❤️Veselé Velikonoce❤️

Ross: psán tučně Hanka124

Brandon

Jde na to rychle, hodně rychle. Snažím se dýchat. Jsem připoutaný a nic nevidím, jsem naprosto bezmocný. Nelíbí se mi to, ne takto najednou. Netuším, co, co se bude dít a to, to mě děsí. Náhle ucítím něco u svého konečníku, vyděšeně sebou škubnu, ale nemá to žádný efekt. "Brandone? Brandone?!" volám na něj a něco mě náhle zalehne a políbí na krk a pak postupuje vzhůru k mým rtům.

Sundám mu pásku. Raději to udělám bez něj. Je až moc napjatý. Dívá se na mě a pomalu se uklidňuje. Já jej mezitím líbám všude po těle a nakonec se opět vrátím k jeho nohám. Chvilku mu dělám cucfleky na stehnech a potom mu jazykem obkroužím varlata. Je už lehce vzrušený. „Uklidni se, ano? " pomalu mu jazykem poškádlím dírku a on se napne. „Bude to dobré, lásko." Vklouznu dovnitř a on se celý napne a kousne se do rtu. Mám strach. Mám strach, že se mu to až moc nelíbí. Jazykem začnu pořádně pracovat a při tom mu honím. Kdyby alespoň vydával nějaké zvuky.

Sundal mi pásku, to považuju za výhru, ale i tak, jsem pořád připoutaný a vydaný mu na pospas. Miluju ho, tak proč se bojím toho, co chce udělat? Užívám si jeho polibky, které mi pomáhají se uvolnit, ale potom se zase vrátí mezi mé nohy. Jsem mírně vzrušený, to co mi dělá, ty pocity, co mi způsobuje, jsou prostě nové. Snažím se být potichu, jeho jazyk, ach, je tak příjemný. Ale stále je to divné, že je kousek jeho ve mně. Pak, pak ale zrychlí honění a jeho jazyk nahradí něco jiného. Vylekaně zalapám po dechu. Rossi, uklidni se, je to Brandon. Můj Brandon.

Zkusil jsem mu tam dát prst, ale nereagoval dobře. „Zlato, je to v pořádku. Uvolni se. " Polibky jsem se ho opět snažil uvolnit, ale stále byl naplý. Rossi, důvěřuj mi. Jsem to jenom já." Nejistě jsem ho hladil po hrudi, ale on měl v očích slzy. „Já... Promiň. " Odvázal jsem ho a pomalu jsem se zvedl. „Promiň," znovu jsem zašeptal. „Už to neudělám." Nedokáže mi naplno věřit.

"Brandone..." šeptnu a natáhnu k němu uvolněné ruce. Určitě je teď naštvaný nebo nejmíň zklamaný. "Já, já promiň, nejsem na to zvyklý, moc se omlouvám, " šeptám mu do hrudi, zatímco on mě něžně hladí po zádech. "Mohli bychom to zkusit znovu? Ale jen s jedným novým, prosím." navrhnu nejistě. "Třeba jenom páska, jenom pouta, jenom prsty? Prosím, je, je toho moc." chci to zkusit, chci mu udělat radost, tolik se těšil a já? Já to tak pokazil.

„Nechci to dělat. Pokazil jsem to a když se necítíš dobře, tak ani já se dobře cítit nemůžu. Spěchal jsem na tebe. Promiň. "Pousmál jsem se a políbil jsem jej. „Půjdeme spát? Jsem unavený." Zkazil jsem to a on mi nevěří. Nemá to cenu

"Vážně? Ale ty jsi se tak těšil." řeknu smutně. "Promiň, že jsem to nezvládl, je mi to moc líto." opravdu, zkazil jsem nám krásný večer.

„Nech toho. " Zašeptám zvesela. „Prostě na to nejsem. Asi v tom fakt nejsem dobrý." Povalím jej pod sebe. Chtěl bych jednou být nahoře. Jako fakt nahoře, ale to by nevyšlo. Ross by to nedovolil a já jej znásilnit nechci. „Stejně jsem se na tobě chtěl pak povozit, " políbím mu krk. „Chtěl bys?"

"Ano, prosím." chci, aby měl radost. Vyhoupne se s menším úsměvem na mě. "Miluju tě." jednou, jednou, až toho budeme mít za sebou víc než normální sex, tak ho se sebou nechám dělat bez strachu úplně všechno. A když myslím všechno, tak všechno. Náhle bez přípravy dosedne na můj penis a já slastně zasténám. Někdy opravdu přemýšlím o tom, že jsem v našem vztahu za chlapa já.

Zabořím mu hlavu do ramene a snažím se zahnat bolest. Slzy se mi vyvalily z očí. Myslel jsem, že budu roztáhlý dost, ale asi... Vypadá to, že jsem to včera přehnal. I tak. Nechtěl jsem to ještě víc kazit. Proto jsem mu obmotal ruce kolem krku a políbil jsem jej na ucho. On to pochopil a začal se mnou pohybovat a slastně vzdychal. Já se kousal do rtu, až mi z něj tekla krev. Pomalu zrychloval a já se bolest snažil mírnit líbáním a kousáním jeho krku.

