Ross: psán tučně Hanka124

Brandon

"Ani já ne, promiň." špitnu. "Pokazil jsem to těma kecama, že?" mírně se usměju a on se rozesměje a kývne. "Jo a myslel jsem to a tím zajdou tak, že ty máš zkušenosti s holkama a tam jich rozhodně není málo, " vypláznu na něj jazyk. Zamračí se, ale pak se na jeho tváři objeví spokojený úšklebek. "Co...?" a už mám v obličeji šlehačku. Vážně? Chce si hrát? Tak si budeme hrát.

Prohrál jsem. Opět. Neumím se prát s lidmi, které mám rád. Se smíchem prosím o milost a snažím se odstranit si šlehačku z očí. „Jsi strašný, "vydechnu uslzeně a nemůžu se přestat smát. Zhluboka vydechuju a on mi olízne tvář. Zachvěju se a následně zrudnu.

Když je z Brandonova obličeje všechna šlehačka, tak ho začnu líbat a on mi obmotá ruce kolem krku. "Brandone..." vzdychnu, když mi zatlačí kolenem do rozkroku. "Neprovokuj..." usměju se na něj a on ještě přitlačí. "Zlobidlo jedno, nepokoušej, jinak tě bude bolet zadeček."

S úšklebkem pokrčím rameny. „To je fakt. " Odžďouchnu ho od sebe. „Přeci jen se musím šetřit," s vyplázlým jazykem, poťouchlým úsměvem a se škodolibou radostí odskáču do kuchyně a nechám Rosse na posteli s pořádně tvrdým rozkrokem. „Dáš si čaj? " zavolám po chvíli.

To snad nemyslí vážně! To mi s tím ani nepomůže? Mizera jeden. Odešel do kuchyně a mně nezbývá nic jiného, než si s povzdechem pomoct sám. "To ti oplatím, těš se..." mumlu si v ložnici pro sebe, zatímco on nám připravuje čaj. Po pár minutách si vyhoním nad Brandonovým zadečkem a představami, co s ním chci dělat. Obléknu se rovnou do pyžama a s unaveným výrazem jdu ke svému miláčkovi, který se na pohovce zabalil do deky. "Šoupni se, nebo tě zasednu."

Znechuceně si odfrknu. „Tlustoprde, "zaskučím, když mě přímo odpinkne na druhou stranu pohovky. Usrknu z čaje a pustím televizi. Pohodlně si opřu hlavu o jeho rameno. Je mi doopravdy skvěle.

.

.

.

Sakra, sakra, sakra, zrušili mi rezervaci v restauraci, né, co budu dělat?! Plánuju to už asi měsíc a stejně se to na poslední chvíli posere. A co teď? Chtěl jsem jít do kina a pak na romantickou večeři do luxusní restaurace, kam chtěl Brandon vždycky jít. Sedím na zemi vedle pohovky s pugetem třiceti růží a doufám si. Měl to být krásný večer. Dnes jsme přesně rok spolu a já to chtěl s Brandonem oslavit. Všechno jsem vymyslel a chtěl jsem ho překvapit, ale asi nic. Taky pro něj mám takový živý dárek, který je zatím schovaný v ložnici. Jak já jsem nervózní. Čekám, až Brandon přijde z kavárny a co? Uvidí tu svého zoufalého přítele, který nebyl schopný pořádně zaplatit za místo v restauraci? Bože, proč jsem tak neschopnej!

„Bene? " Zrzek se vynořil ze zadní místnosti a já mu do rukou strčil podnos. „Na plac, honem." plácl jsem ho po hlavě a zasmál se. Na krku měl obrovský cucflek. Koho by napadlo, že zrovna Ben je ten vyvolený, po kterém toužil David. Můj nevlastní bráška. Po plese se dali dohromady a od té doby jsou z nějakého mně neznámého důvodu preventivně nasáčkovaní u nás. Pomalu se den chýlil ke konci a já si vytáhl ze skříňky krabičku, ve které byly hodinky, které jsem měl pro Rosse k našemu výročí. Ne. Nezapomněl jsem... Překvapivě fakt ne. Pomalu jsem stoupal po schodech nahoru a nemohl jsem se neusmívat. „Jsem doma, lásko! "

Už je tady, sakra, sakra, co mám dělat?! "Ahoj, " vyjde ze mě nervózně, a když vejde do místnosti, tak se vyškrábu na nohy. Zarazí se a zkoumavě si mě prohlíží, sakra, slzy. Rychle zbytky utřu a zářivě se na něj usměju. "Jak jsi se dnes práce měla?" jsem tak nervózní, že ani nevím, co říkám...

„Rossi, "vydechnu ustaraně a obejmu ho. „Co se stalo?" Líbám jej na krk a on zase vzlykne. „Zlatooo." Dál jej líbám a on mi vykoktá, co se stalo. „Vždyť to nevadí, miláčku, zůstaneme doma a uděláme si krásný večer tu." Se zamilovaným výrazem si vezmu růže do rukou. „Ty jsou nádherné." Rozplývám se a do rukou mu strčím zabalenou krabičku. „Kráné výročí."

