2. Kapitola

Ross: psán tučně Hanka124

Brandon

Ráno jsem vyšel dřív a čekal jsem před Sofiiným domem. „Jé! Nazdar, prcku! " zasmál jsem a zamával jsem mu. On se zakabonil a já si ho stáhl k sobě. „Co se vztekáš? Těšíš se do školy?" Začali jsme si povídat a sem tam jsem ho popíchl, či pozlobil. „Promiň, žes musel čekat, "vyběhla z domu Stef a já jen mávl rukou. „V pohodě. Tvou společnost mi plně nahradil tvůj roztomilý bratříček." Chytil jsem mu škraničku a zatahal jsem za ni. Jen tak, tak jsem uhl jeho pěstičce. „Takže vyrážíme! " zahalekal jsem a popadl jsem oba dva za ruce. Střídavě jsem si povídal s jením, střídavě s druhým. „Brandone! Ty idiote! " Zadíval jsem se před sebe. „Teď vás budu muset opustit. " Zasmál jsem se nervózně a rychle jsem se rozeběhl pryč. „Ve třídě, Stef!" zařval jsem ještě na Stef, když jsem přeskakoval plot. Henry se rozeběhl za mnou a já ještě zrychlil. Tohle je v háááji.

Vzbudil jsem se ráno se strachem jít do školy. Bude se se mnou chtít někdo kamarádit?
Do školy mám jít se Sof, ale té to tak trvá. Milé překvapení mě čekalo, když před domem čekal Brandon. Myslel jsem, že přišel za mnou, dokonce si se mnou povídal a škádlil mě, ale pak přišla Sof. Bylo vidět, že se snaží, snaží se si se mnou povídat, ale oči mu visí jen na mé sestře. Když se ale ocitneme před školou, náhle zmizí a začne hrát na hoňku s nějakýma klukama. „Kdo je Stef? " otočím se na Sof a ona nad tím jen mávne rukou. „Pojď už, nebo přijdeš pozdě." Usmívá se kamsi na zeď, kterou Brandon přeskočil. V tichosti mě odvedla do třídy a bez rozloučení odešla pryč.

Nakonec jsem jim proklouzl skrz splynutí s davem. Do třídy jsem doběhl se zvoněním a zapadl jsem vedle Stef. „Heh. Utekl jsem, " s úsměvem jsem se na ni otočil. „Co je Stef?" zamumlal jsem zmateně a ona se nafoukla. „Jsem Sofie. Sof." Lehce jsem zrudl. Trapas. „Promiň, promiň. Přeci jen to byla stresová situace." Nakonec se jen zachechtala a já se úlevně usmál. Zbytek dne jsme strávili spolu. Je vážně skvělá... A moc pěkná. Momentálně jsme čekali na jejího brášku. S úsměvem vyběhl ze dveří. „Tady, prcku!" zařval jsem na něj a začal jsem zběsile mávat rukama. Všuchni se na mě otáčeli a Sof se mě snažila přinutit, abych přestal. Byla celá rudá. Nelíbila se jí pozornost, kterou jsem na nás stahoval.

Celé vyučování uběhlo tak rychle, učili jsme se sčítat a taky číst. No, moc mi to nešlo, ale i tak mě paní učitelka pochválila a dostal jsem hvězdičku za snahu.Po škole na mě měla čekat Sof, ale k mému překvapení tam stál i Brandon. S úsměvem jsem k nim přišel a Sof byla celá rudá."Co jsi jí udělal? Vždyť teď vypadá jako rajče, co jsem měl ke svačině." Sdělím jim svůj poznatek a oni se oba začnou smát."A Brandone, kdo je Stef? A kde byla, že jsi na ni volal? Proč jsi se nerozloučil? Kam jsi to utíkal?" ptám se, a to už se směje jen Sof a jako rajče vypadá Brandon. Co jsem řekl?

„To je jedno, prcku. Teď jdem domů. " Vyrazím a oni mě doženou. Cestou jim vyprávím vtípky a sem tam řeknu nějaký peprnější, který Ross absolutně nechápe. „A víš, jak homosexuál předstírá orgasmus?" Zavrtěla hlavou a Ross se jen zamračil nad tím, co jsem to vlastně řekl. „Plivne partnerovi na záda." Ross se začne smát, protože mu přijde vtipné po někom plivat a Sof mě jen probodne pohledem, že jsem nechutné prase. Jen si odfrknu. „Nemáš smysl pro humor. Dívej na něj. On mě chápe!" Zazubil jsem se na něj. „Viď, prcku? " zuřivě zakýval hlavou a já se zářivě usmál. „No, tak se mějte. " Zamávám jim a vyrazím pomalu domů. Dneska je úterý, což znamená, že táta opět nebude doma. Zapadl jsem do svého pokoje a snažil jsem se ignorovat zvuky mamky a toho chlapa. Až na to táta jednou přijde... Bude to fakt zlý.

