Pozvedl jsem obočí a pořádně si ho prohlédl od hlavy k patě. "Noo... Nevím o čem chceš mluvit ale předem ti říkám že toho moc nevím." Broukl jsem a vlastně si ho nějak extra moc nevšímal. Né, že by mi byl jedno, ale kdyby mě chtěl zabít, tak mu v tom stejně asi nezabrání a navíc, mám tu jídlo... a nejsem neslušný... kus jsem ukrojil a nabídl mu.

Huh? Vzal jsem si od něj kus masa a pusmál se.,,Dík... A...jak ses sem vlastně dostal?" zeptal jsem se ho. Opravdu mě to zajímá.

"No... Pěšky." Odmlčel jsem se na chvilku. "Já nevím. Bloudím všude možně, nikdy nevím, kam jdu ale jdu. A už hodně dlouho. Divím se, že jsem se z toho ještě nezcvokl." Pokrčil jsem rameny.

,,A co klan? Proč nejsi s nimi?" naklonil jsem hlavu a zakousl se do masa. Tuhýýý...ale dá se to jíst.

Zamračil jsem se a chvíli mlčky koukal do ohně. Jsem na sebe naštvaný za to, co se stalo. "Prostě jsem debil a utekl jsem. Nic víc, nic míň." Odbil jsem ho. Nerad se o tom bavím a tak jsem se raději zas zakousl do masa, abych aspoň tím trochu uklidnil svou náladu.

,,Trošku volovina, když klany válčí...nemyslíš?" naklomil jsem hlavu a trochu pohodlněji si sedl. Vzal jsem pramínek vody zezemě a začal s ním kroužit okolo ruky."Jo. Ale pro mě to je stále ta lepší volba." Podíval jsem se na to, co dělá a fascinovaně zůstal viset na tom pramínku vody. Líbilo se mi to. Bylo to takový zajímavý.

,,Jak myslíš... Jak se vůbec jmenuješ?" zeptal jsem se a pramínek rozprsknul ve vzduchu. Tak, jako to dělám se svými vodními hady.

Překvapeně vsem zamrkal a zas se podíval do ohně. "Goro Iwai... Jak ty?" Oplatil jsem otázku.

,,Pěkný jméno...jsem Aoi Yukiwase," zavřel jsem oči a usmál se. Zdá se jako fajn kluk, nechápu, proč Takeru tolik plašil.

"Dík. Taky pěkný jméno." Usmál jsem se. "Škoda, že zítra zas potáhnu. Bylo by fajn se s někým bavit." Promnul jsem si kořen nosu.

,,Heh...díky, Po tátovi...Půjdeš? Já myslel...no...že bychom mohli být kámoši...víš co," podrbal jsem se za krkem a odfrknul.

Hodil jsem na něj překvapený pohled. "Nemám nic proto tobě. Vlastně proti nikomu, ale pořád je tu ten fakt, že já jsem pro vás nepřítel. Ty po mně nepudeš, ale jak bys chtěl svému klanu říct, že se bavíš se mnou a že jim nic neudělám? Myslím, že by tě v lepším případě označili za blázna." Odhodil jsem kosti ze svého úlovku do ohně.

,,Takeru by šel ukecat. Mohl bys být v našem tábore, ale nesměl bys nosit na krku ten kámen," nabídl jsem mu a podrbal se na zátylku.

"Mmm..." Chytil jsem kamínek do ruky a zamyslel se. "Jako že bych tajil že jsem z druhého klanu..? Když na to příjdou, rozdrtí mě.." Povzdechl jsem a vlastně se toho i dost bál. 

,,Takerua bych zvládl ukecat... Hm, ale já myslel, že bys třeba chtěl i teplé jídlo... Častěji myslím, pusmál jsem se a začal si zase hrát s pramínkem vody.

