Zadání: Wolfstar po válce, romantika, Remus top
Povinná slova: výročí, tetování, číše, Regulus, jizva

„Nevěřím tomu, že už je to rok," prohlásil zamyšleně Harry a upil ze sklenice jakousi domácí pálenku, kterou donesl Remus z tajných sklepních zásob vznešeného rodu Blacků, načež se s nadávkami rozkašlal. 

„Letí to," přitakal Sirius a usmál se na svého kmotřence, který seděl uveleben na pohovce v domě na Grimmauldově náměstí, opíral se o Draca a sám pohledem pohladil Remuse, který se akorát s tajuplným úsměvem vrátil z vedlejšího pokoje, a konečně se usadil k nim.

„Tak popojedem, ne?" zavelel Remus a pozvedl sklenici. Ostatní následovali jeho příkladu.

„Na co si připijeme?" zeptal se Draco a trochu s nedůvěrou hleděl na obsah své nádoby.

„Na šťastné výročí porážky Voldemorta," prohlásil Sirius a s odvážným výrazem do sebe kopl tekutinu, která jej pálila v hrdle tak, až mu vytryskly slzy. „Náměsíčníku, cos to přinesl? To se nedá pít, chutná to jako skřetí moč."

Jmenovaný pokrčil ramena. „Mně to chutná." Ani nemrkl, když přiblížil svou číši ke rtům a na jeden nádech vypil její vnitřek.

„Je to hnus," souhlasil Draco se Siriusem a ušklíbl se, přitom nápoj sotva ochutnal špičkou jazyka. „To by asi skolilo každého, kdo není vlkodlak," dodal ještě znechuceně a pak se mírně začervenal. „Promiň, nemyslel jsem –"

„To je v pohodě." Mávl rukou v nezájmu. „Vlkodlak jsem celý život, s tím se nedá nic dělat, neberu to jako nadávku." Sjel po Harrym a Dracovi pohledem. „A vy jste ještě štěňata, takže celkem chápu, že vás to dokáže položit." Zapíchl pohled do Siriuse a zkřivil tvář do provokativního úšklebku. „Ale ty, Tichošlápku? Vydržíš tak málo?"

„O mojí výdrži víš víc než dost a nemůžu si vzpomenout, že by sis někdy stěžoval," odpověděl nevzrušeně. „Obvykle nestačíš ty mně."

„Ehm, bavíme se ještě o pití alkoholu?" zeptal se lehce zčervenalý Harry. Samozřejmě pro něj nebyla novinka jejich vztah, který trval snad od školy, ale snad poprvé je viděl, že by se takto po sobě dívali, jiskření se nedalo přehlédnout a on si tu připadal jako nezvaný společník.

„Myslím, že tě nevnímají," šeptl Draco a pobaveně sledoval jejich špičkování, které nabíralo na síle. „Možná bychom měli jít."

Sirius se zarazil, když zahlédl periferním pohledem pohyb. „Vy už jdete? Sotva jste přišli."

„No, ehm, já, zapomněl jsem, že se musíme ještě stavit u našich," vykoktal Draco.

„Přijdeme jindy, nezlob se, prosím," dodal Harry.

„Dobře, co se dá dělat. Rádi jsme vás viděli," loučil se Remus a Siriusovi neušlo, jak netrpělivě to znělo.

Povytáhl nad tím obočí, ale nijak to nekomentoval, dokud oba chlapce nevyprovodil ven a nevrátil se ke svému milenci. „Chtěl bych vidět Luciusův výraz, když se dozvěděl, že Draco chodí s Harrym," prohlásil pobaveně.

„To je mi úplně jedno," zamumlal Remus a než se Sirius stihl nadechnout, zajal ho do svého objetí a přisál se na jeho ústa. „Ne, že bych ta štěňata neměl rád, ale aktuálně mám chuť na trochu dospělejší zvíře," zapředl a políbil Siriuse na tetování pod čelistí, které měl jako doživotní připomínku svého pobytu v Azkabanu, rozepínaje při tom knoflíčky pruhované košile.

