21.kapitola - Z nepřítele se stává přítel
Vešli jsme do jeho domu a zamířili přímo do obýváku. Stoupla jsem si k oknu a nechtěla se zapojovat do jejich rozhovoru. Gabriel si sedl do křesla a Klaus mu nabídl sklenku whisky.
„Tak, co máte na srdci?" zeptal se nás.
„Jde o Daniela," řekl hned na rovinu Gabriel. Chvíli bylo ticho.
„Daniel? Myslel jsem, že je mrtvý."
„Není. Zajal tady Katherine i s jejími přáteli odsud. No a ona mu slíbila, že když je pustí, tak ona ho dovede ke všem upírům, aby je mohl mít jako trofej na zdi. No a hned na to se objevili u mě, jenže Katherine nevěděla, že Daniel je můj bratr. No vždyť to znáš. Takový ty okecávačky."
„A ode mě, chcete co?" povytáhl obočí Klaus.
„Co by jsme od tebe asi tak chtěli," řekla jsem si pro sebe potichu.
„No já nevím Katherine, co by jste ode mě chtěli, proto se ptám," ozval se Klaus. Nedošlo mi, že mě může slyšet. V poslední době jsem nějaká přetažená. Potřebuju odpočinek.
„Ty jediný víš, jak se Daniela zbavit, potřebujeme tvoji pomoc, Klausi," dořekl Gabriel. Klaus se na něj podíval s povytaženým obočím a frajerským úsměvem na tváři.
„Tak pomoc říkáš, no já ti nevím Gabrieli. Přeci jen jsme si v minulosti moc nesedli a přebral jsi mi holku. Katherine," podíval se na mě. Jo a jsem a to ráda. Měla jsem sto chutí mu něco říct, ale držela jsem se.
„Dobře, ale něco za to budu chtít."
„A to něco je co?" zeptala jsem se podrážděně.
„To teď není důležité. Včas se to dozvíš," mrkl na mě, až se mi z toho udělalo zle. „Fajn, pojďte za mnou," ukázal na nás. Šli jsme hned za ním. Vyšli jsme do prvního patra, šli úzkou chodbou a zabočili doprava. Před námi byla jakási místnost. Velké dřevěné ozdobné dveře.
Klaus vzal za kliku a otevřel. Naskytl se nám pohled na obří knihovnu. Místnost byla několik metrů vysoká, stejně tak i police s knihami. Uprostřed místnosti byl velký dřevěný stůl se židlí. Klaus si před nás stoupl, rozpřáhl ruce a široce se usmál.
„Vítejte v mé knihovně, kde je všechno, o všem a o každým. Tady najdeme všechno, co potřebujeme. Vše o Danielovi a jak ho zabít. Tak abychom začali ne," rozhlédl se po velké místnosti a šel k první knize, která byla v prvním řádku po jeho pravici. S Gabrielem jsme ho napodobili.
Tak je tu další kapitola, no doufám, že se vám líbila a budu ráda když to nějak okomentujete .. vůbec nevím, zda to tu někdo vůbec čte :/ Jestli to tu nepřidávám úplně zbytečně :(
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top