30.Kapitola
Chtěla jsem se otočit, vážně jsem chtěla. Ne nechtěla, nebo jo? Opravdu jsem teď stála ztuhnutá na místě a rozhodovala se, jak bezpečné je se otočit? Něco ve mě se bolestivě stahovalo a já měla strach. Strach? Z čeho? Z něj. Ale proč? Nevnímala jsem svět a lidi okolo jen jeho tělo za mým a jeho dech skoro u mého krku. Děsilo mě to a vzrušovalo zároveň. Ani jsem si neuvědomila, že na nás všichni zírají a nejspíš to vypadá dost komicky.
,,Azraeli..." ozval se jeden z kluků a já mu byla vděčná, že přerušil to neuvěřitelné ticho. Azrael? Dost zvláštní jméno, není to jméno jednoho z andělů? Jenomže on se ani nepohnul, necítila jsem ani jen malý záchvěv pohybu. Pořád strnule stál na stejném místě, skoro jsme se dotýkaly, ale pořád si udržoval odstup.
,,Azraeli, má z tebe strach." ozval se znovu ten samý kluk a já k němu zvedla hlavu, strach? Tak to sakra ani náhodou! Možná trochu.
,,Bojíš se?" ozvalo se velice tiše, těsně u mého ucha a já ztuhla ještě víc, pokud to bylo ještě možné. Ten hlas. Jeho hlas byl tak zvláštní, donutil k pohybu každou buňku v mém těle a já se zachvěla. Proč od něj neodejdu?
,,Azraeli dost." ozval se znovu ten samý kluk a můj věznitel se konečně pohnul. Svět byl znovu tak krásně slunečný jako předtím a já byla volná. Mohla jsem se konečně svobodně nadechnout.
Udělala jsem pár rychlých kroků směrem od něj a zastavila jsem se až u Liny která na mě dost vyděšeně zírala.
,,Jsi v pořádku?" zeptala se mě a já jsem zvládla jen přikývnout, koutkem oka jsem stejně pořád sledovala jeho. Odcházel.
,,Omluv ho...není moc společenský." uslyšela jsem za zády a na mém předloktí přistála něčí ruka. Já jsem se instinktivně otočila.
,,Jsem Gabriel." představil se mi ten zvláštní kluk a já jsem nemohla skrýt úsměv. Azrael a teď Gabriel?
,,Vím co tě napadlo a věř mi, že to tak není." řekl hned vzápětí a také se usmál.
,,Je to zvláštní. To i vy ostatní máte taková jména?" zeptala jsem se a zbytek skupiny pokývalo hlavou.
,,Co jste zač? Sourozenci divných rodičů?" zeptala se Lina za mnou a já vyprskla smíchy.
,,Pardon, pardon...já...omlouvám se." omlouvala jsem se hned co jsem zahlédla Gabrielův obličej.
,,Vy si asi neděláte legraci že ne?" řekla jsem potichu a všichni naráz souhlasně zakroutili hlavou.
,,Páni!" vydechla jsem, vždy se mi jména andělů líbily, jsou takový vznešený.
,,A...řeknete mi jak se jmenujete i vy ostatní?" zeptala jsem se opatrně a Lina do mě šťouchla. Já jsem se na ní otočila a ona na mě kroutila hlavou.
,,Co je Lino?" zeptala jsem se jí potichu a ona mi stiskla ruku.
,,Přestává se mi to líbit. Azrael...Azrael je anděl smrti, Ariel. K tomu divnýmu týpkovi by to sedělo."
,,Lino, neblázni prosím tě...od kdy věříš na nadpřirozené bytosti? Andělé? Tady? Vážně?"
,,Já vím, ale je to divný, kdo by svým dětem dával jména podle andělů?" šeptala mi dál a já se na ní jen zašklebila.
,,Lino, Gabriel není zase tak zvláštní jméno..."
Musela uznat že jsem měla pravdu, vím že jsem jí měla. Andělé? Tady? Skuteční andělé? A rovnou v čele s Gabrielem? Jak moc velký blázen jsem?
,,No dobře." přikývla nakonec a spolu jsme se k nim vrátili, Lina mě totiž stihla odtáhnout pěkný kus od jejich skupinky.
