Josh

Mason (Luke): píše Hanka124

„Já se přeci nezlobím, jen mě to překvapilo, " zamumlám rozrušeně a lehnu si k němu do postele. Spokojeně se zaculím, když si všimnu, že má na sobě pyžamo, co jsem mu koupil, a které ladí s tím mým. Tmavě modré s bílou nášivkou. „Možná jsem jednal trochu přehnaně... Ale vždyť naší malé holčičce dělal takové... Věci." Zabořím hlavu do polštáře a sleduju jeho nádherný obličej. „Kelly je ještě prostě moc mladá, aby s někým spala. Navíc jestli se vezmou, tak budeme s Brandonem a Rossem jedna rodina," upozorním ho vážně a oba potlačíme výbuch smíchu. Přejedu si přes obličej, kde jsem si nechal narůst vousy. „Jakoby nestačilo, že je máme za sousedy. Brandon mi pořád hází chleba do jezírka a lítaj tam ty hnusný kachny, " postěžuju si a nafouknu tváře. „A ještě k tomu přidám Luka, který asi našel zalíbení v tom grázlovi naproti nám. Chápeš to?! Toho grázla, co jezdí jak prase, poslouchá odporný rachot, který nazývá hudba a k tomu mluví jako dobytek." Mason mě konejšivě pohladí po vlasech a já se zase uklidním. „Nechci vědět, co se bude dít, až vyroste Andrew, už teď se za ním holky otáčejí a to je mu jen jedenáct."

"Joshi," musím se prostě smát, "vždyť je Kelly devatenáct a sex k tomu věku prostě patří." Poslouchám, jak si dál ztěžuje, jak si dělá starosti jako Johan Flin. Nová identita, všechno, sedlo nám to. Naše děti jsou tu šťastné a Ross, Brandon a Rick ala Robert, Berný a Richard. A já jsem stále Mason, na co měnit jméno, když mě nikdo neznal? Stejně si v soukromí říkáme našimi pravými jmény. "Luke? O toho bych se nebál, je jasně po mně, " teď je ten, kdo se směje Josh. "Ne nadarmo všechny naše děti chodí na sebeobranu. Kdyby se dělo něco, co by se jim nelíbilo, daly by to najevo."Náhle se ozve dupot a do ložnice nám vběhne vyděšený Andrew. "Tati! Tati! Někdo se před domem pere, asi je to strejda Ross!"

Nakrčím obočí a rychle vstanu z postele. „Já ti říkal, že to Ross, tedy Rob, nevydrží. Rychle se dostanu před dům, kde se ti dva válí na zemi a Brandon se je od sebe snaží odtrhnout. Marně, až konečně zasáhnu já a Ross mi udýchaně funí do tváře. „Ještě jednou zkus ohrožovat mou rodinu! " Ten chlap, náš nový soused, se sebral s krvácejícím nosem ze země a s dost neslušným gestem odešel.
„Ale, zlato, přeci se toho tolik..."
„Dyť tě sledoval z okna ve sprše! Pořád tě sleduje a našeho syna taky!" Konečně jsem jej pustil a on Brandona objal. Chvilku jsem je sledoval. Nechápu, proč nezavolají policii, očividně to je úchyl. „Hele, Masone? " ozve se náhle Brandon. „Moc hezké pyžamo, "ušklíbne se a já si uraženě odfrknu. Měli by být rádi, že se o ně tak staráme. I teď. Byla mi zima, byl jsem bosý a jen v pyžamu na ulici, jen abych jim pomohl. Obejmu Masona kolem pasu. „Alespoň ani jeden z nás nenosí kalhotky," zašeptám, aby to neslyšeli zvědaví sousedi. Je alespoň dobré, že tahle čtvrť je celá šílená. Kousek dál žijí dvě lesbičky s divnými psy. Pak je tu jeden starý pár, co všechny zvou na své párty a je to... Je tu toho prostě dost. Brandon se už nadechoval v odpověď, ale pak se zarazil a koukl se zvědavě někam za mě. Otočil jsem se tam a myslel jsem, že vyletím z kůže. Můj syn se tam líbal s tím, s tím...

