Kapitola 10 - epilog?

            Naposledy jsem si zkontrolovala telefon a vrátila ho do kapsy.

,,Nedočkavá?" ptal se Almatir, který se opíral o auto.

,,Jen se mi směj," rozhodila jsem ruce do vzduchu a opřela se vedle něj. S Castem jsme spolu byli už půl roku, ale tohle bylo poprvé co jsem ho měla vidět v realitě. Nevěděla jsem co čekat. Co když si to rozmyslí? Co když mu trvalo tak dlouho přijet, protože sem nechce? Co, když se štítí fyzického kontaktu? Zhrozila jsem se a Almatir mě objal, aby mě uklidnil. Občas mám pocit, že mi čte myšlenky.

,,Hlavně klid," naposledy si mě přitáhnul a pustil mě. Jeho gesto mi trošku pomohlo, ale i tak jsem počítala každou sekundu. Už tady měl dávno být. Projela jsem si nervózně vlasy a znovu se natáhla po telefonu. Almatir mě zastavil a ukázal k hlavnímu vchodu letiště, kde se někdo zmateně otáčel.

,,Casto?" zvolala jsem a postava se okamžitě otočila našim směrem. Almatir vypadal, že mě chce udržet na místě, ale už to nestihl. Vyběhla jsem dřív, než jsem plně chápala, co dělám a muž naproti mně jen roztáhl ruce.

Jakmile naše těla našla kontakt okamžitě jsem začala brečet. Bylo to úplně jiné, než jsem čekala. Větší. Přes všechen chlad venku jsem cítila, jak jeho tělo hřeje. Cítila jsem, jak jeho prsty našly mé vlasy a začaly je hladit, jak se zamotávaly a jemně je tahaly.

Konečně jsem zvedla pohled a viděla jeho oči naživo. Slzy, které zhrozily jeho očím jen prohlubovaly jejich krásu. Ve hře byl vždy krásný, ale v realitě mi bral dech. Neohrabaně jsem se natáhla po jeho tváři a políbila ho. Jeho rty byly tak sladké a vlhké, že to nešlo jinak než polibek prohloubit. Sotva se naše jazyky našly mohla se mi podlomit kolena.

,,Nechte si to na doma," vyrušilo nás a Almatir nás za kapuce odtáhnul od sebe. Casto se naštvaně podíval na člověka, který nás vyrušil a zastavil se.

,,Almatir?" vydedukoval po chvíli a, když se mu dostalo pokývnutí, usmál se a vrazil mu pěstí do paže. ,,Jsi vyšší."

,,A ty méně stupidní," rýpnul si a oba se začali smát. Byla jsem spokojená. Najednou byla realita místo, kde budu trávit většinu svého času.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top