,Azraeli, byl tu Lu, všechno mi řekl. Tohle patřilo mámě." vysvětlila jsem mu a jeho čelisti se zatnuly.
,,Co tu chtěl?!" zavrčel a já se na něj zadívala, proč byl naštvaný?
,,Chtěl se mnou mluvit, o Michaelovi..."
,,Děláš si srandu že ano?" zavrčel znovu a mě se stáhl žaludek. Jeho naštvaný tón se mi ani trochu nelíbil.
,,Michael je u něj. Chtěl abych si s ním promluvila a..." neměla jsem šanci to dokončit, protože se Azrael prudce zvedl a přešel k oknu skoro stejně jako Lu.
,,Neříkej, že si mu kývla na to aby tě vzal za ním, řekni žes nebyla tak hloupá!" vykřikl po chvíli mlčení a obrátil se ke mě.
,,Ne, ale chci s Michaelem mluvit, chci mu dát příležitost, chci mu dát druhou šanci."
,,Ariel! To si vážně děláš prdel?! Ty chceš tomu parchantovi dát druhou šanci po tom co ti udělal? Po tom co nám udělal?" řval na mě a já se stahovala do sebe.
,,Padl kvůli mě Azraeli, kvůli mě ho chceš zabít a nemysli si že nevím proč si chtěl aby Lu přišel!" oplatila jsem mu a on začal přecházet po pokoji sem a tam. Nic neříkal a čas od času si prsty prohrábl své černé vlasy.
,,Vím že jsi chtěl aby tě na chvíli zbavil tvé moci, abys ho mohl zabít pomalu." zamumlala jsem se sklopenou hlavou a on se zastavil.
,,Ano přesně to jsem chtěl udělat, nic jiného si totiž ten bastard nezaslouží!" zakřičel na mě s novou silou a já si objala kolena, jako kdyby mi před ním mohla poskytnout nějakou ochranu.
,,Chci s ním mluvit, dovol mi to prosím. Záleží mi na něm, nechci aby zemřel kvůli tomu že miluju tebe."
,,Nechci abys tam šla a jestli to uděláš, bude to tvůj boj Ariel."
,,Chci abys šel se mnou."
,,Lu!" zakřičel tak nahlas, že jsem nadskočila a v ten okamžik se u mě objevil můj otec.
,,Nemusel bys na ní být tak tvrdý Azraeli." řekl pevně jeho směrem a pohladil mě po vlasech.
,,Do toho jak se k ní chovám ti nic není Lu, najednou si tu hraješ na starostlivého otce? A cos udělal když jí Dina zlámala křídla? Cos udělal když na ní zaútočila tvá vlastní démonka. Řekni mi Lucifere, cos udělal když jí ten bastard znásilňoval."
Bolely ty slova, dokonce i mě Azraelovy slova bolely, bylo v nich tolik nenávisti, nepoznávala jsem ho a naháněl mi strach.
,,Nemůžu jí chránit před vším! Od toho jsi tu ty!" odpověděl mu Lucifer a přesel přímo před něj.
,,Cos udělal ty abys jí před ním ochránil?"
,,Dost!" vložila jsem se do toho a vstala z postele.
,,Proč se vy dva hádáte?! Copak nemám svůj rozum? Oba máte svou pravdu, ale jsem tu taky já a já s ním chci mluvit!" řekla jsem rozhodně a Azrael mě vzal silně za ruku.
,,Jestli tam půjdeš Ariel, neochráním tě." zavrčel mi do obličeje.
,,Bolí mě to." zasyčela jsem, protože jeho sevření zesílilo. V tu chvíli mě pustil a kus ode mě odstoupil.
,,Nenechám jí tam jít samotnou, takže jdu taky." řekl nakonec a Lu se usmál.
,,Výborně, kdy vyrážíme?" zeptal se a já se na něj podívala.
,,Hned." řekli jsme s Azraelem najednou a Lu se usmál.
,,Dobrá." kývl a pak nás pohltila temná mlha.

Když se mlha rozpustila stály jsme znovu v jeho trůním sále. Sevřel se mi žaludek nad vzpomínkou kdy jsem tu byla naposledy.
,,Azraeli, chci abys šel se mnou. Nechci abys udělal nějakou hloupost." řekl Lu Azraelovy a ten, aniž by se na mě podíval s ním opravdu odešel.
,,Ariel." zaslechla jsem tiše své jméno a otočila se za tím zvukem. Tam u zdi byl připoutaný, stejně jako Azrael, Michael. Ovládla jsem nutkání rozeběhnout se k němu a obejmout ho, protože vypadal, že mu někdo hodně ublížil a já jsem jen mohla hádat kdo to byl.
,,Přišla jsem si promluvit." řekla jsem a pomalu se k němu blížila. Celou dobu měl skloněnou hlavu, ale když jsem přišla až k němu zvedl jí a podíval se přímo na mě. Obličej měl hodně ošklivě potlučený a nemohl mi uniknout pohled na jeho záda. Měl zlomená křídla, stejně jako Azrael.
,,Přivedla si Azraela, asi nebude tak něžný jako tvůj otec." zamumlal a znovu sklopil hlavu.
,,Řekl ti to." konstatovala jsem a on se slabě zasmál.
,,Ano, neodpustil si větu typu. Jak sis mohl dovolit sáhnout na mou dceru."
,,Proč jsi tady Ariel." zeptal se mě po chvíli kdy jsem se na něj jen dívala.
,,Chci vědět proč si to udělal." řekla jsem a klekla si před něj abych mu viděla do tváře. Zvedl ke mě oči, ale pak se zase podíval do země.
,,Neovládl jsem tu temnotu která mi zatemnila mysl. Padlý anděl je skoro jako démon, nic dobrého v něm není." vysvětlil mi a já se zamračila.
,,Proč já Michaeli, proč si padl kvůli mě...potřebuju tě."
,,Ariel, andělé lásku vnímají jinak než si myslíš. Když se zamilujeme je to navěky, navždy a hlavně je to nevratné. Padl jsem protože tvoje srdce patří Azraelovi."
,,Proto si mi ublížil?"
,,Už jsem ti řekl proč jsem to udělal! Tak mi dej pokoj a nech ho ať mě zabije! Nemůžu se na sebe ani podívat! Ublížil jsem ti, sakra vždyť jsem tě znásilnil! Jedinou osobu na které mi záleží víc než na sobě!" zakřičel na mě a já se rozbrečela.
,,Nechci aby tě zabil..." zamumlala jsem a objala ho. Ztuhl a skoro nedýchal.
,,Potřebuju tě chápeš to? Ublížil si mi, zklamal si mě, ale mám tě ráda, miluju tě a nechci abys kvůli mě zemřel." vychrlila jsem ze sebe ty slova jako nákazu a on v jeden okamžik ztuhl ještě víc než předtím.
,,Co jsi to řekla?"