Marek

Po oznámení, že velmistr zemřel, se věci daly rychle do pohybu.
Vládce vody, mimochodem velmi hezký muž, byl odveden k Radě starších.

Mne vzal Derek do srdce sídla.
Zastavili jsme se až před rudými dveřmi, kde se ke mně otočil a řekl:

„Vejdi, Marku. V této svatyni tě čeká tvůj osud.“

Aniž by svá slova nějak vysvětlil, mávl rukou a strčil mne do místnosti, jejíž dveře magií otevřel.

V místnosti je absolutní tma. Rád bych vyvolal alespoň malý plamínek, ale bojím se, že to není dovoleno. Přece jen stojím ve svatyni Ducha ohně.

„Nemusíš se bát...“

Co to? Odkud se bere ten tichý hlas? Je tu snad někdo se mnou?

Náhle se mi přímo před očima zjeví sloup ohně, který se postupně změní na průhlednou a rudě světélkující postavu muže.

„Neboj se, Marku...“

„Kdo jsi?“

„Myslím, že to víš, Marku.

Jsem Sethi. Nejstarší velekněz boha Sutecha a první velmistr Rudé Stráže. Nyní jsem Duch ohně.

Setna vládl kléru téměř sto let. Nyní však je mrtev a TY jsi byl vyvolen za jeho nástupce...“

„Ale.. Já to nikdy nechtěl. Proč jsem byl vybrán?“

Duch se usměje.

„Protože, jako jeden z mála ovládáš všechny tři druhy ohně a magii.
Navíc jsi opravdu velice mocný, což jsi ukázal při zkoušce.

Ano, Rudá Stráž tě bude potřebovat...“

„Takže je to pravda, to o té válce?“

„Bohůmžel ano. Ale neobávej se, můj vodní bratr a jeho mágové ti pomohou.

Navíc, i ty sám máš své jisté tajemství, že?“

„Ty o tom víš?“

„Jsem Duch. Sledoval jsem tě, chlapče.

Pověz, jaké jméno bys chtěl nosit jako vládce ohně?“

„Pokud to není příliš opovážlivé, rád bych si říkal Seth, vznešený.“

„Není. Právě naopak. My, vládci ohně, jsme zůstali věrni Sutechovu odkazu, neboť každý velmistr Rudé Stráže nosil jméno boha živlů.

A ty dáváš jasně najevo své postavení, vzhledem ke skutečnosti, že budeš nosit jméno podobné mému.

Nyní se tedy staň nejvyšším mágem...“

Duch se opět promění v ohnivý sloup, jenž kolem mne začne kroužit.
Země, na níž stojím se roztavila a ze stropu mě zasahují zářivé blesky.

Cítím, jak mnou prostupuje vroucí energie.
Pak se sám postupně měním v plamen, pak blesk a nakonec v lávu.

Poté jsem to zase já, avšak jiný.
Silnější, mocnější.

Cítím, jak mi v žilách proudí mnohonásobně větší moc, než kterou jsem doposud cítil z kteréhokoliv mága.

Přede mnou se opět zjeví Duch.

„Nemýlil jsem se. Jsi daleko mocnější, než všichni tví předchůdci. Dokonce mocnější, než-li já.

Jsi skutečná čtvrtina boha, jsi sám oheň...

Buď pozdraven velmistře Rudé Stráže. Vládce ohně, Sethe!“

Duch zmizí, jeho plamen pohasne, přesto zde není tma.
Chvíli pátrám po zdroji světla, jež ozařuje svatyni, než mi dojde, že jím jsem já.

Sebevědomým krokem vyjdu ven, kde mě očekává Dozorčí a dva strážní.
Všem při pohledu na zář, která ze mne vychází, spadne čelist.
Vzápětí padnou na kolena, aby mi vzdali úctu.