Budu si s Rossem muset promluvit, protože takhle to už dál nejde, jen k nám strhává pozornost. Už když se Josh dohadoval s těmi dvěma, tak jsem viděl Luka v objetí toho "hajzla", jak říká Josh. Je to Thomas, prověřil jsem ho, není to žádný grázl, jen si rád a plnými doušky užívá života. Jinak o víkendech chodí pomáhat do dětských domovů, i když tvrdí, že celé víkendy propaří nebo krade s nějakým gangem. Lukovi i Thomasovi to přeju, i když to bude možná Joshova smrt. "Joshi, zlato, klid, " usměju se na něj a začnu ho táhnout do domu. "Luke, Thomasi! Zalezte si někam!" zavolám přes ulici a ti dva na mě mávnou a zmizí.

„Co to vyvádíš? " zaskučím a snažím se na ně ještě nějak podívat. „Vždyť se mu můž..." Mason mě umlčí polibkem a já nakonec povolím. Nechám se odtáhnout do domu a dál líbat. Nechám jej, aby mě hladil po zarostlé tváři a omámeně přivírám oči. „Tátí! " zaječí a skočí Masonovi na záda. Je vtipné, že jsou asi stejně vysocí. „Co je, Andrew? " zabručím, ale pustím Masona, nejsem jako ty dvě prasata vedle. Cosi začal Masonovi šeptat do ucha a já protočil očima. Tohle dělají poslední dobou pořád. Mezitím jsem se vydal do naší ložnice, kde jsem zkontroloval kondomy v šuplíku. S dětmi to bylo těžší. Nerad jsem něco dělal, když byli poblíž. Teď už to bylo lehčí, ale i tak. Byl jsem dost opatrný. Hlavně po tom, co se stala ta nehoda a Lukem. Měli jsme být doma sami a tak jsme se na to přímo vrhli už v kuchyni. Trapnější okamžik jsem snad nezažil.

Andrew mi do ucha šeptá, že už byl zařídit, o co jsem ho žádal a že o tom už řekl i strejdům. Kelly i Luke už o všem ví, zbývá doladit posledních pár drobností. Dokonce má na tajňačku přijet i Samuel, který to dal dohromady se Sam. Josh o tom ještě neví, ale ti dva se chtějí vzít a chtějí nás dva za svědky. A k této příležitosti mám taky překvapení. Všichni už ví, o co se jedná. Kvůli mé práci jsme to měli zakázáno, ale teď, asi po deseti letech, to už konečně můžu udělat. Kývnu ještě na Andrewa, ať svolá své sourozence, jejich polovičky a ty dva strejdy a dají se do práce. Do naší společné zahrady je potřeba donést stoly, židle a všechno, já zatím zabavím Joshe.

Protáhl jsem se. Kde pořád vězel? Už takhle jsme si šli lehnout až moc brzy, pořádně ani nevím proč. Konečně se otevřely dveře a já se široce usmál. „No konečně, co si to vy dva pořád domlouváte? " zamrkám na něj a přitáhnu si ho k sobě. Okamžitě mě začne líbat a já se nijak nebráním. Nechám se jím položit na postel a rukama mu prohmatávám zadek. „Jak to chceš dneska provést?" natěšeně se na něj zubím. Skoro měsíc jsme spolu nic neměli. Masonovi i mně do toho pořád něco lezlo a nebo tu byly naše milované děti. Převalím jej pod sebe a začnu se věnovat jeho krku. Sem tam jsme si, tedy hlavně na Masonovi narozeniny, povyrazili dost... No, nebyl to klasický sex. Nejvíc se mi asi líbilo z těch vše šíleností, i když jsem mu to neřekl, to oboustrané dildo.
„Jsi nějaký napjatý, stalo se něco? "

