„Snad se mě nebojíš, Kotori," zazubí se a já se okamžitě podívám jinam.

'Ne, nebojím, jen jsem z tebe nervní, ty pako!' pomyslím si a odtáhnu se od něj. Když nebudu blízko něj, možná mi dá konečně pokoj.

„Neměl bys být tak dlouho na Slunci," promluví Kou na svého bratra a táhne ho do stínu za ostatními, kde spolu něco řeší. Že by přeci jen měli alergii?

„A tohle bylo jako co?" nadzvedne tázavě obočí Luna a na rtech jí hraje úšklebek.

„Co myslíš?" nechápavě na ni hledím.

„Tebe a Yumu, na to, abys nám tvrdila, že jste pouze přátelé, jste u sebe byli dost blízko," dá si ruce v bok. Před chvílí byla skoro mrtvá a teď mě tu vyslýchá? Byla bych radši, kdyby se tu plazila po zemi a prosila o pomoc.

„My nejsme ani přátelé," uchechtnu se a vydám se za naší třídou, která se od nás dosti vzdaluje.

„To bych neřekla," přidá se do toho Nanami, „podle mě kamarádi jste, ale něco mezi vámi je," pousměje se. No super, pojďte do mě úplně všichni.

„Že jo!" rozzáří se Wendy, která je nejspíš ráda, že už se tu neprobírá téma "Wendy a Yuma".

„Tak a dost o mně, nemůžeme se začít bavit o něčem jiném? Třeba o Nanami a Kouovi? Vy dva se k sobě máte, stejně jako Wendy a Ruki a co ty Lu, po tobě pokukuje zase Shu," braním se a všechny zrudnou. To jsem si mohla myslet, zamilované až po uši. Když od nich neuslyším ani jedno slovo, dojdu za ostatními z naší třídy včetně učitelů.

***

„Konečně na místě!" rozzáří se Luna a hned spadne do trávy vedle klády, na které sedí Wendy s Nanami.

Naším cílem byl menší vodopád s jezírkem, ve kterém máme povoleno se osvěžit. Nakonec ta nekonečna cesta stála za to.

Sundám ze sebe batoh a dojdu k vodě, abych si umyla obličej. Cítím jak mi po tvářích stéká pot a takhle by si aspoň každý myslel, že je to voda.

Už se narovnávám, abych vstala, ale Yuma se rozhodl, že v té vodě skončím celá.

„Děláš si ze mě srandu?" nevěřícně na něj pohlédnu když vstanu a celé mé oblečení je úplně mokré.

„Ne, měl bych?" nadzvedne pobaveně obočí a natáhne ke mně ruku, aby mi pomohl ven. Jenže to ještě neví, co mám v plánu já, tohle byla největší chyba, kterou mohl kdy udělat.

Chytím ho za ruku a stáhnu do vody za sebou. Tentokrát v ní sedí on a já se mu směju. Hned na to se k nám přidají Wendy, která zatáhne Rukiho stejně tak jako já Yumu, Luna se Shuem i Nanami s Kouem.

„Tohle se nedělá," pokárá mě Yuma a cákne na mě vodu, což mu já hned oplatím. Takhle blázníme do doby, než nám učitelé oznámí, že je na čase se vrátit zpátky.

Naše skupinka, celá mokrá, jde jako poslední.

Luna se totiž rozhodla, že se ještě převleče do nátělníku, který si vzala s sebou a kluci si sundají trička. Samozřejmě mi neunikl ani pohled na Yumovo tělo, to bych si přece nemohla nechat ujít. Taky jsem byla přichycena v činu a slova "dívala jsem se za tebe" mi neprošla.

***

„Prosím všechny, abyste se převlékli do jiného oblečení, protože dnešní noc má být chladná, hlavně vás osm," podívá se na naší partu přísně učitel a vydá se do svého pokoje, stejně tak i my.

„Já vám říkám," začne Luna, když si převléká spodní část oblečení, „ten Shu je fakt děsně sexy."

Nanami přikývne nesouhlasně, „podle mě je Kou dokonalejší."

„To není pravda, viděli jste Rukiho?" zasní se má kamarádka a já na ně pobaveně hledím. Všechny přece víme, že ten nejdokonalejší a nejvíc sexy je tu Yuma.

Z hádky nás vyruší klepání na dveře. Luna, která se jako jediná stihla převléct, se tam vydá, „to jsou kluci, tak pohněte!" zavolá na nás a přísahám, že takhle rychle jsme se snad nikdy nepřevlékly. Během dvou minut stojíme všechny u dveří a společně se vydáme k ohništi, kde nás čeká opékání.

Každý z nás má na klacíku napíchnuté nějaké jídlo a drží ho nad ohněm. Nanami se zalíbily marshmallow a tak se s Kouem rozhodli pro ně.

„Nevadí když tu budu?" posadí se vedle mě Ruki a já přikývnu nesouhlasně.

„Proč by mi to mělo vadit?" zeptám se a jeho pohled se zabodne do Wendy. „Líbí se ti, že?" nahodím menší úšklebek a on se podívá jinam. Už to je znamením, že pro Wendy nějaké ty city má.

„No, trochu jo, jenže nemůžu si dovolit se zamilovat," šeptne a sklopí hlavu.

„Co tím myslíš?" přisunu se k němu blíže, abych ho lépe slyšela. Zdá se mi, že o tom moc mluvit nechce, podle jeho hlasu.

„Wendy je úžasná holka," povzdechne si a zadívá se na mou kamarádku, „jenže já moc dobře vím, že pro ni nejsem ten správný, zaslouží si někoho lepšího," natáhne se pro klobásu a napíchne ji na menší klacek.

„To není pravda Ruki," snažím se ho přesvědčit o opaku, „podle mě jsi pro ni ten nejlepší," věnuji mu povzbudivý úsměv.

„May, jsem zrůda, stejně jako všichni mí bratři," vstane a následně odejde za svou rodinou. Jak takhle může o sobě a svých příbuzných mluvit?

„Co tu chtěl?" zeptá se mě Wendy a posadí se vedle mě.

„Bavil se se mnou o životě," myknu rameny jako by nic a zakousnu se do jablka, které jsem si s sebou vzala. Opékání mě nikdy moc nebavilo.

„A to je všechno?" nadzvedne tázavě obočí má kamarádka, „zdálo se mi, jako by mě sledoval," uchechtne se.

„No, možná se na tebe díval, ale nepadla o tobě řeč," zalžu jí a zahodím ohryzek jablka. Hned na to vstanu a vydám se do svého pokoje.

Film budou pouštět později večer, takže mám dost času na přečtení si nějaké knihy, kterou jsem si s sebou sbalila.

„Co ty tady?" uslyším za sebou a otočím se. Yuma. Co ten tady dělá?

„Jdu do pokoje. Co tu děláš ty?" zkřížím ruce na prsou a čekám na jeho odpověď.

„Zrovna jsem šel ven za ostatními, ale nemá to cenu, když ty jsi tady," usměje se a vydá se směrem ke mně.

Slyšela jsem správně co řekl? 'nemá to cenu, když ty jsi tady.' Tuhle větu jen tak z hlavy nedostanu.

„Co jsi tím myslel?" šeptnu, když je dostatečně blízko mě, aby to slyšel.

„ Protože ty jsi jediný důvod, proč bych tam dolů šel," zadívá se mi do očí a v tu chvíli mám pocit, jako by se celý svět zastavil. Nedokážu myslet na nic jiného, kromě jeho obličeje, na kterém hraje úšklebek a jeho oříškových očí, ve kterých se ztrácím.

Tak a máte tady další kapitolu <3. Jen se pochlubte, který ship vám přijde nejvíc roztomilý? S kým z holek souhlasíte, že je nejvíc dokonalý a nejvíc sexy? Jen se mi pochlubte v komentářích, ráda si vaše názory přečtu 😂❤️.