Nedalo mi to a musela jsem se na Azraela otočit. Jay nezůstal pozadu a i on se na něj podíval.
,,Co se do toho pleteš!" zavrčel na něj a Azrael pohled ze mě přesunul na něj.
,,Já se do ničeho nepletu to ty jsi ten, co tady nemá co dělat!"
Tak moment, co se to tu tady děje? Nehodlají se kvůli mě prát že ne?
,,Počkat! Všichni se uklidníme." řekla jsem vážně a oba mi začaly věnovat pozornost.
,,Zatím jsem klidný, až mě ten hajzl nasere, neručím za sebe." vydechl Jay namyšleně a já se najednou styděla, že jsem kdy uvažovala nad tím že k němu něco cítím. Změnil se, opravdu se změnil. Ten Jay kterého jsem milovala je pryč.
,,Jako kdybys mi mohl něco udělat." odpověděl mu Azrael stejným tónem a zpříma se na něj podíval.
,,Klid! Všichni! Tohle nemáme zapotřebí!" vložil se do toho Gabriel a objevil se po mém boku.
,,Co chcete?" pokračoval a měřil si ty dva před námi pohledem. Já jsem se mezitím přesunula blíž k Azraelovi. S plnou platností jsem Jaye odepsala. Kdyby se choval jen o kousek líp a kdyby se mnou neměl tu ženskou, možná bych nad svým chováním uvažovala ale teď ne. Neměl mu vyhrožovat.
,,Přišel jsem si pro to co je moje." odpověděl Jay Gabrielovi a kluk po mém boku ztuhl. To jako mluví o mě? Chtěla jsem ho chytnout za ruku, ale to co mi řekl v autě mi můj úmysl rozmluvilo.
,,Nedotýkej se mě." zamumlal Azrael jako kdyby věděl co jsem chtěla udělat.
,,Budu chtít vysvětlení." zašeptala jsem mu nazpět a pak jsem obrátila pozornost k lidem před sebou.
,,Nemůžeš jí sebou odvést!" zařval na něj Gabriel a Jay i jeho doprovod se jen divně usmívaly.
,,Jako kdybyste mě mohly zastavit." odpověděl mu a udělal krok mým směrem. Já jsem instinktivně ucouvla a Azrael se postavil přede mě.
,,Nedotkneš se jí!" zahřměl Gabrielův hlas a já jen mohla sledovat jak jeho postavu zahalilo bílé oslnivé světlo. O to víc mě překvapilo to co jsem viděla když záře pohasla, z toho světla se narovnal Gabriel, ale z jeho zad stoupaly obrovská mohutná křídla.
,,No do prdele..." vydechla jsem a kluk přede mnou se zasmál.
,,No a je to venku." zamumlal a nepatrně ke mě otočil hlavu.
,,To se mi asi nezdá že ne?"
,,Hm, ne." potvrdil mi a já se znovu podívala na opravdového anděla před sebou. Byl to pořád stejný Gabriel ale ty křídla! Do hajzlu ty křídla měli snad rozpětí deseti metrů. Obrátila jsem svůj pohled na ostatní a uviděla Linu v Rafaelově náruči. Nejspíš omdlela, no já jsem k tomu taky neměla daleko.
,,To i ostatní?" zašeptala jsem k Azraelovi.
,,Jo. Měla jsi tehdy pravdu když ses smála nad jejich jmény, oni jsou opravdu nejvyšší z andělů." To mi vyrazilo dech, já měla pravdu! Rafael, Michael a Gabriel...bože..
,,A ty?"
,,To teď neřeš.." zamumlal a podíval se zpět na lidi před sebou.
,,Koukám že se s tím neserete Gabriely, ale ani ty mě nezastavíš!" řekl Jay a jeho tělo se začalo měnit. Můj bože snad...to ne! Celá jeho postava se snad zdvojnásobila a kdybych teď před sebou neviděla skutečného anděla myslela bych si že jsem zešílela. Z Jaye se totiž stávalo něco temného s obrovskými zahnutými rohy. No to se mi snad zdá!
,,Už není tak hezkej co?" zašeptal mi Azrael a usmíval se. Jemu je to k smíchu?
,,Jsem hezčí."
,,Neříkej mi, že ..."
,,Ne...nemám žádné rohy, za to mám sám sebe. Ale to doufám neuvidíš."
,,Azraeli...tvoje jméno...nejsi..."
,,Ariel...všichni máme jména taková která nám právem náleží."
,,Do prdele..takže ty ..."
,,Nech to být...teď musíme vyřídit tu věc." řekl chladně, ale já jsem odpověď nepotřebovala. On byl anděl smrti, přede mnou stál opravdový Azrael, opravdový anděl smrti.
,,Jděte mi z cesty! Já toho náfuku vyřídím!" ozval se hlas za námi a já se otočila. Když jsem ale viděla ostatní málem jsem odpadla stejně jako Lina. I ostatní se totiž přeměnili a teď tu byla celá malá armáda andělů. Rafael i Michael měli stejně obrovská křídla jako Gabriel, Eloa a Ami oproti nim působily tak neuvěřitelně křehce.

