„Půjdu do sprchy," prohlásí Nanami a my kývneme na souhlas.

Po chvilce na dveře někdo zaklepe, ale my to ignorujeme.

Jakmile Nanami vyjde z koupelny, tak hned po ní jde Luna.

Zase se ozve klepání, opět a zase jej ignorujeme.

Luna vyleze a po ní jde do sprchy Wendy.

Zase klepání, tentokrát chytnu nervy a vstanu z postele, „nechcete přijít až za chvíli?!" zavrčím zoufale.

Zpoza dveří se ozve jen tiché 'dobře' a hned po Wendy, která vyleze z koupelny, jdu já.

Jakmile jsem už po příjemné sprše, vylezu ze sprchového koutu a kolem těla si obmotám černý ručník. Ztuhnu ve chvíli, kdy uslyším z pokoje jinačí hlasy než holek.

Vykouknu k koupelny a vykulím oči. 

'Ony je sem pustili...' zoufale si pozvdechnu v duchu a zase zalezu do místnosti s vodou, kde se rychle obleču. Jenže mé oblečení se skládá jen ze spodního prádla a to čisté, které jsem si teď měla na sebe obléct, se nachází na mé posteli v pokoji.

Vykouknu z koupelny a začnu volat na své kamarádky, které mě samozřejmě neslyší, protože jsou hypnotizované kluky.

Zalezu tedy zpátky s myšlenkou, že zůstanu v této části našeho pokoje a dostanu se odtud až kluci odejdou.

Z přemýšlení mě vyruší náhle klepání.

'Že by naděje? '

Vykouknu z koupelny tak, aby mi šla vidět jen hlava a pohlédnu dotyčnému do obličeje. Lehce zrudnu, když se jeho kaštanové oči zabodnou do těch mých.
„Yumo," šeptnu a zmateně na něj koukám.

„Asi chceš tohle," Natáhne ke mně ruku s mými věci.

Přikývnu s úsměvem a s tichým 'díky' si je převezmu. Zalezu zase do koupelny a tentokrát se konečně celá obleču do čistého prádla.

Vylezu odtamtud a sednu si na svou postel.

Kouknu na Yumu, když se naše pohledy střetnou.

„Hej, mluvím s tebou!" vytrhne mě z myšlenek Kou, který mluví na Yumu. Rozhlédnu se po pokoji a uvidím jak se na mě dívá Nanami a uchechtne se. Lehce zrudnu a vyjdu z pokoje. Mířím si to k trampolíně na zahradu.

Už asi pět minut skáču jak idiot na trampolíně, naposledy vyskočím a lehnu si na ni. Ruku natahuju směrem k nebi a pokouším se dotknout mraků, které jsou stále nedosažitelné.

Uslyším, jak se někdo v mé blízkosti uchechtl. Posadím se a uvidím Koua.
„Co tu chceš?" nadzvednu tázavě obočí.

„Zajímalo mě, kam jsi zmizela," pousmeje se.

„A-aha," lehce zrudnu a zmateně zamrkám, když si vleze za mnou.

„Já myslel, že se na trampošce skáče a né spí," zazubí se.

„Jen jsem se dívala na nebe, nespala..." zamračím se lehce a pohlédnu na nebe.

„Tak to jo."

„Myslela jsem, že budeš ještě s holkama v pokoji," kouknu na něj.

„Zajímalo mě, co děláš ty," pohlédne na mě.

Nasadím menší úsměv a svůj zrak přesunu zpět na nebe.

„Tak já asi už půjdu," řekne po chvíli a vyleze z trampolíny, „jo a ještě něco," podívám se na něj a on udělá něco co bych nikdy nečekala. Dá mi pusu na tvář a odejde.

' co to jako bylo?!'

Dám si ruku na místo na, které mě Kou políbil.

Pohled třetí osoby

Jakmile Kou odešel, po pár minutách odešel i Yuma.

Chtěl si jít dolů něco koupit k jídlu, ale zajímalo ho, kam to Kou vlastně jde, takže šel za ním.

Viděl, jak jde k May, tak se radši zastavil u branky do zahrady a schoval se za roh penzionu tak aby ho neviděli, nevěděl vlastně ani proč se schovává, snad proto, aby ho tu nikdo nenačapal, že sleduje svého bratra a dívku, která se mu líbí?

Zpoza branky párkrát nakoukl a když už si řekl, že by mohl jít, vykoukl naposledy a v tu chvíli, jako by ho ostrý nůž zasahl do srdce. Kou políbil May na líčko a tím svému bratrovi způsobil bolest, která se míchala se zradou a hněvem.

Se smutkem ve tváři odchází a myslí jen na to, jakým způsobem tohle vyřeší.