Marek

Nemůžu stále uvěřit tomu, že byl vládce Setna otráven, ale Hori si tím je naprosto jistý. Podle něj někdo podával velmistrovi jed po delší dobu. Proto byl zesláblý, ne kvůli stáří, nebo nemoci.
Byl tráven.

Nejhorší na celé věci je skutečnost, že to udělal člen Stráže, nikdo jiný se k němu dostat nemohl..

Ale kdo a proč?
Na druhou otázku odpověď nejspíš znám. Chtěl nás oslabit.
Jsem si téměř jistý, že v tom mají prsty Dias a Eregis. Věděli až příliš brzy o vládcově skonu, takže jim to musel kdosi vyzradit.

Musím ho odhalit co nejdříve.
Během války, kterou nám ti dva vyhlásili, by mohl Rudé Stráži ještě hodně uškodit.

Zvláštní ovšem je, že po tom zemětřesení další útok nepřišel, jakoby na něco čekali. Tuším na co, snad se mýlím...

Chrám Dvojí magie

V okrouhlé síni čekají dva muži na příchod svého hostitele.
Zatímco starší stojí nehnutě a jen pozoruje malou bránu, jako kdyby se ji snažil zhypnotizovat, mladší si zaujatě prohlíží výzdobu.

Malby, které vidí, popisují jednotlivé druhy magie.

Čtyři zpodobňují základní živly.

Ohnivá znázorňuje vysoký plamen, nad nímž poletují blesky a kolem nějž protéká potok rozžhavené lávy.

Na vodní stěně je vidět jezero, jehož střed zamrzl. Na vodní plochu padá sníh.

Třetí zobrazuje sílu vzduchu tornády a vichřicemi, které ohýbají a lámou stromy.

Na poslední je namalovaná skála, vyčnívající z černé půdy.

Další dvě malby jsou podobné, přesto jiné.
Na jedné z nejasného bodu tryská bílé, až zlaté světlo.

Na druhé není nic, je celá černá. Tento obraz zcela jistě popisuje temnotu.

Poslední dva obrazy jsou stejné, avšak zrcadlově obrácené.

První zachycuje na levém okraji nádherný, košatý strom s růžovými květy. Uprostřed pak bez květů, úplně vpravo je již uschlý. Smrt.
Celá malba je ohraničena černo-rudým obrysem.

Na protilehlé straně síně je ten samý obraz, ohraničený bílo-zeleným obrysem.
Uprostřed strom se zeleným listím, vlevo však suchý a vpravo v plném květu. Život.

Místnosti dominuje šest mohutných sloupů, podpírajících stropní klenbu.
Tři levé jsou natřené střídajícími se pruhy černé a červené.
Tři pravé taktéž, ovšem na nich se střídá bílá a zelená.

Když se však mladý muž otočí, zjišťuje, že jsou sloupy takto natřené jen do poloviny. Z druhé strany má totiž stejný výhled.
Vlevo jsou sloupy zbarvené tmavě, vpravo světle.

Zřejmě proto, aby každý, kdo vyjde z dveří, viděl to samé.

Zvuk otevírající se brány mladíka donutí se otočit.
Jejich hostitel dorazil.

Ihned přichází ke staršímu z mužů.

„Vznešený Diasi, rád tě opět vidím.“ stočí pohled na viditelně nervózního mladíka.

„To je on?“

Dias jen mlčky kývne.
Hostitel si doprovod vládce vzduchu prohlédne, načež luskne prsty. Ihned k němu přiběhne mladší chlapec, tak kolem patnácti let.

„Doprovoď ho k Suchosovi.“

„Ano, mistře Huji.“ pronese chlapec se skloněnou hlavou.
Chytne mladého návštěvníka za ruku a odvádí jej branou ze síně.

Pospíchají dlouhou chodbou, dokud nepřijdou před dveře z červeného dřeva.
Chlapec zaklepe a vchází dovnitř.

„Mistře Suchosi. Tohoto muže k tobě posílá velmistr.“

Oslovený stojí zády k nim. Je slyšet krátké vydechnutí, vzápětí dostanou odpověď:

„Dobrá. Můžeš jít.“
Chlapec odejde a zanechá mladíka s oním mužem o samotě.
Muž se pomalu otočí. Je celý v černém, jen plášť má rudý jako krev. Tvář mu zakrývá maska tvaru psí hlavy, která odhaluje pouze oči.

„Ahoj, Jirko. Jsem Suchos. Mistr magií smrti a ohňů. Víš, proč tu jsi?“

Mladík nedokáže odtrhnout pohled od těch očí. Jsou tak hřejivé a hluboké. Někoho mu připomínají, ale nemůže si vzpomenout koho.

Uvědomí si, že Suchos čeká na jeho odpověď.

„Ehm. Ano, mistře. Mám se naučit ovládat blesky.“

„Správně. A víš, proč? Proč tak rychle?“

„Já.. Ano. Kvůli té válce.“
Sakra! To poslední slovo řekl s nechutí, nemohl si pomoct.
Teď Suchos ví a řekne to Diasovi.

Ale Suchos se jen smutně usměje.

„Také s ní nesouhlasíš?“

Jirka si vzpomene, co slyšel v Bílé Stráži. Mistr Suchos se staví proti válce s Rudou, ale velmistr Huj ho k ní nutí.
Třeba nebude tak špatný a třeba mu pomůže.

Sebere odvahu a odpoví:

„Ne, mistře. Nesouhlasím.“

„V tom případě máš sakra velký problém, Jirko.
Dias totiž chce, abys zabil vládce Setha.“

„Cože?!? Ne, to mi nikdo neřekl. To přece nemůžu, je to kamarád!“

Suchos na něj pohlédne s překvapením. Zaslechl totiž v Jirkově hlase emoci, kterou nečekal.

„Ty-.. Ty k němu něco cítíš?
Neboj se. Přísahám na vlastní život, že to nikomu neprozradím.“

Jirka padne zoufalstvím na kolena.

„Miluji ho.“ zašeptá zlomeně.

Suchos na mladíka jen zírá. Tohle opravdu nečekal.
Skloní se k Jirkovi, aby mu pomohl na nohy, ale jakmile se ho dotkne, projede jím třas. Ten kluk má větší moc, než si myslí.

„Posaď se. Musím ti říct několik důležitých věcí.

Nejprve k tvému vyznání.
Nikomu dalšímu to neříkej. Znám Setha a vím, že mu nejsi lhostejný. Něco k tobě určitě cítí, ale naneštěstí se teď zakoukal do Horiho, vládce vody.

Teď k učení.
Z tvého dotyku jsem vycítil mnohé. Především však, že nemáš dar vzduchu, nýbrž ohně.
Proto tě naučím ovládat nejen blesk, ale i plameny.
V tvém nitru se ukrývá mocná magie. Tak silná, že by ses mohl stát šampionem Rudé Stráže.

A poslední věc.
Nehodlám se zúčastnit té války, rozhodně ne na straně Diase.
Takže se tě ptám, pomůžeš se mnou Sethovi proti Bílé a Černé Stráži?“

Jirka zvedne hlavu a jeho oči jsou plné odhodlání.

„Ano, mistře. Pomůžu tobě i Markovi porazit vládce vzduchu a země.“