"Já jsem naprosto v pořádku, ale až si zadovádíme, chci ti něco říct." usměju se na něj. Řeknu mu pak, že přijedou ti dva a řeknu mu to tak patnáct minut před jejich příjezdem, aby se z toho nemohl vykrouti, už se těším, až uvidím jeho překvapený výraz. Prohodím nás, sednu si na něj obkročmo a začnu se mu pohupovat na klíně. "Tak co? Losnem si, kdo bude dole, nebo se mi vzdáš?" mrknu na něj a on se na mě významně podívá. Budu nahoře, budu nahoře. A za pár okamžiků ležím zas zády na posteli. Tak teda ne, no. Stejně je to dole lepší.

Vítězně se na něj zazubím a drobným polibkem jej obdaruji na svalnaté hrudi. Svléknu jej a okamžitě mu začnu věnovat svou plnou péči. Miluju, když se pode mnou svíjí a nemůže přestat sténat. Problém je, že stěny jsou dost tenké. Z pod postele rychle vytáhnu lubrikant a připravím ho na svůj vpád. Ještě notnou dobu jej ale škádlím a ne a ne mu dát to, co chce. Nakonec se celkově odtáhnu a koukám se na něj. Na jeho rozechvělé tělo, které čeká jenom na mě. „Co kdyby jsi mě poprosil, tak jak to umíš jen ty? " vydechnu vzrušeně a s očekáváním se kousnu do rtu.

"Joshi, prosím, už mi ho tam vraž!" vydechnu nadržené a on se rozesměje na celý pokoj, ale nic nedělá. Tak to ne! Poprosil jsem a já dostanu, co chci! Než stihne cokoliv udělat, vyskočím a spolu s ním spadnu z postele. Sednu si mu na břicho. "Mám tě." usměju se mu do obličeje a spokojeně na něj tvrdě dosednu. "Konečně!"

Někdy jeho počínání skutečně nechápu, ale nestěžoval jsem si. „Ty jsi tak moc neslušný, " zamumlám se smíchem a nechám jej, aby se hýbal a kňoural mi do ucha. Samotnému mi uniklo taky dost vzdechů. Už se to nedalo vydržet a on už taky nemohl. Zvedl jsem se s ním v náruči a natiskl jsem jej na stěnu. „Tohle mi zatraceně moc chybělo," zavrním mu do ucha. Náhle sebou poplašeně škubnu, když se ozve velmi nesmělé zaklepání na dveře. Sotva znatelné. „Do háje," zakleju šeptem a ztraceně se zadívám na Masona, co teď?

"Tati? Mám se zeptat, kde je to jídlo. Můžu dovnitř?" uslyším jen Andrewův hlásek. "Broučku, všechno jídlo je v garáži strejdů. Buď tak hodný a nechoď dovnitř, s druhým taťkou jsme teď vylezli ze sprchy, " řeknu zadýchaně. Za dveřmi je slyšet přidušený smích. "A vy si nahatí hrajete na honěnou?" zeptá se nevině. "Tak něco, ale už utíkej za strejdama a hlídej je, ať je všechno, jak má." je tak namáhavé si s Joshem hluboko v sobě udržet svou normální barvu hlasu a nekňourat.

„Co se chystá? " zamračím se na něj, když uslyším vzdalující se kroky. „Notak, mluv," pobídnu ho, když zakroutí hlavou. Nakloním se k jeho uchu a s vážným hlasem mu tedy oznámím, že to z něj jednoduše vyšukám. Položil jsem jej na postel na břicho a jeho zadek jsem vyzvedl do výšky. Znovu jsem do něj pronikl a sem tam jsem jej kousl do krku.

Bože! Jestli si myslí, že takhle ze mě něco dostane. Toto je sex po tak dlouhé době. Jediné, co by mě mohlo donutit mluvit je, kdyby přestal přirážet.