Řekl jídlo?! Teplé?! "Tak jo! eh.. teda.." Podrbal jsem se rychle za krkem a znovu promluvil už klidněji. "Tak dobře..",,Fajn... Pojď se mnou," usmál jsem se, potichu vstal a poodběhl.Na chvilku jsem zaváhal, ale potom jsem vytrhl kus zeminy, na které jsem si udělal oheň, převrátil ho a zas spustil do díry. Díky tomu jsem oheň udusil a s výdechem jsem se rozešel za ním.,,Je tam jeen opuštěnej domek. Můžeš bydlet v něm, protože je prakticky napsanej na naše jméno. A půjčím ti nějaký hadry vodního klanu," mluvil jsem a cestou rozharašoval vodu. Miluju, když si s ní můžu jen tak hrát.

Pozorně jsem ho poslouchal a vůbec nechápal, proč toho pro mě tolik dělá. Známe se... Ne. My se z daleka neznáme. Tak proč? "No... Dobře. Díky."

,,Jo, v pohodě. Rád pomáhám ostatním," vydechl jsem a prudkým proudem jsem rozsekl kámen opodál. Polknul jsem a chytil se za krk. Hm...snad nebudu nemocnej.

Trošku udiveně jsem se podíval na rozseknutý kámen a tiše polkl. Doufám, že se sám neprozradím... "To jsi hodný. Moc hodný." Usmál jsem se a pohledem sjel na jeho zadek. Hm hm. Jo, Jsem gay. A asi bych ho raději neměl moc očumovat.

,,Mně to přijde normální," otočil jsem se na něj a pousmál se. Napadla mě jedna volovinka. Udělal jsem vodního hada a objel mu s ním tvář. Snažil jsem se tomu negebit.

"Já moc hod-mmh?!"Zarazil jsem se a lehce se polekal, když mi najednou had z vody přejel po ksichtě. "Fuj!" Oklepal jsem se. 

Zasmál jsem se a hada rozprsknul.,,Co jsi to chtěl říct?" zazubil jsem se a poškrábal se za uchem.

On se tímhle baví? Já se lekl! "Že jsem moc hodných lidí nepotkal a tohle ti vrátím." Usmál jsem se a zem pod jeho nohama trochu nadzvedl a odsunul od sebe, takže jsem mu tím roztáhl nohy od sebe. Hi hi.

,Haa!!" zavrávoral jsem, ale udržel jsem se.,,Naa! Z tohodle bolí rozkrok," zakňoural jsem a skočil dolů. Jau.

"Nemáš mě děsit s hady." Zachechtal jsem se. 

,,Však jsou to jenom moji hadi," uchechtl jsem se a oprášil si kalhoty. Zavrtěl jsem hlavou a zase ho trochu ocákl.,,Je to jen menší provokace.

"Zavřel jsem oči a dal před sebe ruce, když mě ocákl. "Jenže já bych na tebe nerad házel šutry." Uchechtl jsem se. "A nebo..." Poslal jsem proti němu jeden kámen, ale zastavil jsem ho před jeho tváří, a pak ho rozprsknul na prach. Rád bych ho ale provokoval jinak. Trošku vííc... néé nesmím.

,,E-eeh, tak teď jsi mě dostal, skoro jsem hodil bobek," zasmál jsem se a mrknul na něj. Pak jsem se ale škodolibě usmál a cáknul mu vodu do rozkroku.,,Nehoda? Upsss...

"Uchechtl jsem se a pak mě zastudilo v rozkroku. Pozvedl jsem jedno obočí a usmál se do toho. "Ehm, pardon. Ale sotva jsme se potkali a ty už na mě stříkáš?" Zakroutil jsem hlavou. "Vím, že jsem, sexy ale tohle je na mě až moc krátká známost." Mrknutí jsem mu oplatil.

Trochu jsem zrudlu a podrbal se za krkem. Pak mi došlo, že je to vlastně švanda. ,,To víš...taky tě můžu postříkat celýho! Uchechtl jsem se a obkroužil si vodou okolo těla.

Konečně jsem se k tomu dokopala... Asi bych měla začít psát i další povídky co? xD Já to dokážu! Uvidíme :D Tak u další kapitoly yahou c: