Rufus Brousek a Alastor Moody, dva z nejlepších bystrozorů té doby, konečně docílili svého a získali povolení k prohledání domu Lestrangeových. Již delší dobu si byli jistí, že Rodolphus Lestrange i jeho žena Bellatrix jsou Smrtijedi, ale pořád neměli pádný důkaz, aby je mohli sebrat a měli zároveň jistotu, že budou i odsouzení. Doufali proto, že při domovní prohlídce najdou cokoli nelegálního, aby je mohli zadržet a snad dostanou i povolení k použití veritaséra. Vzali si s sebou i mladičkého Kingsleyho Pastorka. Byl to sotva rok, co opustil Bradavice, ale byla válka, takže nebyl čas na to, aby jeho výcvik trval standardní tři roky. Dostal zrychlené školení a zbytek ho učili za pochodu.

Už prohledali kuchyň, přijímací salónek a další místnosti v přízemí, ale bez výsledku. Nenašli nic, co by jen vzdáleně připomínalo nelegální činnost. Dokonce ani v knihovně neobjevili skryté žádné knihy, které by budily podezření. Sice tam bylo několik svazků, které se týkaly černé magie, ty ovšem byly volně dostupné v Krucáncích a Kaňourech, takže na zatčení to nestačilo ani zdaleka.

Proto se přesunuli do patra a doufali v zázrak, tedy že v ložnici manželů Lestrangeových něco objeví.

„Hele, ty smrade, to už trochu přeháníš!" křikl Rodolphus na mladého Pastorka, když zrovna převracel naruby Belly šuplík se spodním prádlem.

„Sklapni, ty smrtijedská špíno!" utrhl se na Lestrangea mladičký bystrozor, přestože ho za to Rufus Brousek pokáral pohledem.

„Co si tady otvíráš hubu? V tomhle baráku může vřískat jen moje žena!" usadil ho majitel domu.

„No, aspoň něco jsi ode mě pochytil," ušklíbla se jeho směrem Bellatrix, kterou pohled na to, jak se jí to bystrozorské ucho hrabe v podprsenkách, nechal absolutně v klidu.

„Buď rád, mladej, že tě usadil sám Lestrange a nemusel jsem to být já. Rovnou bych ti totiž jednu střihnul," sdělil Kingsleymu Pošuk Moody, když o hodinu později odcházeli s prázdnýma rukama a doprovázel je výsměch obou manželů.

„A to jako proč?" zeptal se Kingsley nechápavě. „Vždyť jsem jen řekl pravdu. Nebo si snad už nemyslíte, že jsou tihle dva Smrtijedi?"

„Ale jistě, že jsou. Ty ale musíš pochopit, kdy se vyplatí hrát si na tvrďáka a kdy je lepší vypadat jako důvěřivý trouba. Na každého zločince platí jiná taktika a s takovými, jako jsou oni, po zlém nic nezmůžeš. Je lepší nechat je myslet si, že jsou na koni, protože pak spíš ztratí ostražitost a sami se prozradí," kázal mu Alastor a Brousek mu přizvukoval.

I když jejich dnešní mise skončila totálním fiaskem, alespoň si z ní jejich zelenáč odnesl cennou lekci, která se mu do budoucna jistě bude hodit.

Věnováno věrné čtenářce Freye @LucieCarvalhoAlmeida ke včerejším narozeninám. Ať tě provází kouzla a čáry každým všedním dnem a ať už brzy můžeš číst hlavně to, co chceš a ne to, co musíš.