Učitel: „Posloucháš mě, Covingtone?"

Nero (upřímně): „Teďka moc ne."

Celou dobu, co učitel mluví, pozoruje Roswooda. V rohu nad oknem je pavučina, která tam předchozí den rozhodně nebyla. A někdo nakreslil na tabuli kosočtverec a potom ho hodně nedbale otřel zplesnivělou houbou.

Tate počká, až učitel odejde – do kabinetu, vyhonit si u porna – beztak. Pak vstane a dojde k Nerovi. Opře se o lavici.

Tate: „Máš pro mě nějaké jídlo?"

Nero si narovná tkaničky mikiny, na které je obrázek z Mrtvé nevěsty Tima Burtona, a sáhne do batohu. Podá Roswoodovi obloženou bagetu, láhev s colou a sedmdesáti procentní čokoládu, která dle informací na obalu pochází odněkud z Litvy.

Tate: „Díky, zítra vem i chipsy."

Vybere si bagetu. Podívá se, co je uvnitř, ale nakonec se usnese, že by snědl všechno. Otevře colu a napije se.

Tate: „Tohle je fakt dobrý. Za odměnu se mě můžeš na cokoliv zeptat."

Nero: „Můžu ti přivonět k vlasům?"

Tate: „Víš co? Vždycky, když uděláš nebo řekneš něco divného, řeknu ti Nerone. Dobře, Nerone?"

Nero: „Takže můžu?"

Tate (rozčarovaně): „NE!"

Ukáže na čokoládu, jako by se ptal, zda si ji může vzít. Když mu ji Nero přisune, celou tabulku sní, aniž by ho napadlo se rozdělit.

Tate: „Ale jsem rád, že se ti líbím. Klukovi jsem se ještě nelíbil."

Nero si podepře hlavu a povytáhne obočí. Ukáže Roswoodovi na pusu a chce mu říct, že má na rtu kousek čokolády, ale pak si to rozmyslí.

Nero (otráveně): „To je pěkná blbost. Danny ze třeťáku je z tebe udělanej. Říkal, že by tě o výtvarce rád nakreslil. A Colin, ten rugbysta, má problém trefit se do dveří, když seš poblíž. Akorát sis toho nikdy nevšiml, protože se kolem sebe dost nedíváš."

Položí hlavu na lavici, čelem, a něco finsky zahuhlá.

Nero: „Chutnalo ti? Napiš si seznam, abych věděl, co ti mám donést zítra."

Tate se za Nerem posadí do lavice. Usmívá se, jako by se dobře bavil. A asi se i dobře baví.

Tate: „Tak už to řekni. Řekni, že seš ze mě udělanej!"

Nero: „Jsem z tebe udělanej."

Tate si olízne ret. Ucítí chuť čokolády, proto si otře pusu do rukávu. Ví přesně, co by teď měl říct. Akorát... Akorát to prostě říct nemůže. Zhoupne se na židli a zírá přitom do země.

Nero (zamyšleně): „Ty žiješ na kopci za městem, že jo? V jednom z těch bytů poblíž autoopravny..."

Tate: „Jen proto, že jsem ti řekl, že nejsem nejbohatší, neznamená, že hned musím žít v ghettu."

Nikdy nepřiznal, že tam bydlí. A ani to neudělá. Co by z toho měl? Kromě výsměchu nebo zbytečného litování. Přejde k oknu, sedne na parapet a přemýšlí, jestli by mohl vyskočit. Jenže... třetí patro je třetí patro.

Nero: „Promiň."

Taky vstane, obejde lavice a nakukuje pod ně, aby se podíval, jestli tam někdo náhodou něco nenechal. Na některých jsou vyrytá sprostá slova. Nebo slova o lásce.

Nero: „Hrozně to posírám, že jo? Víš co... Jednou jsem byl na rande s holkou. Vzal jsem ji do kina a koupil jí dietní colu. Dělala takový to hihihi, to mám proto, že jsem tlustá? A já na ni hihihi, kdybych to bral podle toho, jak vypadáš, koupím ti vodu."

Tate (se smíchem): „Miluju tvoje historky. Jsou trochu divný, ale o to je mám ještě radši. Hele a to se mi tu snažíš říct, žes byl na rande s holkou? Jakože... s živou holkou? Dýchala? Měla hlavu a tak?"

Nero (zamyšleně): „No vidíš, vole. Teď si tím nejsem tak jistej. Ale ta druhá už asi živá byla. Nejspíš se jenom divně namalovala. Jo, Tate, jsem super milovník a tak. Jednou jsem šel k jedné z nich domů, měla kocoura... Těšil jsem se, že si to spolu rozdáme. A ona začala na toho kocoura hrozně šišlat, něco jako maminka se vlátila, máš ladost? Musel jsem jít pryč. Můj život je ubohej."

