Bylo 23.prosince, poslední den školy před Vánocemi. Jenže já ještě musel do města pro kapra a to bylo 10 kilometrů tam i zpátky. Když jsem konečně dorazil do města, zatřpytila se na nebi už několikátá vločka v tomto roce. Začalo sněžit jemně, ale sněžilo. Šel jsem do fronty na kapry. „Chceš ho živýho nebo mrtvýho"? zeptal se muž potřísněný krví a já ironicky odpověděl. „ Asi chci živého kapra vézt pět kilometrů". „Dobře ,tady ho máš a už nepřekážej". „Počkejte a vy mi ho nezabijete? to byla ironie"! řekl jsem

Po cestě zpátky se kapr mrskal a házel sebou, jedním slovem to bylo namáhavé. Dojedu domů, máma mě pozdraví ale taky hned spustí: „ Jak to že je ta ryba živá Hanuši"? „Ten chlap mi ji nechtěl zabít"! namítl jsem. Máma mě poslala do postele a já výjimečně neprotestoval. Čekání na spánek nebylo ani tak dlouhé, jak bývá.

Vánoce!

Konečně den kdy člověk dárky dává i dostává. „Hanuši,podej tatínkovi nůž, zařezává kapra"! ozvala se mamka. Poslušně vezmu kudlu, jdu k otci jenomže uklouznu, spadnu na zem a nůž se mi zabodne vedle hlavy.

„Fuj tajxl, málem bylo po mě"!

„Tedy ty máš štěstí". Ozval se taťka.

„ Mimochodem, když už jsme u tý smrti, tak ve městě a okolí běhá šílenej akvarista a vraždí každýho, kdo zabije kapra".

„Opravdu"?

„Ty mi nevěříš Hanuši"?

„Jde to těžko".

Noc se blížila jako voda. Na stole voněl salát, kapr a cukroví. Maminka prostřela i pro pocestného, kdyby náhodou nějaký zaklepal na naše dveře. Byla pronesena slavnostní řeč hlavou rodiny, započala večeře, když tu najednou někdo zaťukal.

„ To bude asi nějaký poutník, jdu otevřít"! Usmála se mamka a šla otevřít, ale s jekotem přiběhla zpátky do kuchyně. Za ní vešel muž zarostlý vousem s nožem v ruce a pravil věty při kterých tuhne krev v žilách: „ Koukám že máte prostřeno i pro mě, ale akvaristi ryby nejedí "! Muž začal šílet, ostří jeho nože s blížilo ........ . V tu chvíli jsem se probudil celý zpocený a rozklepaný. „Hanuši už je ráno , vstávej je Štědrý den", slyšel jsem svoji matičku.

Uf, byl to jen sen.

Vejdu do kuchyně, otec kouká na zprávy......

Najednou úsměv z mé tváře zmizel. Z televize se totiž ozvalo: „šílený akvarista nadále běsní ............".

Jaký bude dnešní Štědrý večer je pro mě tajemstvím.