"Tobě taky, ale ještě mi ten dárek podrž, ještě pro tebe něco mám." utřu si slzy. Je mi to tak líto, že se to s tou restaurací nepovedlo, ale, ale snad jsem se trefil v tom druhém. Jdu do ložnice, kde mám schovaný v krabici živý dárek. Brandon poslední půlrok básní o tom, jak by chtěl kočičku, že vždycky chtěl kočičku, ale matka ji nechtěla a Filip má alergii. Dojdu opatrně s krabicí v ruce zpátky k Brandonovi. "Ehm... Doufám, že se ti tento můj dárek bude líbit, " šeptnu stydlivě. On odloží dárek pro mě na sedačku a natáhne ruce k mé krabici. "Hlavně opatrně."

S nazvedlým obočím od něj dárek převezmu a Ross mě jen tak, tak zastaví před tím, než jsem krabicí zaštěrchal. Položím ji na stůl a zvědavě nakouknu dovnitř. Z úst mi vyšel zvuk, u kterého jsem si myslel, že nejsem schopný něco takového vytvořit. Maličké, huňaté, šedivé koťátko jsem si vzal do náruče. „Bože, Rossi! Je dokonalá! Teda dokonalý! " Zářil jsem jako sluníčko.

Když se rozzáří štěsím, tak si s úsměvem odechnu a posadím ho na pohovku. Mazlí se s trošku vystrašeným kotětem, které se k němu začne po chvíli taky lísat. "Líbí se ti? To jsem rád, jen mu musíš vymyslet jméno." usměju se a sám si dám do klína malou krabičku od Brandona. Opatrně ji otevřu a vykouknou na mě třpytivé a určitě hodně drahé hodinky. "Děkuju, to jsi nemusel, " chci ho radostí obejmout, ale on mezi nás strčí to kotě. Přijdu si zase trošku divně. Dal za hodinky hodně peněz a já, já mu koupil za pár drobných růže a kočku. Není to trošku nepoměr?

„No kdo je roztomiléj? Ty jsi roztomiléj" mazlím se s kotětem a pak zrudnu. „Ehm... O mém chování nikomu neřekneš. " Kotě souhlasně mňouklo a já se ještě víc usmál. „Nevím, jak jej pojmenovat. Nechci, aby se jmenoval nějak debilně, jako Fufík nebo tak. To je hnus a urážka zvířete." Dám kotě na zem a donesu mu mléko. Brzy se už schoulí do klubíčka a spí. „Líbí se ti? " usměju se na Rosse a nasadím mu hodinky. Kývne, ale tváří se nějak divně. „Teď ale dostaneš něco mnohem lepšího. " Nakloním se k němu a vášnivě jej políbím. „Mě." Zasměju se a odvedu jej do ložnice. „Jen se převléknu a no. Jsem celý tvůj." Celý rudý se zavřu v koupelně a vyndám z předem připravené tašky černá tanga a na nohy si nasoukám punčochy, které končí trochu nad koleny. Nedávno jsem zjistil, když jsme byli v obchodě že má další úchylku.

Zalezl do koupelny a já zatím pozoruju to spící kotě, které mu udělalo takovou radost. Jen doufám, že se kočičákovi nebude věnovat víc než mně, to bych pak asi žárlil. Náhle zpoza dveří koupelny vykoukne noha v černých nadkolenkách. Pokrčí se a natáhne. Ou, to je sexy, má tak krásný a na svou postavu dlouhý nohy. A ty tmavý punčocháčky jejich krásu ještě zdůrazňují. Jsem téměř bez dechu a sleduju, jak ke mně ladně jako kočka kráčí Brandon jen v tangách a nadkolenkách. Zkousnu si ret, abych jen z toho pohledu nesténal, ale podle jeho výrazu je jasné, že ví, že jsem z něj úplně tvrdej.

Se samolibým úsměvem si mu sednu na klín a zhoupnu se v bocích. „Lásko, "zavrním mu do ucha a on už nezabrání stenu. Začne mi mačkat zadek a já se mu kroutím na klíně. „Jsi doopravdy zatraceně tvrdej." Ze rtů mi vyjde sten. Hlavu zakláním pokaždé, když mě kousne do krku. „Dělej si se mnou, co chceš. "

Líbám a okusuju ho krku, už dávno vím, jak na na něm citlivý a co s ním klidně i lehké polibky na něj dělají. Mačkám mu ten kulatý zadeček a jazykem obkroužím pár nových krásných a velkých cucfleků a pak se přesunu zpět k jeho rtům. "Přesuneme se do ložnice, nechceme přece malého vzbudit, " mrknu na něj a on zrudne. Ne, vůbec nenarážím na naši společnou touhu po rodině a dětech. Vyhoupnu si ho do náruče a s dlaněmi stále na jeho pozadí se přesuneme k naší posteli, u které ho položím. "Pořádně se zapři a rozkroč nohy, " pronesu přísně a on se zachvěje vzrušením. Miluje to. Když dává, i když dostává rozkazy. Kleknu si mezi jeho nožky a odhrnu kraj tang, abych měl přístup k jeho otvůrku. Chviku nic nedělám a pak, když to nejméně čeká, ho začnu připravovat jazykem.

