Seděla jsem v letadle a koukala se ven z okna na západ slunce. Zrovna jsem byla na cestě zpět do Mystic Falls. Chtěla jsem si zařídit několik věci a hlavně jsem se dozvěděla, že ve městě je několik nových lidí. Chtěla jsem je poznat, vím, že je to nebezpečné, ale já mám nebezpečí ráda. No a konec konců ráda uvidím oba Salvatorovi bratry. Zajímalo by mě, koho si Elena vybrala. Od poslední chvíle, co jsem ji viděla si nebyla jistá jestli miluje Stefana nebo Damona. Uvidíme.
Najednou se ozval hrozivý zvuk. Světla v letadle začali blikat a celé letadlo se otřásalo.
„Co se děje?" zakřičela jsem přes celé letadlo. Letuška ke mně doběhla se strachem v očích.
„Vybouchl motor, spadneme." Začala panikařit. Bez jakýchkoliv citů a svědomí jsem popadla letušku za ruku, přitáhla ji k sobě a zakousla se ji do krku. Ať se před tím pádem alespoň najím. Cítila jsem, jak její tělo povoluje a je absolutně bez krve. Pustila jsem ji, spadla tvrdě na zem. Otřela jsem si pusu od krve,
„Díky," mrkla jsem na ní a přešla ji. Letadlo se nekontrolovatelně řítilo dolů. Věděla jsem, že buď musím vyskočit a nebo spadnu s ním. Tak či tak "zemřu", ale zase se probudím. Tohle na tom upírství miluju. Můžu jakkoliv umřít, ale stejně se zas proberu. Tedy pokud mi někdo neprožene srdcem kolík. No nechtělo se mi čekat těch pár sekund než letadlo dopadne dolů. Otevřela jsem dveře. Ještě jsem se rozhlédla jestli tu něco nenajdu. A taky že jo. Padák. Bez váhání jsem ho vzala a nasadila si ho na záda. Rychle jsem vyskočila a letěla. Otevřela jsem padák, trochu to škublo. Z té výšky jsem sledovala, jak se letadlo řítí dolů a vybuchuje.
„Fuu, dobré divadlo. Mě jen tak něco nepřekvapí," řekla jsem si pro sebe ve vzduchu a pomalu se přibližovala k zemi. Vůbec jsem nevěděla kde jsem, ale pod sebou jsem viděla nějaké malé městečko. Půjdu se tam poptat.

Když jsem přistála na zemi, stoupla jsem si na silnici a stopla si auto.
„Co taková kráska dělá v takovém zapadákově," zeptal se mě starší muž. Vypadal jako kovboj. A byl pěkně hnusnej.
„Do toho ti nic není dědku, radši jeď. Potřebuju si zavolat," řekla jsem výhrůžně.
„No no no, snad se nám tu nebudeš čertit," zasmál se rozjel se k městu. Když jsem jeli kolem cedule s názvem města musela jsem se pousmát. Takový divný název. Dark City. No ale co mě to překvapuje.
Za několik minut jsme zastavili u jakéhosi penzionu.
„Tady si můžeš zavolat krásko," řekl chlap a dal mu ruku na stehno. Ironicky jsem se usmála, čapla ho za ruku a zakousla se do ni. Začal vřískat. Chuť jeho krve byla odporná. Podle mého moc kouřil a pil. Když jsem se odtrhla od jeho ruky nevěděl, co dělat.
„Co, co jsi zač?" vykoktal ze sebe.
„Na tohle zapomeneš. Teď pojedeš domů a tu ruku si zavážeš. Pokud se tě někdo bude ptát, co se ti stalo, řekneš, že tě napadl nějakej pes." Dívala jsem se mu do očí.
„Řeknu, že mě napadl nějakej pes," opakoval po mě.
„Tak je hodnej," poplácala jsem ho po tváři a vystoupila. Chlap okamžitě odjel a já vešla do penzionu, u kterého jsme zastavili.
Za dřevěným pultem stála mladá slečna. Když jsem vešla dovnitř všechny pohledy spočinuly na mě. Zamířila jsem si to hned k ní.
„Dobrý den, vítejte v Dark City, jak Vám mohu pomoci?" zeptala se mě zvonivým hlasem dívka.
„Chtěla bych se zeptat jestli tu máte půjčovnu aut."
„Jistě, tady je číslo. Musíte tam zavolat předem."
„Díky." Přistoupila jsem k telefonu, zvedla sluchátko a vytočila číslo. Ozval se hluboký mužský hlas. Vše jsem mu řekla a ovlivnila ho skrz telefon. Půjčil mi nejnovější auto. Za půl hodiny už stálo před penzionem a já do něj nasedla. Nic jsem neplatila a toho chlapa jsem znovu ovlivnila. Řekla jsem mu, že tohle auto nikdy neměl a že si na něj nikdy nevzpomene.
Nastartovala jsem a vyjela k Mystic Falls.