Hlas který mě donutil se otočit patřil Ami která se hnala naším směrem s mečem v ruce. Její křídla byla o dost menší než ostatních, ale za to měla odvahu jak se zdá.
,,Ami! Zůstaň stát!" zahřměl hlas kluka přede mnou a Ami se zastavila na místě.
,,Nemusím tě poslouchat!" oponovala mu a on se zamračil.
,,Nechci aby se ti něco stalo tak buď tak hodná a běž zpět."
,,Ami! Azrael má pravdu!" zahučel Gabriel a dál se soustředil na démony před sebou.
,,Azrael jo?!" ozval se Jay po dlouhé době mlčení.
,,Neříkej že ses zamilovala do samotného anděla smrti Ariel." pokračoval výsměšně mým směrem a já nevěděla co mu mám odpovědět. Záleželo mi na něm, ale nejsem si jistá že jsem ho milovala. Vždyť ho sotva znám...
,,To je dobrý nemusíš odpovídat. Škoda že se tě nemůže dotknout věřím, že by s tebou rád dělal to co já tu noc co jsem odešel."
,,Drž hubu Jayi! Nikdy jsem ti neměla věřit!" zařvala jsem na něj a obešla kluka co mě pořád držel za svými zády. Je mi jedno co mi chtějí udělat, nebude o mě mluvit jako o nějaké štětce.
,,Ariel ne, uklidni se." snažil se mě zastavit Azrael, ale já ho nechala daleko za sebou a postavila se vedle Gabriela.
,,Dojemné." ozvala se konečně ta ženská a já svůj nenávistný pohled přesunula na ní.
,,Škoda že jsem tě nezabila když jsem mohla. Mohla jsem se vyhnout tomuhle divadlu."
,,Jo to si klidně mohla možná bych dřív zalitovala, že jsem potkala někoho jako je on!" odpověděla jsem jí a Jay se na mě zamračil.
,,Ariel, to co bylo je pryč, jsem démon, nic dobrého ve mě nehledej!"
,,To ani nechci! Trpěla jsem Jayi! Trpěla jsem jako zvíře a ty ses ani nerozloučil! Tak dobrej herec si byl! Do toho zabij mě, nesnesu pohled sama na sebe kvůli tomu že jsem podlehla někomu jako jsi ty!"

Pálily, pálily ty zatracené slzy v mých očích a možná bych je i nechala ztéct po mé tváři kdybych vedle sebe neucítila pohyb.
,,Ariel...neplýtvej na něj slzami. Nezaslouží si to." vydechl Azrael vedle mě a já jsem měla neuvěřitelné nutkání ho obejmout.
,,Nechal bych tě to udělat, veř mi že ano ale pak bych tě ztratil, takže to nedělej." zašeptal a já pochopila. Předtím v tom autě mluvil pravdu.
,,Nechci tě zabít, ale když o to tak prosíš." řekla výsměšně ta ženská a znovu rozpřáhla ruce a já věděla co přijde, jenže všichni v tu chvíli zavolaly moje jméno. Gabriel se po mém boku pohnul a než jsem to stačila zaregistrovat omotaly se kolem mého pasu ruce Azraela a on mě skryl do své náruče takže temné světlo zasáhlo jeho místo mě.

...TO BE CONTINUED

♥♥♥

Tak lidičky tím bych ukončila první díl :D :D

Zabte měěěěěěě :D :D

Nebojte se, co nejdřív začnu psát pokračování :P

Tady je ještě ta démonská princezna kterou jsem vám slíbila:

Díky moc za to že jste to se mnou vydrželi :*

Miluju vás

♥♥♥