Josh

Mason (Luke): píše Hanka124

Ráno mě vzbudí Marty s tím, že se tu objevil Samuel a chce mluvit se svým bratrem. Můžu si říkat, jak je to nebezpečné a že ani nevíme, jestli s ním bude chtít mluvit a tak, ale Marty mi tak hlasitě odporuje, že vzbudí Joshe. "Samuel je na chodbě a čeká na svolení si s tebou promluvit. Chceš s ním mluvit?" zeptám se ho, nahmatám jeho ruku a stisknu ji. Je vidět, jak přemýšlí, v obličeji se mu střídá hodně emocí, ale nakonec kývne. Nejspíš chce zjistit, co se mu to děje s životem. "Jen vás chci upozornit, že u vašeho rozhovoru bude muset být přítomen ještě nějaký agent." pronese Marty myslící sebe. Josh se na mě tázavě podívá. "Jestli chceš, můžu to být i já." Marty začne hned odporovat. "Jsi mimo službu!"
"No a co. Jsem Joshův přítel a pokud si mě tam bude přát, budu to já, kdo tam bude."
"Ale jsi zraněný! "
"Marty, moc dobře víš, že ten agent s nima tam má být jen pro to, aby se na našeho chráněnce a agenta nemusel dávat odposlech. A kdyby se něco dělo, ty budeš za dveřmi."

„Chci, aby tu byl jen Mason, " zamumlám, ale oni mě ignorují. Nakonec tu zůstane ten chlap a Mason. S napětím hledím ke dveřím. Do místnosti vstoupí Samuel a já na něj mlčky hledím. „Brácho," usměje se slabě, ale já ho ani tak moc nevnímám. „Neříkej mi tak. "

Zůstali jsme tam nakonec oba, protože Marty je moc starostlivý. Ale Joshe jsem slyšel, jsem rád, že mě tu chce. Stiskne mi ruku a já mu to oplatím. "Ale, brácho, co tě žere?" snaží se vtipkovat Samuel. "Že by to, žes ho opustil, znásilňoval ho nějakej cvok a někdo se ho několikrát pokusil zabít?" mumlám si pro sebe, ale asi mě slyšel jen Marty, který mě spraží vraždícím pohledem. "A ty seš jako kdo? Nějaký středoškolák, který se připletl na ulici do přestřelky?!" zavrčí na mě Samuel, takže mě asi slyšel. "Tenhle "středoškolák", by tě bez problémů sejmul, kdyby mu kulka neprolítla pár cenťáků od srdce!"
"Hele, nevyskakuj si maličký, jinak se ti něco stane a nepomůže ti ani maminka." Vysmívá se mi, on se mi vysmívá! Kdyby mě nedržel Josh a z druhé strany Marty, asi bych po něm zranění nezranění, bratr nebratr, skočil. "Proč tu vlastně to naštvaný štěně je? Je to jasnej civilista, nemá tu co dělat!"

„To ty tu nemáš, co dělat! " vykřiknu a on zmlkne. „Mason pro mě obětoval život a je agentem už od dětství, narozdíl od tebe a narozdíl od tebe tu pro mě byl a nevyužil mě k jakémusi kódu!" „Mně je to líto, Joshi, vždyť jsi to zvládal ne? Měl ses dobře. " Usmál jsem se. „Jo, bylo to fakt úžasný. "

"Pokud za úžasný považuješ, tu starou semetriku a tu čubku, která Joshe zdrogovala a měla si ho vzít. A ten největší čurák na světě, který je ale naštěstí už mrtvej."
"Jaká semetrika a jaká čubka a čurák?!"
"Myslím tvou matku, Charlot, Joshovu snoubenku, a Toda Radda."
"Moje matka není žádná semetrika, je to milující mamka! Takže si ji neber do huby, ty skrčku!"
"Milující matka, hmm, zajímavé, proto jsi od ní utekl? A nechal Joshe samotného a tou fůrií, která ho chtěla připravit o práci, přátele a očividně ho nenávidí?!"Tolik vzteku, neudržel jsem to v sobě. "Promiň Joshi, musel jsem to říct..." zamumlu a zahanbeně skloním hlavu nad tím, jak jsem vybouchnul. I když Samuel by se měl taky stydět, mít já někde rodinu, aspoň po očku bych je kontroloval a hlídal, jestli jsou v bezpečí. Rozhodně by se nestalo, že by mi někdo znásilňoval příbuznýho.