Pomalu jsem se blížil k vrcholu a on na tom nebyl jinak. Kdybych mu odepřel orgasmus, odepřu ho i sobě. To to z něj radši dostanu někdy jindy. Náhle jsem ucítil ve své dlani jeho nadílku a tak jsem si už sám pár rychlými přírazy dopomohl k vrcholu. „A teď to vysyp, " zafuněl jsem a přitáhl jsem si jej do obětí. Zhluboka jsem oddechoval, už jsem nebyl nejmladší a to mi nehorázně vadilo, přišel jsem si oproti Masonovi starý. I tak jsem se ale snažil posilovat a vše možné, aby věděl, že o něj mám stále zájem. „Notak, lásko, " začnu jej lechtat a už jen čekám.

Úžasné, úžasné, dokonalé a můj zadek o tom hlásá své. "Když mě umyješ, vyklopím ti to, " vypláznu na něj jazyk a unaveně se k němu přitulím. Chce prvně něco namítnout, ale pak mě zvedne a odejde do naší soukromé koupelny.

Opatrně si jej položím do vany a vlezu za ním. Pustím vodu a opláchnu jej. Něžně se dotýkám jeho drobného těla a on mi oplácí stejnou mincí. Jsem doopravdy šťastný. Pracuji jako vedoucí marketingového oddělení a mám pod sebou dost lidí. Náš vztah byl naprosto idylický, tedy až na dobu, kdy mě Mason podezříval, že mu zahýbám s jednou ženou. Byla to i má chyba. Neviděl jsem to, že po mě bez ostychu jede. Je celkem trapné, že jsem si to uvědomil, až když se mě pokusila políbit. V tu chvíli jsem celý vyplašený volal Masonovi a zahltil jsem jej tímto objevem...Prostě má blbost. „Tak mluv, " šťouchl jsem do něj.

"Přijede Samuel a Sam, " vybalím na něj. "Takže máme tak dvacet minut, než tu budou, " zářivě se na Joshe usměju. Vyjukaně na mě vytřeští oči. "Tak mi pomoz z vany, musíme se připravit."

„A proč? " vyjeknu a snažím se nenaštvat. „Je pozdě a nemají nachystané překvapení. Masone, proč tu jsou!?" pomůžu mu vylézt a už jen sleduju jak kmitá sem a tam. Navíc mě donutí, abych si oblékl můj oblíbený oblek. „Ten ne! " snažím se mu vykroutit. Tenhle jsem měl nachystané na něco mnohem jiného. Už je ale pozdě a já se jen modlím, abych si jej něčím nezašpinil. „Nechápu proč..." do pokoje vejde naše dcera a zářivě se usmívá. „Už přijeli! "

Nejlepší oblek, do kapsy krabičku, Joshovi mašličku... Bože, už to tu bude. Usměju se na Kelly a Joshem ruku v ruce vykročím vstříc budoucím novomanželům. Vyjdeme společně na zahradu a já koukám, jak to všechno zvládli, vypadá to tu krásně. "Samantho! Samueli! Vítáme vás u nás doma, " přivítám je a jdu je oba obejmout. Josh se jen zaraženě rozhlíží okolo, než mu dojde, že by je měl taky přivítat. Pak všichni společně usedneme ke stolu ke zbytku naší velké rodiny. "Všem vám moc děkujeme, za připravenou večeři a teď bychom vám rádi oznámili báječnou novinu, " začne Sam.

Stále jsem moc nepobíral, o co vlastně jde. Co se děje? Sam náhle spustila, že má velkou novinu a já jen zaraženě poslouchal. „Budeme se brát a taky... " zaculila se a Samuel se hrdě usmál. „Budeme mít miminko!" vyjekla nadšeně a políbila Samuela na ústa. S úsměvem jsem tleskal se všemi ostatními. Když se to trochu uklidnilo, Mason začal vstávat. Myslel jsem si, že chce poblahopřát, ale to se nestalo. Hlavou se mi honilo jediné. Co to sakra dělá? A úsměv mi lehce zmrzl na tváři.

