Čekání
Jimin se díval na svou kořist. Dívka si kupovala zrovna kondom. Podávala ho prodavačce a ta jí ho namarkovala. Ona zaplatila a vyšla z obchodu ven. Jimin si přehodil kapuci přes hlavu a sledoval ji. Tak moc ho pálilo hrdlo. Trpěl, potřeboval víc a víc krve. Nikdy se nemohl nabažit. Vzpomínka na Inu ho ještě víc ničila. Jeho oči zazářili červenou barvou a sledoval dívku, jak běží ke svému milému do auta. Podala mu kondom a ten ho natěšeně rozbalil. Začali se líbat a dál už to nechtěl Jimin sledovat. Rychlostí větru otevřel dveře auta a zamknul se s oběma jeho obětmi uvnitř. Nejprve si vychutnal dívku. Až ji plně vysál, chlap který se snažil dostat ven z auta, křičel o pomoc a brečel. „Podívej se na sebe, jsi takovej ubožák že brečíš kvůli holce, kvůli lásce." řekl mu naštvaně Jimin a utřel si krev ze rtů. Chtěl toho ubožáka ušetřit, ale když už viděl jeho tvář musel ho zabít. Až skončil stále se necítil naplněný, ale nikde v okolí neviděl další lidi. Vyšel ven z auta do temné noci. Začalo pršet. Vzpomněl si na prodavačku, a jeho tesáky mu znovu vyjeli. Vzdychl. „Škoda, chtěl jsem ji ušetřit." řekl si, ale když se otočil stála přímo za ním. Proto ji nemohl slyšet ani cítit byla to lovkyně. Stála proti němu z puškou a déšť začal být pro oba nepříjemný. „Jsi monstrum!" vykřikla a vystřelila. Jimin se, ale s lovci potkal už několikrát. Uhnul kulce a chytil ji pod krkem. „Slyšel jsem, že krev lovců je pro upíry smrtelná." zašeptal. „Ano to je pravda. Nemůžeš mě vysát." řekla sebevědomě. „Ale kdo by věřil takovým povídačkám. Když ještě nejsi ani pořádně pasovaný lovec." usmál se,poznal to protože neměla na krku jejich tetování. Žena se vyděsila a její srdce začalo tlouct rychleji. „Promiň, mám opravdu velký hlad." řekl. A když odcházel do lesů, nechal ty tři mrtvoli za sebou, jako by se nic nedělo.
Ucítil její přítomnost. Jeho smysli se zdvojnásobili až poté mu došlo, že je ještě několik mil od něj. Byla to jen malá emoce, která jím prošla. Vycítil, jak ji bušilo srdce a poslala mu nevědomky její vzpomínku, která ji utkvěla v paměti. Uslyšel Taeho slova. „Jsem blázen, že tě stále miluju?" Jimin praštil do stromu a rozběhl se rychleji. Cítil, že je jí blíž a blíž. Ale najednou se zastavil. „Noro!" uslyšel další vzpomínku. Usmál se. Moc dobře věděl kdo to je a jak moc mu to teď hraje do karet. Objevila se mu ve snu. To ona mu poradila, aby zůstal skrytý ve stínech dokud nenastane bílé slunce. To znamená pro něj další neúprosné mučení, přemoci se žízni po Inině krvy a sledovat ji, zaroveň se vyhnout jejím strážným upírům. Zvládne to? Musí. Aby pak mohl mít Inu jen pro sebe. Aby ji mohl přeměnit a zničit pouto, které měla i s Jungkookem.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top