„To je, to je dobrý, "zamumlám a slabě se pousměju. „Tvá matka mě nikdy neměla ráda a chtěla, abych si vzal ženu, která se mě pokusila oškubat. Následně se tvá matka pokusila vzít mi práci a bylo to." Usměju se. „No a k tomu se mě snaží zabít lidi, kvůli tobě. Jinak se mi ale žije dobře. Máš pravdu. Před několika dny mě fakt málem zabili a Masona taky. K tomu připočti mé přátele."

"To ale není moje vina!" brání se Samuel. "Vážně? Opravdu? A řekl jsi o tom programu nebo, co to je někomu? Věděl o tom ještě někdo? Protože já typuju, že jsi to byl právě ty, kdo si pustil pusu na špacír, což způsobilo, že po vás dvou jdou sudánci s sadistickým velkým šéfem v čele!"
"Na škvrně si moc dovoluješ!" vyštěkne, nepatrně sebou trhnu, ale Josh to bohužel cítil, takže mě ochranitelsky obejme. "Agente Greene, laskavě odpovězte!" vloží se do toho Marty.

„Byla to nehoda!" vyjekne. „Moje přítelkyně. Ona. Nastrčili ji na mě a já, je mi to líto. Je to kód k bankám a systému a já," přerušil ho Masonův nevěřícný výdech.

"Cože?! A kdo?! Nahlásil jsi to?! Jestli o tom ví ještě jiné organizace, jste v háji! Tak mi kurník řekni, co to je, na co to je a co to umí! Jak s tím přesně souvisí Josh?" mám tolik otázek a tolik vzteku. Co se mohl stát, že se prokecl před holkou. "Co všechno jsi jim řekl, že ví o Joshovi! Že ví, že něco ví?"
"Dobré otázky, Maso, ale klidni se, jinak se ti udělá špatně a omdlíš. A vy agente odpovězte, na všechno!" pronese důrazně Marty. "Já jsem v klidu..." povzdechnu si a malinko nervózně si promnu prsty.

Provinile těkal očima a pak se pohledem zastavil na mně. Bylo ticho, ale pak konečně spustil. Mluvil a mluvil. Popsal princip celého systému a že vlastně jen prý já vím, jak to naprosto správně použít, že on sám si pamatuje jen pár kombinací. Taky přísahal, že o tom ví jen tamta organizace, ale že jeho oddělení již provedlo jistá opatření a všechny plány získaly zpět. Taky prozradil, že  já jsem to vlastně, že to já tomu dal smysl. On vytvořil základ a já to dokončil.

Takže ti dva vyvinuli nějaký super vir, který dokáže nezjistitelně převádět peníze z kteréhokoli účtu. Vir si sám najde heslo a potřebné údaje. Chudák Josh to celou dobu bral jako pitomou hru, zatímco jestli se k tomu dostane jakákoliv radikální organizace, celý svět je v podstatě v hájí a bude hrozit třetí světová. "A jak že to z tebe dostala?" zeptá se Marty a Samuel celý zrudne a skloní hlavu. "No, já... Měl jsem divné období... A ona, ona toho využila..."
"Neprotahuj to."
"Mučila mě."
"Cože?"
"Sexuálně mě mučila, měl jsem takové období experimentů..."
"Cože!"
"Prostě jsem se pod záminkou sexu a zážitků nechal pořádně svázat a ona mě bičovala, rvala nehorázně velký vibrátor do prdele a..."
"Dobrý, my chápeme, to stačí!" okřiknu ho, když se vedle mě začne Josh třást.