„Vstaňte. Dereku, doprovoď mě prosím k Radě. Musíme probrat pár záležitostí.“

„Samozřejmě, vznešený.“

Jen pokroutím hlavou a následuji Dozorčího ke Kruhové síni. Oba strážní cupitají za námi.

Když vstoupíme do místnosti, Rada je zrovna uprostřed diskuze s vládcem vody.
Jakmile mne uzří, ztichnou.

S Derekem se posadíme a já se rovnou ujímám slova.

„Jak asi vidíte, stal jsem se právě vládcem ohně. Nic se nemění, stále jsem dost nezkušený a potřebuji vaše rady i pomoc.“

Velmistr Modré Stráže mne pozoruje zvláštním pohledem, jakoby o něčem uvažoval.
Když si všimne, že jej též sleduji, pousměje se a praví:

„Jsi mocnější, než kdokoli jiný, včetně mne. Jakým jménem tě máme oslovovat?“

„Říkejte mi Seth.“

„Dobrá, Sethe.
Mám informaci, že vládci vzduchu a země požádali o audienci u vládkyň.
Myslím, že nebude od věci, když se tam objevíš také. Doprovodím tě, chceš-li.“

„Bude mi potěšením, Hori.“

S tím jsme se oba zvedli, a ještě, než nás přenesl, dal jsem Radě a Derekovi pokyny k přípravě naší obrany pro případ napadení.

Derek mi stačil sdělit přání mého předchůdce, abychom do Stráže přijali prince Martina, s čímž souhlasím.
Budeme potřebovat veškerou možnou magii.

Já sám pak po návratu od vládkyň zavolám své kamarádce a civilní kolegyni Veronice, aby přišla.
Protože víc mágů znamená víc moci...

Sídlo Kruhu

„Vládce ohně je mrtev a je to strašlivá ztráta, nicméně se domnívám, že nastal čas, vrátit nám naše síly.“ snaží se velmistr Bílé Stráže přesvědčit vládkyně tmy a světla.

Nicméně, Virias a Ylis zůstávají neoblomné.

„Diasi. Ty síly patří Rudé Stráži.
Vám byly pouze propůjčeny, kvůli míru, který jste ovšem nedodrželi. Proto vám byly opět odebrány.“

Vládce vzduchu vypadá, že se sotva drží, aby Ylis nenapadl.
Jeho společník z Černé Stráže mu položí ruku na rameno, uklidňujíc jej.

„A co ty, Virias? Máš stejný názor?“

Vládkyně tmy pokroutí očima:

„Ano, mám, Eregisi.
O tom, zda máte nějaká práva na ony síly, rozhoduje vládce ohně.“

„Vládce ohně je mrtvý!“

„Neřekla bych.“
Usměje se žena a pohlédne za sebe.

Vedle vládce vody tam stojí mladík v rudém plášti.

„Zdravím, jsem Seth. Nový vládce ohně.

A co se týče vás, vznešení, nic vám nedám. Blesk i láva zůstanou nám.“

Eregis i Dias zrudnou vzteky.

„Žádný kluk nám nebude upírat, na co máme právo!“ vykřikne vládce vzduchu rozzuřeně.

Seth postoupí o pár kroků k mužům.

„Musím tě zklamat, vznešený Diasi. Ty síly daroval Rudé Stráži sám Sutech, tudíž vy na ně nemáte žádná práva.“

Dias se již nadechuje, že vypustí z úst něco velmi nepěkného, ale Eregis jej předběhne:

„To stačí.

Řeknu to jinak, "vznešený" Sethe.
Vraťte nám moc nad lávou a bleskem, jinak budete zničeni.
Máte na to dva dny.“

Vládce země chytne Diase za rameno a oba se rozpadnou v prach.

Vládkyně světla Ylis pohlédne na Setha a Horiho, načež smutně vzdychne:

„Obávám se, že máme hodně velký problém...“

*************************
Trošku jsem se rozepsal :)
Doufám, že se líbí a moc prosím o nějaký názor...
Děkuji předem :)
💜💜💜