Nero se nadechne a podívá se Roswoodovi do očí.

Nero (korejsky): „Máš strašně krásný oči."

Tate: „Zase divně žblebtáš."

Vykloní se z okna a pokusí se plivnout co nejdál. Nakonec se trefí jen k chodníku. To ho neuspokojí a zkusí to znovu. Tentokrát se netrefí ani k chodníku.

Nero: „Máš krásný oči."

Tate: „Já vím, Nerone. Já vím. Ty máš taky... oči."

Zaksichtí se, ale zároveň s tím se i zamračí. Jestli přeplivne chodník, řekne mu, co si o jeho očích skutečně myslí. Pořádně se nakloní, div, že nevypadne z okna, a plivne. A pak mlčí.

Nero: „Ty to slyšíš často, že jo?"

Tate se nad tím upřímně zamyslí. Nakonec si uvědomí, že to zas tak často neslyší.

Tate: „Hele... Tak teď vážně, jak je to s těma holkama? Spal si někdy s nějakou?"

Nero: „Nojo nojo, byl jsem s holkou. Jo, byl jsem marnej. Jo, donesu ti chipsy. Jo, nakonec jsem úplná píča, přesně jak tvrdí ostatní."

Taky se vykloní a flusne co nejdál. Trefí se až za chodník.

Nero (pomalu): „Mohl bych ti olíznout ucho?"

Tate (nechápavě, nevěřícně, překvapeně a hystericky): „Kurva. Já se z tebe poseru. Slyšíš někdy, co říkáš, nebo ti jen hučí v uších?"

Nero na něj chvíli mlčky zírá. Potom sebere batoh, otevře a vyjde ze třídy.

Nero: „Pane učiteli! Musím k zubaři, Roswood mi vrazil!"

Učitel (z dálky): „Okamžitě se vrať do třídy, Covingtone, nebo ti vrazím já!"
Nero frustrovaně zapadne zpátky a třískne za sebou dveřmi. Hodí batoh na zem, dojde k Roswoodovi a zhoupne se na špičkách.

Tate: „Nemusíš hned dělat hysterku."

Nero: „Třeba se jenom nudím."

Tate se zadívá na hodiny. Uvědomí si, jak čas najednou utíká – od pondělí se hodina musela nějakým zvráceným způsobem zkrátit a teď trvá jen okamžik. Sleze z parapetu a udělá krok dopředu. Za každou cenu se snaží, aby to vypadalo přirozeně, ale každý další krok je vyloženě podezřelý.

Tate: „Nemyslím si, že seš... piča. Možná trochu mimo, ale rozhodně ne piča."

Nepřemýšlí nad tím, co dělá. Prostě to udělá. Jen tak, jen tak, jen tak. Až na to, že se přitom málem zblázní, když Nera políbí. Vlastně mu spíš vtiskne polibek na rty a zase se rychle odtáhne. Schová pak ruce do kapes a zhoupne se na špičkách.

Nero zavře oči a dlouze vydechne. Když je otevře, tváří se zvláštně. A pohnutě.

Nero: „To jsem dostal za co?"

Tate (nervózně): „Nevím, já... Abych ti udělal radost?"

Snaží se působit ležérně – vlastně o nic nejde. Sedne si na stůl a bouchá o sebe špičkami bot. Nedokáže se neusmát a nedokáže se nezamračit. Je rozpolcený na dvě části a obě chtějí za každou cenu vyhrát.

Nero si olízne rty a dojde blíž. Položí mu ruce na stehna a jemně ho donutí roztáhnout nohy. Stoupne si co nejblíž. A dívá se mu do očí.

Nero: „Takhle zblízka jsou ještě mnohem lepší."

Políbí Tatea. Procítěně. Jako kdyby na ničem jiném nezáleželo. Protože vážně nezáleží. Napadne ho tisíc korejsko – japonsko – italsko – švédských frází, ale zamumlá jenom jedno slovo.

Nero (potichu): „Tate..."

Nějakým zvláštním způsobem se stane, že Tate drží Nera kolem pasu. Jedna část mu říká, aby ho okamžitě pustil. Ta druhá chce, aby ho přitáhl ještě blíž. Nakonec Nera odstrčí a hned zase přitáhne zpátky. Připadá si jako schizofrenik.

A zrovna ve chvíli, kdy se rozhodne, že potřebuje Nera znovu políbit, učitel zaklepe na dveře.

Učitel: „Konec, smradi!"

Tate se zadívá na hodiny. Nenávidí je. Že tak zrychlily.