Šokovaně na něj zůstanu hledět. Proč to? Začnu se škrábat na rukou a nechtěně si strhnu některé strupy. „Proč ses mi neozval? Proč ses aspoň nerozloučil? " koukám na něho a v obličeji mám vepsaný smutek. „Já," díval se na mě a nic neříkal. „Psal jsem ti dopisy a posílal jsem je na naši
adresu, neodvrhl jsem tě. Já, já ti psal!" Nechápavě zavrtím hlavou. „Nic jsem nedostal."

Chytnu Joshe za ruce, aby si neseškrábl strupy ještě víc. "Budu jediný, kdo si myslí, že v tom má prsty ta tvá milovaná matička?" podívám se s lítostí na Samuela. I on si musel myslet, že mu Josh schválně neodepisuje, tudíž mu pak přestal psát...chudáci.
"Jen tak mimochodem, o čem jsi psal v těch dopisech, bylo tam něco o NCIS nebo o tom, na čem děláš nebo o tom viru?" jestli jo a ta mrcha si to přečetla, bůh ví, v jakém nebezpečí oba jsou.

„Ne, to jsem mu nepsal. Nejsem idiot, " ohradil se, ale pak se posadil na postel k nám dvěma. „Teda ne, až tak velkej. Udělal jsem hroznou hovadinu, je mi to tak líto. Taky jsem na tebe měl dávat bacha, myslel jsem, že ses na mě vykašlal." Zavrtím hlavou a nejistě ho pohladím po hlavě. „Jo a omlouvám se za tamto," zamumlá a koukne se na Masona.

"Za co?" nechápavě se na něj podívám. Jsem rád, že se usmířili, ale nemuseli by to dělat přeze mě. Sedím mezi nimi a oni se objímají. "Myslím, že bychom měli vymyslet plán, abychom vám zajistili bezpečí, " snaží se mě zachránit Marty.

„Byl jsem zprvu hnusnej, " vysvětlí a pak mě obejme. Je to nezvyk. Náhle mě všichni objímají, najednou všechny zajímám. Asi by se nikdy nezajímali, kdybych nevymyslel tu věc. Nikdy by o mě nezavadili pohledem. „Jak jako plán?" zeptám se nechápavě. „Přesuneme vás všechny na nové bydliště, hodně daleko ode všeho." „Ale co má práce, co Ricky a manželé... " „Bude to jen dočasné." „A co když ne? " „Prostě nemáte na výběr, je mi líto."

"Marty, a co to vyřešit celé a hned? Tady agent Green by mohl dělat návnadu a já a pokud bude Josh souhlasit taky, potřebují vás pro vědomosti, takže vás nezabíjí. Měli bychom každý na sobě GPS, kameru a tak. Zásahovka připravená, jela by za námi na místo a po pár minutách na klíčové slovo by vklouzli dovnitř, " nechci, aby se ti dva museli celý život ohlížet přes rameno. "Jak to chceš udělat? Oni ví, že je teď Josh pod naším dohledem a Green je jeden z nás." namítne Marty. "A co, kdyby se zahrál můj vyhazov a já jim pak Joshe s tebou "vydal"?" Samuel vypadá, že souhlasí. "No, dobře, ale bude to chtít velkou přípravu a musíme to konzultovat s Patrišou, pokud to neschválí, jdete všichni včetně těch třech do ochrany svědků..."
"Joshi, co ty na to? Šel bys do toho?"

„Nechci, aby jste byli v nebezpečí, " zamumlám a nervózně se rozhlédnu po všech přítomných. „Co když se vám něco stane?" Nervózně se kousnu do rtu. „Já, já nechci, nemůžeš. " Chytím Masonovu ruku. „Já, já tě miluju."

Rozzáří se mi při jeho slovech oči. "Já tebe taky a proto pro tebe chci to nejlepší. Před takovou partou, která po vás jde nejde utéct, na to máš ty i tvůj bratr moc cenné informace. Proto je musíme zničit my, dříve než oni nás, " dívám se mu do uplakaných očí. "Teď tu nejde o mě, Samuela nebo někoho ze zásahovky, teď jde o tebe. O to, jestli by jsi byl schopen podstoupit takové nebezpečí."
"Brácha? Půjdeš do toho? S náma nebo jsi srabík?" přidá se Samuel, ale já se na něj kvůli tomu srabíkovi zle podívám.