Pánové, viděli jste to taky?" vyjekl nahlas Dawlish hned, jak přišel do kanceláře bystrozorů. 

    „Pomiňme fakt, že já jsem tu taky," zaškaredila se na něj Tonksová, „ale k věci, a vyjadřuj se prosím nějak inteligentně. Co jsme to ve jménu Merlinovy křivé levé nohy měli vidět?"

    „No, je tady dneska nějak víc lidí než obvykle. Všichni mají návštěvnický visačky a trousej se za různejma lidma napříč celým ministerstvem. A navíc, jsou to skoro všechno mladý kočky, a teda pár cápků, no," líčil Dawlish s očima na vrch hlavy.

    „Jo, a ty jseš z toho div živej, protože jsi ještě v životě neviděl mladou holku, nebo co?" zeptal se ho Kingsley.

    „Ne," řekl Dawlish. „Jen by mě prostě zajímalo, o co jde."

    „Věděl bys to, kdybys včera na poradě, jako obvykle, nechrápal," poznamenala Tonksová kousavě.

    „Nebo kdyby ses aspoň občas obtěžoval číst povinný oběžníky," rýpl si i Kingsley.

    „Proč bych to dělal, když mám vás dva šprty, který všechno víte?" opáčil nonšalantně Dawlish a začal se frajersky houpat na židli, ale musel toho nechat, protože se zhoupl moc a měl co dělat, aby to vybalancoval.

    „Rozbij si hubu," popřála mu Tonksová. „Aspoň bude klid. A k tomu, proč bys měl dělat svoji práci... Jak bych ti to řekla... třeba proto, že je to tvoje práce? Nebo proto, že bys pak nebyl pořád za kreténa?" dodala výsměšně. 

    „No moment, já to taky výjimečně nečetl," vstoupil jim do hovoru Peakes.

    „No, jednoduše. Je ,Týden vzdělávání', takže na ministerstvu se pohybujou stážisti, kteří uvažují o ministerské kariéře. Jedná se většinou o studenty sedmého ročníku, nebo o lidi, co už mají za sebou OVCE a dali si pauzu," vysvětloval Kingsley.

    „A proč mi jsme žádnou stážistku nedostali?" zeptal se Dawlish a jeho mlsný výraz hovořil za vše. 

    „No, taky by to mohl bejt stážista, že jo," řekla Tonksová lehce zasněně, „a po tom bys měl po ptákách, ty ptáku," rýpla si znovu do Dawlishe.

    „Náhodou, mně jde o vzdělávání nastupující mladé generace," řečnil Dawlish.

    „No, tak tobě rozhodně," ušklíbl se Kingsley. „Navíc, i kdyby jo, tak zrovna ty bys byl náramně vybavenej vzdělavatel, jen co je pravda," pronesl tónem, ze kterého sarkasmus jen kypěl.

    „No, že jo," vyprsil se Dawlish, kterému jako jedinému unikl sarkasmus v Kingsleyho hlase. 

    „Ty hlavo dutá, naše práce je tak bezpečná, že s sebou určitě můžeme tahat bandu děcek. A když jim ukážeme jenom nudný papírování, tak nikoho nezlanaříme, to dá rozum," zaťukala si na čelo Tonksová. 

    „Na to kašlu, já chci svýho zajíce," vedl si Dawlish svou.

    „Na to ti sere bílej tesák," odsekl Filmore. „Navíc, pište si, že Pošuk by byl celej štěstím nakřivo, že musí hlídat nějakou školku, a to už nemluvím o tom, že by musel jednat v rukavičkách, protože jeho ne úplně ortodoxní metody by mohly někoho z venku dost šokovat."

    „Já nemám tužku, tak já si to budu pamatovat," oznámila Tonksová s úšklebkem.

    „A to je zase fakt," zamyslel se Dawlish. „Asi to bude i bezpečnostní opatření. Přece jenom, svoji lepší polovičku byste taky seznamovali se cvoklým strejdou Pošukem až tak po padesátým rande," dodal s přihlouplým úsměvem a vychutnával si, že jeho kolegové vyprskli smíchy. Na rozdíl od něj si totiž moc dobře všimli, že ,cvoklý strejda Pošuk' právě vpochodoval do kanceláře a stojí přímo za Dawlishem. 

    „A od kdy zrovna ty jsi expert na padesátý rande?" ozval se Pošuk a Dawlish nadskočil. „Pokud vím, nedostal ses nikdy ani přes pátý, protože nejdýl na pátým rande dojde i tý nejzaslepenější, že s tímhle materiálem žádný velký štěstí neudělá," rýpl si do Dawlishe, kterému úplně zrudly uši. 

    „Nevěděl jsem, že už jste tady, šéfe," koktal Dawlish.

    „Budeš se divit, Dawlishi, ale to je mi tak nějak jasný," poznamenal Pošuk. „A teď, pokud už jste skončili s debatním kroužkem, padejte dělat nějakou práci." 

    Všichni bystrozoři se sklonili nad hlášení, aby prošli, zda je něco, co si bude žádat jejich osobní pozornost, jenom Dawlish se vytratil s mumláním, že si jenom skočí pro kafe. 

    Na cestě do kantýny vroucně doufal, že tam alespoň narazí na nějakou stážistku, aby ji mohl oslňovat svou genialitou, když ji jeho kolegové neumějí ocenit.