kalná prázdná kaluž
v obklopení vodopádů
svírá v sobě zvěsti
všech prohnilých můr

ZMIZNI!

NEZÍREJ!!

NEŘVI!!!

můro
otče

příživníku na tácu
který prostřel sám vládce

jak sladce
může znít smrt

jak křehce
chutná pomíjivé žití

TICHO!

už klid.

právo na něj si vyprošuju léta...

...u nejvyššího soudu
který suše rozhodl
o skonu duše

nedomrlé