Jsem zaslepen slastí, že si jeho slziček bolesti všimnu až příliš pozdě. Cítil jsem, že už budu, tak z něj rychle vyklouznu, abych ho neobdařil svou nadílkou a on se pak nemusel umývat. Chtěl mě dodělat pusou, ale povalím ho pod sebe a začnu dělat dobře já jemu. Vždyť mu z té bolesti ani pořádně nestojí. Začnu se mu chtivě věnovat.

Tiše jsem vzdychal, ale z očí se mi stále valily slzy, proto jsem si obličej raději zakryl. Kouřil mi a mně ze rtů unikaly vzdechy. „R-r... " nedokázal jsem vyslovit jeho jméno. Byl jsem podivně unavený, mým tělem otřásala bolest i slast a já si přál jen spát. S výdechem jsem se udělal a unaveně jsem nás přetočil. Rukou jsem se ho snažil dodělat a usmíval jsem se.

"Nemusíš to..." masíruje mi rozkrok a taky vypadá, že každou chvilku usne. Jen, jen mě trápí ty slzy, které stále nezmizely. Nevím, co mám dělat, jak mu to předtím vynahradit, aby to nedopadlo stejně. Jen malinkou chvíli před vytouženým vrcholem se na mě unaveně svalí, již ovládán spánkem.Ou... Bolí... Opatrně ho zabalím do peřiny a položím vedle sebe. Musím si to jít dořešit do koupelny, rozhodně toho andělíčka nechci vzbudit. Po vytouženém orgasmu se svalím za Brandonem na postel, přitáhnu si ho k sobě a jemně políbím na čelo. "Dobrou noc, broučínku."

Brobudil jsem se ráno a vyděšeně jsem se posadil. Se zoufalým povzdechem jsem zabořil svou tvář do dlaní. Já usnul. Vyhrabal jsem se z Rossovi náruče a připravil jsem nám alespoň snídani a na tácek jsem dal i prášky. „Zlato, "políbil jsem jej. „Snídaně." Zasmál jsem se jeho nakrčenému nosu. „Tvůj obličej vypadá nějak sežvýkaně."

"Dobré ráno, " usměju se na něj, ale pak se můj obličej zkrotí do nechápavě grimasy a mé ruce vystřelí k mému obličeji. Se smíchem mi je z něj sundá a políbí mě. "Jak jsi se vyspinkal? Nebolí tě nic?" ptám se hned a on jen zakroutí hlavou. "Vážně ne?" strachuju se, včera nevypadal v pořádku.

„Je to v pohodě. Jen jsem asi včera nebyl moc ve své kůži. Už je to v pohodě. " Políbil jsem jej do vlasů a zakousl jsem se do koláčku a poté jsem mu dal také kousnout. Krmil jsem jeho i sebe. Bylo to ráno plné pohody a idylky. Nádherné a dokonalé. Dnes se prostě nemůže nic pokazit.

Bylo mi tak krásně, oba se na sebe usmíváme, nic nás netrápí. Po snídani zůstaneme ještě ležet v posteli. On se tulí ke mně a já zase k němu, je to hezké. "Co budeme dnes dělat?" zeptám se po chvíli. Když nad tím tak přemýšlím, další zkoušku mám zítra a po zítří mám sraz s Davidem. Dnes bych se měl tudíž věnovat buď učení nebo Brandonovi. "Co chceš dnes dělat?" opravím se širokým úsměvem otázku.

„Zítra jdu už zas do práce. Konečně. " Zasměju se. „A dneska. Dneska bych tě mohl... Dneska tě můžu vzít třebá... Půjdeme na procházku. Uděláme si hezký den." Usměju se na něj zářivě, po chvilce se ale ozval zvonek. Zmateně jsem se vyhrabal z postele a otevřel. „Tati? " zamumlal jsem zmateně a on mě vzlykajíc objal. „Co se stalo, tati? " mumlal jsem zmateně a vyděšeně. „On. On mě podvádí." Ztuhnul jsem a zaťal jsem pěsti, pak jsem se ale uklidnil. „Nikdy by tě nepodvedl, tati. Sváděl tě tak dlouho, přece by tě teď neodhodil." Jen se víc rozplakal. „Ne, ne. Omrzel jsem ho. Určitě. Ani se mnou nechce spát... A tráví čas mimo dům. " Dovedl jsem jej dovnitř a posadil jsem ho na gauč. „Tati, klid. " Snažil jsem se jej uklidnit. Pomalu se dostavoval jeho záchvat a já se bál, že to dopadne jak minule. „Ví, kde teď jsi? " Zavrtěl trucovitě hlavou. Sebral jsem mu telefon a vytočil jsem jeho číslo. „Zlato! " ozvalo se mi do telefonu vyděšeně a plačtivě. „Kde jsi?! Mám strašný strach! " Dal jsem telefon Rossovi. „Ať sem přijde, já musím nějak uklidnit tátu, aby se zas nezhroutil. "

Moc nechápu situaci, kdo koho podvedl nebo nepodvedl? "Haló?"
"Kde je můj Filip?"
"Klid, uklidni se, je tu s námi."
"Kde s vámi?! Kdo jsi?"
"Tady je Ross, Brandonův přítel."
"Je u vás? Jedu hned k vám!" Típne to a já se otočím k Brandonovi. Drží svého otce v objetí a snaží se ho utěšit. "A podle čeho jste usoudil, že vás podvádí, třeba, třeba jen něco plánuje a chce vás překvapit." snažím se pomoct. "Už jede." šeptnu Brandonovi do ucha.

