Slíbila jsem to c:

"To zní jako spása. To beru." Uchechtl jsem se a jednu ruku si dal na břicho, jakobych mu snad mohl zabránit v dalším hlasitém projevu, který přicházel.

Bylo vtipné, poslouchat ty zvuky. Na křižovatce jsem se na něj podíval a lehce mávnul. ,,Tady máš klíče a já zajdu pro to jídlo," usmál jsem se a klusem se rozeběhl domů.

Ani jsem mu nestihl za to poděkovat, a už pelášil pryč a já se tedy s úsměvem vydal k domu kde jsem se rozhodl ihned najít a svým vpádem... znásilnit koupelnu!

Vešel jsem domů. Nikde nikdo, což bylo docela divný. Rozhlédl jsem se a pak jsem se ujistil, že je dům opravdu prázdný. Zvláštní. Popadl jsem kance a pak zamknul dveře. Pomalým krokem jsem se vydal k druhému domu.

Koupelnu jsem úspěšně našel a ihned si zalezl pod proud vody. Bylo úžasný se umýt takhle a né v jezeře nebo za deště. "Na tohle bych si zvykl." Šeptl jsem pro sebe.

Po patnácti minutách jsem dorazil a zámků za sebou dveře. Došel jsem do kuchyně a položil maso na linku. ,,Jsem tady!"

Už jsem se sušil když zavolal Aoi.
"Už jdu!" Houkl jsem a jen v kalhotech a trikem přehozeným přes rameno vyrazil za ním. "Oooh~ to vypadá dobřeee." Zavrněl jsem.

Podíval jsem se na něj a zůstal chvíli úžasem zírat na jeho tělo. Pak jsem se oklepal a usmál se.,,A dobře to i chutná," zazubil jsem se a vytáhl talíře.

"Tak to si s radostí dáám~" Usmál jsem se a prohrábl si svoje, ještě vlhké, vlasy. Chvilku na to už jsem si oblékl i triko, protože jsem usoudil, že už jsem dost suchý.

Usmíval jsem se a připravoval na talíř. Nasypal jsem k tomu brambory a položil to na stůl. Hned po tom jsem vytáhl příbory a podíval se na něj. ,,No...a je to," zazubil jsem se.

Lehce jsem se zasmál a posadil se ke stolu. "Jsi nejlepší! Děkuju za jídloo!" Už jsem se málem do toho pustil rukama, ale došlo mi jak blbé by to bylo.Zasmál jsem se a pokýval hlavou. Vzal jsem příbor a začal maso krájet. Snad to nebude moc syrový, ale to by nemělo hrozit.

Taky jsem si vzal příbor a... protože jsem si po tak dlouhé době nebyl jistý jak se přesně drží, chvilku jsem pozoroval Aoi a až pak se do toho spokojeně pustil.
"Mmmh!! Fo je fibovny!" Pochválil jsem s plnou pusou.

Usmíval jsem se a žvýkal. Jop, bylo to dobrý. Ale to kanec je vždycky. ,,To jsem rád," zavřel jsem oči a víc úsměv roztáhl.

Pokývl jsem a doslova si pochutnával na té dobrotě! No a během chvilky jsem vyprázdnil celý talíř. Mňam!

Za chvíli jsem dojedl a podíval se na něj. ,,Chceš přidat?" Mrknul jsem a zvedl se od stolu.

Rozzářili se mi oči ale i přes to jsem jen lehce s úsměvem kývl.
"Jestli můžu."

Kývl jsem a zase naplnil jeho talíř. ,,Já se půjdu převlíct," usmál jsem se a dal mu jídlo pod nos.

"Dobře. Moc děkuju!" Usmál jsem se a zas se pustil do svého jídla. Mmhh... Dělá toho pro mě tolik... Co pro něj mám udělat já?

Odešel jsem do pokoje a sundal si vršek. Okolo místa na ruce, kde mám...teď už dvě šupiny, jsem si omotal modrý šátek. Bez trika tu můžu chodit ne? Navíc je mi vedro.

Zas jsem, tentokrát pomaleji, dojedl a nádobí po nás umyl.
"Aoi! Přestaň si už honit. To je neslušný!" Zasmál jsem se a vykročil za ním.

,,Tak promiň no," zasmál jsem se a otočil se na něj.,,Takže chutnalo?" Zazubil jsem se. Odpověď už stejně vím.

"A jak. Nic tak dobrého jsem dlouho nejedl." Zasněně jsem se usmál. "Tak či tak, jsem ti dlužný. Takže ať půjde o cokoliv, neboj se s tím přijít."

Přikývl jsem a protáhl se.,,Počítám s tebou," zaskučel jsem a křupl mi snad každý obratel.

Dlouze jsem zívl a podrbal se na boku. "No, já jsem utahanej, takže jdu do hajan." Zazubil jsem se a zabral postel, ve které jsem spal i včera.

Usmál jsem se a strči do něj.,,Šoustni se," zsamál jsem se a lehl na druhou půlku postele.

Uchechtl jsem se a udělal mu prostor hned, co jsem ze sebe stáhl triko i kalhoty. Jsem zvyklý spát ve spodním prádle, když můžu. "Tak dobrou puso." Zazubil jsem se a už zavřel oči, abych usnul.

,,Heh, dobrou," usmál jsem se a zavřel oči. Nepříjemně mě zašimralo na noze. Když jsem se tam chtěl podrbat, nahmatal jsem další šupinu. Pootevřel jsem oči, které se mi zaslzely.

Trvalo jen chvilku a já už spokojeně spal. Dnešek jsem si užil a věřím, že si užiju i další dny s ním.

Stává se ze mě zrůda. Ale...možná, že když nad tím nebudu tolik přemýšlet, tak to nebude mít tak rychlý postup. Je pravda, že první šupinna se objevila před třemi týdny.

Nerušeně jsem spal a le kvůli nepohodlné pozici jsem se přetočil a tak si lehl na něco tepoučkého, k čemu jsem se po chvilce víc přitiskl.

Zničhonic mě...ze spaní objal a z poloviny zalehl. Nebránil jsem mu. Zvedl jsem koutky do lehkého úsměvu a pak zavřel oči. Najednou se mi líp usínalo.

Taaaak, další bude zítra někdy v poledne...Pokud ještě tou dobou nebudu spát :D Snad se kapitola líbila a u další Yaahoo ♥