„Co se tam vlastně stalo?" zeptá se mě Wendy, když mě konečně dostane z myšlenek, které se motají jen kolem mého tajuplného prince.

„Ohledně Azusy nevím, protože jsem tam nedošla, když už jsem byla blízko, tak se Yuma rozhodl, že bude nejlepší mě odtáhnout co nejdál, no chápeš to?" nevěřícně na svou kamarádku pohlédnu a ona přikývne nesouhlasně.

„Tohle jsem nemyslela," povzdechne si, „chtěla jsem vědět, co se tam vlastně stalo mezi tebou a Yumou," cuknu sebou. To snad nemyslí vážně. Když jí teď tady odvyprávím jak jsem z něj byla úplně hotová, určitě se mi bude smát.

„Nic, co by se mezi námi dělo?" pokrčím rameny a ona se uchechtne. Něco k smíchu snad? Vždyť jsem neřekla nic špatně.

„Tak zaprvé jste byli hodně blízko sebe a zadruhé jste ze sebe nemohli spustit oči," zazubí se Wendy a já protočím očima. Jak si může být tak jistá, že jsme se hypnotizovali pohledem? Z mé strany je to pravda, ale z té jeho... No, nevím. To se mi nezdá.

„Wendy," povzdechnu si, „nic mezi námi není a ani nebude, jestli ti jde o tohle," kouknu na ni a ona sklopí pohled. Takže jsem se trefila.

„Spíš bys mi měla říct, jak to je s tebou a Rukim, vypadá to, že právě on je ten, kdo z tebe nemůže spustit zrak," zazubím se a tváře mé kamarádky se zbarví lehce do růžova.

„No, mezi námi nic není. Řekla bych, že snad ani to přátelství," špitne a nechá si spadnout vlasy do obličeje. To snad nemyslí vážně.

„Co to tu meleš, rozhodně přátelé jste. Bavíte se spolu snad ne?" nadzvednu tázavě obočí a ona pomalu přikývne, „tak vidíš," pokrčím rameny a následuju naší třídu.

„Fajn, tak kamarádi jsme, ale nic víc, ani se na mě tak nedívá," zvedne zrak ke mně.

„Wendy, obě moc dobře víme, že tohle není pravda. Vidím, jak na tebe hledí jako na Svatý obrázek," ušklíbnu se a má kamarádka se teď podobá nejblíže rajčeti.

„Ale to není pravda, May," odvětí hned a nevěřícně na mě hledí. Ach jo, kdo by kdy řekl, že to s tou holkou bude tak těžké? Vždyť ona je úplně slepá.

„Pane bože," vzhlédnu k nebi a doufám, že mé modlitby budou vyslyšeny, „ty to snad opravdu nevidíš, takhle se na sebe přátelé rozhodně nedívají," povím, když zrak přesunu zpět k ní.

„Takže mi chceš říct, že naše pohledy říkají to stejné?" zmateně na mě koukne a já pomalu přikývnu.

„Něco tě k němu táhne, ne?" ujišťuju se a Wendy přikývne, „a jeho určitě taky, soudě podle jeho pohledů," usměju se a doufám, že mám pravdu. Nerada bych se mýlila a viděla později svou kamarádku v kaluži slz.

***

„Kdy už tam budem," zakňučí po hodině cesty Luna a sotva se drží na nohou. Věřím, že kdyby vedle ní nešla Nanami a nepovídala jí historky ze svého dětství, tak se tu má kamarádka plazí po zemi jako na poušti a hledá vodu. V tomto případě by hledala náš cíl, který nikdo z nás nezná.

„To by mě zajímalo taky," promne si krk Kou a drží se se svými bratry ve stínech. Přijde mi to směšné až komické. Snad nejsou všichni alergičtí na Slunce, byla by to velká škoda.

„Už tu chodíme asi hodinu a začínám mít pocit, že jen v kruhu," zanadává Wendy a kopne do kamínku před sebou, který se dokutálí pod nohy Nanami a ta ho odkopne dál, kde však skončil, to neví nikdo z nás.

„Ví vůbec ten idiot kam jdeme?" zavrčí Yuma a ruce si schová do kapes. Jen nad ním protočím očima.

„No hlavně, že ty jsi dokonalý," zamručím, ale stejně si myslím, že to bylo slyšet, jelikož se na mě můj princ vražedně podíval. To jsem měla zase co říct...

„Pochybuješ o tom snad?" nahodí úšklebek , který mu ihned vrátím.

„To bych si nedovolila," uchechtnu se a Yuma dojde ke mně na sluneční svit. Tak přeci jen jeden z nich není alergický!

Svůj obličej má blízko toho mého, že na tvářích cítím jeho dech. Svůj pohled zabodnu do jeho oříškových očí, ve kterých se ztrácím a nakonec na jeho rty, které mám chuť políbit kdykoliv ho vidím. Nevím co má v plánu, ale jeho blízkost mě znervózňuje.

Zdravíčko dámy a pánové :D
Ozývám se vám po delší době, protože jsem toho měla opět a zase neskutečně moc a tak nezbylo dost času na psaní knížek... Snažím se tu však být co nejvíc aktivní, i když to nejde teda moc vidět, ale i přesto '^^. Doufám, že tu někteří z vás ještě zůstali, protože pokud ano, děkuji za vaši přítomnost <3 neskutečně moc si toho vážím ^^.

Tak, to je ode mě vše a přeji hezký zbytek večera + hodně štěstí zítra <33