Přeji vám nádherný poslední letošní pozdní večer!

Jak jsem slíbila, ukončíme rok vyhodnocením vánoční soutěže. Letos jsem opět nehodnotila sama – při hodnocení povídek mi pomáhaly Artie, Maya a Zuzi, kterou ale na Wattpadu nenajdete. Všem třem slečnám moc děkuji za pomoc, bez vás bych to nedala.

Taky bych neskutečně ráda poděkovala všem účastníkům za každý jeden komentář, který zanechali pod povídkami ostatních autorů. I vy jste mi neskutečně pomohli každou poznámkou a každým novým pohledem na věc. Bez vás by soutěž nikdy nemohla fungovat tak, jak funguje.

Ještě jednou mé nekonečně díky všem.

Nyní se pustíme k samotnému hodnocení.

❅❆❅

Na třetím místě se v letošní soutěži umístila
Ivie
se svou povídkou
Zimo mých zítřků.

Příběh, přestože byl vskutku povedený, měl jeden malinký nešvar, a na tom se shodly snad všechny hodnotící – v povídce se příliš krátce mluvilo o tom nejdůležitějším, a to byly samotné první Vánoce. Mimo tento nešvar měla povídka opravdu příjemnou a malinko tajemnou atmosféru, kdy si postavy postupně všímaly Yoongiho podivnosti. Děj plynul přirozeně, a postupné sbližování a vzájemné budování důvěry mezi hlavními postavami šlo kupředu ideální rychlostí. Zvrat v podobě Namjoonovy konfrontace ve čtenáři rozhodně vzbudí nejednu emoci, a následné vysvětlení je tak akorát překvapivé.

Dalším detailem k vyzvednutí jsou vedlejší postavy – ty měly taky vlastní charakter a nepůsobily ploše. Scénky s nimi byly taktéž přirozeně napsané. Jakožto k-pop fanoušek musím taky vyzvednout výběr jednotlivých modelů pro Namjoonovy obrazy. Všichni pánové se pro role, které jim Namjoon vybral, perfektně hodily. Seokjin byl jako jediný v příběhu rozvinutý více a měl svůj prostor, což je velké plus. Dialogy mezi ním a Namjoonem skvěle odlehčovaly atmosféru.

Konec nebyl nijak přehnaný a ke zbytku příběhu se hodil. Musím vyzvednout, že nebyl přehnaně sladký a naivní, naopak se držel při zemi, což jen přidalo na výsledném efektu. Povídka si bez debat zasloužila umístění na třetím místě. Autorce tímto gratuluji ke třetímu místu!

❅❆❅

Druhé místo patří
Janě
a její povídce
Nathan, duch Vánoc.

Nathan byl jedním z prvních příběhů, které jsem do soutěže četla, a i když jsem poté přečetla mnoho dalších, tento ve mně zanechal přetrvávající dojem. Ačkoli je to pro někoho určitě až nesnesitelně dlouhý text a sama v něm vidím hned několik nešvarů, nemohu upřít, že příběh perfektně plní zadání, a zároveň je fakt velmi dobře zpracovaný. Každá z postav měla svůj vlastní charakter, byla dobře napsaná a žádná z nich nepůsobila příliš uměle. Problém s nimi nastával zejména ve chvílích, kdy se jejich dialogy příliš protáhly a jednotlivé monology byly až moc dlouhé na to, aby udrželi pozornost čtenáře.

Samotná dějová linka rozdělena na několik částí neměla snad žádné výraznější chyby a čtenář se postupně dozvěděl všechny informace, které potřeboval. Velmi oceňuji zpracování samotného Ducha Vánoc, jeho minulosti i jeho osudu. Reinkarnace, prokletí i hraní si vyšší moci s lidmi jako figurkami rozhodně zanechá dojem.

Konec příběhu, ačkoli trochu uspěchaný v silném kontrastu se zbytkem příběhu, byl taky pěkně zpracovaný, a happyend nepůsobil uměle, dokonce určitě nejednoho čtenáře dokázal dojmout. Gratuluji tímto autorce ke druhému místu.

❅❆❅

A nakonec, první místo získává
Moonchild
se svou povídkou
Honba za ztracenou písní.

Příběh od Moonchild patřil k tomu málu děl, které v sobě měly skrz naskrz vánoční atmosféru. Autorka téma zpracovala do čistokrevného fantasy s nádechem snové reality, kdy se dějí naprosto nemožné věci. Čtenář může s hlavní postavou zažívat veškerá dobrodružství a užívat si jednak jeho zpočátku střízlivý a pořád lehce skeptický pohled na věc, jednak postupné propadání se do magického vánočního světa. Postupné uvědomění si důležitosti jeho poslání i Vánoc je opředené dojemnými chvílemi mezi všemi postavami a naprosto kouzelné zpracování vánočních písní nenechá čtenáře chladné.

Vyzvednout musím četnost veršů, které autorka pro příběh vymyslela – tři různé písně, které měly reprezentovat vánočního ducha. Napsat verše, které chytnou za srdce, není jednoduché – celkově psaní veršů je výzvou snad pro každého autora.

Postavy v průběhu děje hledají jednotlivé části vánoční písně, aby zachránily Vánoce, a mezitím se sbližují a budují si mezi sebou přátelství. Ke konci autorka přichází se zvratem, kdy se zdá, že je všechno ztraceno a postavy ve svém poslání selhaly, nakonec se však všechno v dobré obrátí a čtenáře čeká happyend plný vánoční atmosféry. Honba za ztracenou písní si definitivně zaslouží umístění na první příčce a mně nezbývá, než autorce srdečně pogratulovat.

❅❆❅❅❆❅❅❆❅

Hodnocení máme za sebou. Nyní se přesuneme ke specialitě vánoční soutěže, a tou je nominace na Autora sympatie. Mnozí z vás nejspíš situaci sledovali, takže pro vás výsledek nebude žádným překvapením.

Autorem sympatie se letos stává
Moonchild
s povídkou
Honba za ztracenou písní.

Na rozdíl od loňského ročníku, kdy se Autor sympatie lišil od umístěných povídek, letos se mnohem více lidí shodlo na povídce, která na čtenáře zapůsobila nejvíc, což mě jen utvrzuje v tom, že si autorka vítězství opravdu zasloužila právem. Gratuluju proto autorce ještě jednou!

A to je k letošní vánoční soutěži všechno. Ještě naposled bych ráda poděkovala všem soutěžícím za účast, děkuji za vaši interakci, děkuji za to, že tady jste, a velmi doufám, že se se všemi setkám u soutěží i v příštím roce.

V souvislosti s příštími soutěžemi bych vám zde ráda zanechala odkaz na jeden formulář, který se týká právě příštího ročníku Velké vánoční soutěže. Budu ráda, když se na odkaz podíváte a případně se zapojíte do hlasování. A o co vlastně jde → to se dozvíte v samotném formuláři.

❅❆❅

Pro dnešek se s vámi loučím
a přeji vám nádherně stráveného Silvestra
a především ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!!!