„No, no," vydechl Sirius, „nějaký nedočkavý, ne?" Sám však nezahálel a než se zastavili u pokoje jeho mladšího bratra Reguluse, kde se opět jali ochutnávat rty toho druhého, už měli oba na sobě jen kalhoty.

„To si piš," zamumlal a zaťal nehty do Siriusových zad, zatímco se svou rostoucí erekcí otřel o jeho pánev. Naklonil se k jeho uchu, stiskl mezi zuby lalůček a polaskal ho jazykem, za což byl odměněn táhlým výdechem. „Chci si tě vzít."

„Tak to udělej," zasténal a bez protestů se nechal přitlačit ke stěně, oddávaje se Remusovým slastným dotekům, jež předcházely vpádu do jeho těla.

Zbožňoval být nahoře, ale užíval si i ten pocit, kdy byl souložen svým milencem a jeho penis mu s každým divokým přírazem masíroval prostatu. Nikdy se nemuseli domlouvat, kdo bude v jaké pozici, obvykle to vyplynulo ze situace nebo místa milování, případně podle měsíční fáze. Když se měsíc blížil k úplňku, vlkodlak nad Remusem částečně přebíral vládu v některých oblastech. Vyžadoval krvavé steaky, ale také měl drsnější praktiky při sexu. A Sirius to miloval, těšil se z každého jejich dne, co mohli být konečně spolu, aniž by se museli obávat smrti toho druhého.

„Miluju tě, Remusi," vydechl a zaškrábal nehty o napůl strženou tapetu vedle zárubně, než s výkřikem vyvrcholil na stěnu před sebou, snaže se udržet na roztřesených nohou tak dlouho, aby i druhý muž dosáhl svého uvolnění. Kdyby jej silně nedržel za boky, upadli by oba dva.

„Taky tě miluju, Siri," zašeptal poté, co jeho nitro naplnil horkou tekutinou a vydýchal se z největšího záchvěvu orgasmu. „Ale musím ti říct, že jsi mě špatně pochopil." Vyklouzl z něj, upravil si mužství zpátky do kalhot a pomohl natáhnout Siriusovi ty jeho.

„Jak to myslíš?" zeptal se zmateně, zatímco si zapínal zip. Usmál se a pohladil tvář pokrytou jizvami. Vnořil se do jeho čokoládových očí a skousl si ret, když v nich zahlédl nepřeberné množství citu.

„Vážně si tě chci vzít, Siriusi," vysvětlil a lehce zrudl, když z kapsy vytáhl malinkou krabičku.

„Oh. A já myslel, že..." Na obličeji mu prokmitl rozpačitý výraz.

„No, tak to jsem si nemohl nechat ujít," odpověděl jakoby nic a zabořil mu prsty do kudrnatých vlasů, „ale původně jsem si to chtěl nechat až po tvé odpovědi." Zarazil se a nasucho polkl. „Teda... za předpokladu, že bys..."

„Za předpokladu, že bys mi ten prsten aspoň ukázal a nasadil na prst, bych zřejmě odpověděl ano," rýpl si Sirius a v očích mu pobaveně zajiskřilo. „Dokud ho máš schovaný v zavřené krabičce, nevím, jestli tam neukrýváš třeba Srabusův zub."

„Jsi idiot, Siriusi," zasmál se Remus a šťastně ho objal, nasazuje mu stříbrnou obroučku na prsteníček.

Původně jsem měla myšlenku, že tuhle část pojmu jako pokračování Soví pošty, ale pak jsem si připomněla zadání, tak to nešlo. Nevím, jak moc je to romantické z jiného pohledu (dle mého je to přeslazené až až)/ ale Remus top jsem splnila, uff. :D

A ještě Drarry bonus, to by šlo, ne? :D

Věnováno Makkakonka.