Spokojeně vzdychám. Nohy se mi třesou a můj zadek se proti němu sám vybízí. Plácne mě po něm a já vzdychnu. „Rossi, "kňourám jeho jméno a nechám ze sebou jakkoliv manipulovat. Jsem jen a jen jeho. A on je jen a jen můj. V penise mi neovladatelně škubá, netuším, jak se to stalo, ale nyní, když začne něco dělat s jazykem, tak se můžu zbláznit, jak zatraceně dobré to je.„Strč ho do mě, " Zaprosím roztouženě.

"Nebuď nedočkavý, máme celý večer, když jsem tak neschopný, abych ti zařídil večeři v té restauraci." zamumlám a on mě umlči tím, že zavrčí a malinko mi přisedne obličej. Povzdechnu si, ale na konec ho překvapím svým rychlým vpádem do jeho útrop a nedám mu žádnou možnost si přivyknout a začnu hned přirážet. Je tak těsný...

Němě otevřu ústa a oči mám vykulené. V rukou svírám prostěradlo a snažím se nějak zpamatovat. Moc to nejde. „V-víc! " hekám a on mi to dopřává. Pomalu se blížím k vrcholu. Cítím to. Cítím se zatraceně skvěle.

Udělá se strašně rychle a to jeho vzdychání, ach bože! Stáhne se kolem mě ještě víc než předtím a já nemám šanci z něj před vrcholem vystoupit. "Brandone..."Oba se rozplácneme vyčerpaně na postel a on se ke mně po chvilce přitulí.

„Fakt skvělý výročí... Sakra. Děláme to skoro každej den, "zasměju se a drcnu do něj hlavou. „Nechápu, jak je možné, že sex s tebou mě nikdy neomrzel a nikdy ně neomrzí." Líně jsem jej začal líbat a naše jazyky se proplétaly. Ozvalo se mňouknutí a já rychle vyskočil na nohy. „Kotě! "

"Hej!" a náhle jsem vzduch, jakoby žádný sex právě neproběhl. On se vrátí zpátky s kočkou v náručí a totálně neřeší, že z něj právě vytékám a teču mu po noze. Sedne si vedle mě a začne se pusinkovat s tu hromádkou chlupů.

Kotě spokojeně přede a já se s úsměvem zadívám na Rosse. „Je tak sladkej, dívej, jak krčí čumáček a má tak krásná očka. " Nemůžu z něj spustit strach. Po chvíli se ale zas zadívám na Rosse a neubráním se uchechtnutí. „Ty snad žárlíš? Ty fakt žárlíš na kočku?! "

"Ne... Já a žárlit? Ne, to nikdo!" bráním se. Jen už teď malinko lituju, že jsem to sem přivedl. To já se mám s Brandonem mazlit. "Jsem rád, že se ti líbí, už víš, jaké mu dáš jméno? "
"Jo a bacha, ať se neušpiní, prý vodu nemá extrémně rád." ušklíbnu se škodolibě, když se kotě začne blížit k takové menší bílé loužičce na Brandonově břiše.

Rychle kotě se smíchem odstrčím a chytím Rosse za ruku. „Jdeme do sprchy, ty žárlivko jedna. "Sprcha se lehce protáhla. Hlavně kvůli menší rychlovce, která byla rozhodně úžasná.Spokojeně jsem si navlékl tepláky a jeho tričko, nějak jsem si zvykl je nosit. Jsou pohodlná, velká a prostě nádherně voní. „Pořád nevím, jak jej pojmenovat," povzdechnu si a kotě mňoukne.

No, jestli mi bude takto nahrazovat ten ignor, když je s tou kočkou, tak to zvíře není až tak špatný. "Mě se na to neptej, když se ti nelíbí ani to, jak bych pojmenoval naše děti." cvrnknu ho do nosu a užívám si pohled na něj v mém oblíbeném tričku. Vypadá díky tomu tak křehce a nevině, to jak to na něm plandá.

„Ale noták, " zakňourám a sednu si mu na klín. „Láskó," chytí mě za pas a něžně mě políbí. „Nech toho a vybal jméno, " zavrčím a kousnu jej do rtu

"Toto už milej zlatej nezpravíš." uchechtnu se, když se ke mně začne lísat jako kočka. "Co třeba Monty, Bamby nebo jen Mou?"

„Mou se mi líbí. Mou zní dobře. " Zatleskám rukama a k těm hrůzostrašným jiným možnostem se radši ani nevyjadřuju. „Miluju tě a Mou je teď člen naší domácnosti," zasměju se a strčím kočku mezi nás. Ross si povzdychne, ale já ho obdařím jen obrovským úsměvem. „Jste oba dva sladcí. "