„Tati, klid. On není jako ona. Podívej se na mě. " Neochotně ke mně zvedl uslzený pohled. „Ross má pravdu. Třeba tě fakt chce jen překvapit." Zase zavrtěl hlavou, ale naštěstí už dýchal normálně. „Bude to dobré. " Vyděšeně jsem sebou cukl, když se ozvalo zuřivě bušení. Ross šel rychle otevřít a do pokoje vpadl Henry. Měl obrovské kruhy pod očima a oči byly zarudlé. „Sakra, zlato... Hledal jsem tě po celém městě! Měl jsem takový strach!"

Rychle si stoupnu mezi vystrašeného Brandona s Filipem ještě víc natisklým v jeho náručí a Henryho. "Co to děláš?! Chci už ho mít u sebe!" zaburácí naštvaně a udělá ke mně krok blíž, ale já necouvnu. "Pustím tě k nim, až nám vysvětlíš, proč jsi v poslední době podle Filipa tak odtažitý." řeknu a podívám se mu pevně do očí. "Do toho vám nic není! Pusť mě k němu!" je vidět, jak je zoufalý, neví, co dělat. "Ale je! Filip si myslí, že ho podvádíš, ty osle!"
"Cože?! Já...já to...to bych přece nikdy neudělal, vždyť mě znáš, Fili." dívá se za mé záda, kde se Filip ještě víc rozpláče. "Tak co se děje? Už mě nemáš rád? Už tě nepřitahuju? Nejsem dost sexy? Co jsem udělal špatně?" ptá se mezi vzlyky.

Byla to jak špatná telenovela a já chtěl dnešní den strávit s Rossem a místo toho je tu tohle. „Ne. Já... Já. " Henry si zoufale prohrábl vlasy a pak se posadil na zem. „Minule jsem ti ublížil... Kdyby... Vyčítám si to každý den a tak... Já. Začal jsem chodit k jednomu... Dává mi rady a a taky... Myslel jsem, že nechceš." Táta se narovnal. „Jak zaučuje?! " bylo vidět, že se projevilo zase jeho žárlení, které se objevovalo jen u Henryho. „Ne! Nic s nikým nemám! " Čím víc jsem je poslouchal, tím víc mě to znechucovalo. Fuj. Představa jak můj otec provádí takové sexuální praktiky... Ah bože.

Když si Henry sedne, tak podstoupím stranou, už Brandonovi nic nehrozí, ale poslouchat to. "Zlato, je to jen teoretické, nic víc. Miluju tě a nikdy bych nic s nikým jiným neměl. Jsi pro mě všecko. Prosím, věř mi, " tečou Henrymu slzy. Proč? Podle mě je mu líto, že tuto situaci způsobil, musí ho to bolet, vidět svého milovaného brečet a trápit se, zvlášť když je to jeho vina. "Henry..." zakňučí Filip a opatrně se vymaní z Brandonova objetí. "Tohle už mi nedělej, miluju tě a ta abstinence mi nesvědčí, " vrhne se na Henryho a společně se svalí na zem. Já si sednu k Brandonovi na gauč a taky si ho přitáhnu k sobě.

„Teď se potřebuju nějak uklidnit. Právě jsem dostal přednášku o tom, co dělají v posteli." Zašeptal jsem zhrzeně a Ross se zasmál. „To není vtipný a teď si to budou rozdávat na mém koberci. Pojď." Zatáhl jsem ho za ruku. „Jdeme na procházku... A jinak. Víš, co minule dělali na tom gauči? " se smíchem jsem sledoval jak Ross vyděšeně vyskočil. „Tak jdeme. "

To opravdu nepotřebuju vidět! S Brandonem se vypaříme, zatímco se ti dva věnují jen a jen sobě. Prý je sex na usmíření nejlepší, ale co je na tom pravdy. "Kam půjdeme?" zeptám se, ale to už mě někam táhne. Jen tak jdeme, sluníčko svítí a Brandon se usmívá, no, nádhera. "Jsem rád, že si to ti dva vyřešili, i když asi budeme muset nechat vyčistit celý obyvák." usměju se na něj a on se rozesměje. "Už mi řekneš, kam jdeme?"

„Nevím kam jdeme, " zasměju se a políbím jej na čelo. „Prostě se projdeme po městě." Spokojeně s ním jdu v ruku v ruce po ulici a sem tam naštvaně oplatím nějaký znechucený pohled. Ti lidi mi vadí a Ross je nervózní. Přitáhl jsem si ho do polibku. „Vnímej jen mě. "