,,Omlouvám se Lina asi začala věřit , že andělé jsou skuteční." usmála jsem se omluvně a všichni tři kluci se na ní obrátily, vypadalo to vážně děsivě.
,,Ty nevěříš, že andělé skutečně existují?" promluvil ten napravo od Gabriela a Lina se neklidně ošila. Takhle jsem vypadala taky?
,,Ne, že bych nevěřila...ale...co by dělaly tady." vysoukala ze sebe a ten kluk co se jí ptal se usmál.
,,Jsem Rafael, Lino." představil se jí a mě asi spadla brada až na zem, ještě mi řekněte že ten kluk na druhé straně Gabriela je Michael a prohlásím se za blázna.
,,A tohle je Michael."
No prosím, kde mám podepsat papíry k tomu abych byla hospitalizovaná na psychiatrii? Opravdu? Tři nejvyšší andělé? Tedy...mají jejich jména. To je divný. Hodně divný.
,,Já jsem Eloa a tohle je Ami." představily se i ty dvě dívky za nimi a zamávaly na nás. No prosím, konečně normální jména. Úlevně jsem si oddechla a Gabrielovi to neuniklo.
,,Co kdyby jste zítra večer přišli k nám? Pořádáme něco jako večírek."
,,Párty!" opravila ho Eloa a já se usmála.
,,Nevím jestli je to dobrý nápad." zamumlala jsem a snažila se najít oporu v Lině, ta ale měla spoustu práce s Rafaelem. Tedy, vypadalo to, že jí v puse nezůstají žádné sliny jak při pohledu na něj slintala.
,,Lino?"
,,Hm?" zamumlala mým směrem a po chvilce se na mě i otočila.
,,Zvou nás na párty, zítra večer." shrnula jsem všechny informace a jí se rozzářily oči.
,,Jo jasně. Půjdeme!" řekla téměř okamžitě a já pokroutila očima.
,,Kam máme přijít?" zeptala jsem se.
,,Bydlíme kousek za městem, když pojdete po téhle silnici, neminete to." odpověděl mi Michael. Bože vážně vypadaly divně. Kdybych opravdu uvěřila, že to jsou andělé, co by se mi stalo? Tedy, ne že by tak vypadaly...dobře byly až nějak moc hezcí, ale prostě...ne. Andělé? Ne, nejsem tak velkej blázen.
,,Dobře, přijdeme." přikývla jsem a chytla Linu za ruku. Ta se jen velmi neochotně pohnula z místa.
,,Jdeme Lino!" zavrčela jsem na ní a ona zamumlala něco o tom jak je Rafael krásnej.
Bože, tak tohle mi byl čert dlužen. Moje kamarádka se zamiluje do kluka co se jmenuje jako jeden z nejvyšších andělů, uděláme si nové div ne božské kamarády a já? Já málem umřu strachy jen kvůli tomu tomu divnému klukovi. Azrael...divné jméno. Když jsme procházely brankou, Lina už konečně znovu našla svůj zatoulanej mozek a tvářila se jako člověk.
,,Jsou boží že jo?" zašeptala mi a já znovu, už asi po desáté pokroutila očima. Jenže když jsem to udělala, upoutal můj pohled kluk opřený o kapotu auta. Ztuhla jsem na místě neschopná dalšího kroku. Byl to on, musel to být on a díval se přímo na mě. Měla jsem pocit že se mi dívá až do duše.
,,Ariel?!"
,,Ariel?!!!" uslyšela jsem Linin hlas a v tu chvíli ten kluk uhnul pohledem a já byla volná.
,,Hm?" zabručela jsem a zatřepala hlavou.
,,Děsí mě." vydechla když se podívala směrem kde seděl a já nemohla nic jen souhlasit. I mě děsil.
♥♥♥
Ahojky !! tak! :D
Co říkáte na nové kamarády našich holek? Já si nemyslím, že to jsou andělé, jsou to přeci normální jména :D
Aby jste měli lepší představu... dám vám sem fotky té divné partičky :)
Azrael :
(nemohla jsem se rozhodnout kterou sem dát tak jsem sem dala obě :)
***
Gabriel:
Pokračování v další kapitole ;)
♥♥♥
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top