Teď jsem na řadě já, nádech, výdech. Sam na mě mrkne a já se postavím na nohy. "Toto je velká chvíle a já bych chtěl naši radost a veselí ještě navýšit. Joshi, jsme spolu už hodně dlouho, máme krásnou rodinu, milujeme se a já myslím, že je čas do toho už konečně skočit, nebo jak se to říká." ruce se mi chvějí a já si před Joshe kleknu. "Joshi, prokážeš mi tu čest a vezmeš si mě?" zeptám se konečně a oči upírám jen na něj. Je ticho a Josh se netváří zrovna nadšeně. Všichni čekají, co se bude dít a já se celý nervozitou klepu. Proč mlčí? Nechce mě?

Povzdechnu si. Tohle doopravdy nevyšlo. Je ticho a já si teprve teď uvědomím, jak to musí vypadat. Rychle vstanu. „Ano, samozřejmě, že ano! " vyjeknu a rychle Masona obejmu. On se mi však vymaní z náruče. „Ne, tak to není, já. Já tě chtěl požádat o ruku, zarezervoval jsem na příští týden tu střechu toho hotelu, co se ti líbí," blekotám a rychle po kapsách hledám krabičku s prstýnkem. Měl jsem vše dokonale naplánované. „Samozřejmě, že se ti chci vzít, promiň, že jsem reagoval tak... Myslel jsem jen na to, že jsi mě předběhl, " popotáhnu. „Masone, já tě miluju."

Nevěděl jsem, co dělat. Na co myslet jako první. Smát se či brečet? Chtěl mě požádat o ruku za týden... Taky vyjeveně mlčím a koukám na krabičku s prstýnkem v jeho ruce. "To jsou paka, to já jsem to vymákl líp," rozesměje se Brandon a Ross úplně zrudne. "Co?" vypadne ze mě nechápavě. Nějak jsem zapomněl, že jsou tu i ostatní.
"Joshi," špitnu a skočím mu kolem krku. Povalím ho na zem a vezmu si do ruky jeho ruku, a navléknu mu svůj tři hodiny vybírány prsten. "Tak už to konečně řekni Masone!" ozve se nově příchozí. Patriša. "Já, já ano, ano, jinak bych tě nepožádal o to stejné před chvilkou," podrbu se na hlavě. Josh mě jemně políbí na zápěstí a potom už i mou ruku zdobí krásný zlatý prsten.

Oba dva se culíme jako dva pitomci. Nedovedu popsat pocit, který právě prožívám. Je ale stejný, jako jsem zažil při adopci našich dětí, při jejich prvních krůčcích... Můj nastávající seděl vedle mě a já se na něj ani po těch letech nemohl vynadívat. Stále byl tak nádherný. Koutkem oka jsem zahlédl Ricka, jak něco šeptá mé malé holčičce. S povzdechem jsem se od nich odvrátil, přál jsem jim to, ale stále jsem plně ještě nevyhnal z hlavy tu vzpomínku z jejich dostaveníčka. Andrew se vesele bavil s Brandonem a předváděl mu jakési pochybné obličeje. Pohledem jsem pátral po třetím z našich dětí. Náhle se za mnou ozvalo tiché: „Dobrý večer, "otočil jsem hlavu a pomalu jsem se postavil. „Tohle je můj přítel Thomas," pronesl Luke s tím svým klidným nezaujatým výrazem a já se zamračil. Pohledem jsem si přeměřil THOMASE od hlavy až k patě. Nervózně zašoupal nohama. S povzdechem jsem přijal jeho nataženou ruku a potřásl jsem si s ním. Poté jsem se k němu naklonil a sdělil jsem mu velmi rychlou a tichou hrozbu, že pokud Lukemu ublíží, tak se má na co těšit. Na to jsem se poťouchle usmál a věnoval jsem Masonovi rychlý polibek. Mám až moc dobrou náladu na to, abych se zlobil.

~Konec~