Brandon vypráví ty nejlepší vtipy, a i když je nechápu, tak se směju, aby si myslel, že ho chápu, že jsem velký kluk. Před naším domem se s námi rozloučil a my vešli domů. Rodiče jsou ještě v práci, tak jsem úkoly dělal se Sof."Co znamená homosexuál?" zeptám se jen tak mimochodem a ona se zakucká."Proč to chceš vědět?" zeptá se zkoumavě."Protože o tom mluvil Brandon." vysvětlím."No, tak se označuje člověk, který..." podrbe se na hlavě."No, prostě, když má holka ráda holku nebo když má kluk rád kluka." vysvětlí mi ona nakonec."Takže já jsem homosexuál." řeknu a ona vytřeští oči."Proč? To nemůžeš jen tak říkat." zvýší na mě hlas."No, já jsem kluk a mám rád Brandona a to je taky kluk, ne?" špitnu nechápavě a ona si povzdechne."Ne, v tomto případě opravdu nejsi homosexuál, jelikož je Brandon náš KAMARÁD. " zdůrazní a já ji nechápu, po zbytek dne jsem se raději zavřel v pokoji a pokoušel se o pěkný most jak ho umí Sof v tom našem kroužku.

Ráno jsem zase z domu vypadl, jak nejdřív jsem jen mohl. Čekal jsem opět před jejich domem. Tak jako poslední dva měsíce. Hodně jsme se se Sof sblížili. Vypadá to velmi nadějně. Dnes máme jít na bazén. Jde i prcek, prý na tom trval jako umanutý. Konečně se ukázali a já na ně s úsměvem kývl. „Vyrážíme? " Sof na sobě měla okouzlující bílé šaty a já jí tak mohl nenápadně okukovat prosvítající prádlo. A to ji dnes uvidím v plavkách. Před týdnem jsem dokonce oslavil patnáctiny. Tedy oslavil... Táta poslal SMS a mamka zapomněla... Jak jinak. Došli jsme k plavárně a já spolu s prckem zalezl do převlékárny. „Svlíkat a do plavek. Hele, brala si tvá ségra dvoudílný plavky? " Otočil jsem se na něj, když jsem si přetahoval tričko přes hlavu a následně jsem si rychle převlékl spodek. „Co je? Proč ještě nejseš převlíklej? Potřebuješ pomoct?" zasmál jsem se.

Chtěl jsem s nimi trávit víc času, jak se Sof tak i s Brandonem. Za tu dobu co se známe chtějí být víc spolu, beze mě. Teď nevím, jestli mi Sof bere kamaráda nebo Brandon sestru. Štve mě to, tak strašně moc. Děti ve třídě se se mnou bavit nechtějí, protože jsem prý divnej. Nevím, proč. Nikomu jsem to neřekl, všichni si, myslí, že mám fůru kamarádů a ono nic. Jediní, koho mám je Sof a Brandon.Dnes jsem si vydupal, že chci jít s nima do bazénu. Sof mě tam nechtěla, nechce mě hlídat, tak jsem jí musel slíbit, že si vezmu rukávky a nebudu je otravovat.Teď sedím v šatně s Brandonem a přemýšlím nad plavkama své sestry."Sof má asi dvoudílné světle růžové plavky, o kterých mamka říká, že jsou jí malé a lezou jí z nich prsa." pokrčím rameny, zatímco on vypadá, že začne každou chvíli slintat.Rychle se převléknu a spolu s Brandonem míříme k bazénu, kde na nás čeká Sof, která mi pomůže nasadit rukávky a pak mě pošle pryč s tím, abych je nerušil.

Hladově ji hltám očima. Je pravda, že je toho vidět hodně, ale na tom není nic špatnýho, ne? Teda alespoň pro mě. „Hele... Neměli bychom na něj dávat bacha? "zeptám se po chvíli a starostlivě sleduju Rosse. Sof jen mávne rukou. Snažím se jí proto plně věnovat, ale pořád očima sklouzávám na Rosse. „Notak! Brandone!" vyjekne náhle a cákne mi do obličeje. „Promiň... Mám o něj jen starost. Je to takový malý trdlo." Chvíli svádíme oční bitvu. Nakonec uhne pohledem a já se radostně usměju. „Prcku! Pojď k nám! " Ještě se k Sof nakloním a jen tak mimoděk se o ni otřu. „Vynahradím ti to, přísahám, " zalapá po dechu a já rychle odplavu, než mě stačí udeřit. „Tak co, prďolo? Jak ti jde plavání? " začne se ještě víc vztekat a já ho konejším. „Tak si vyber. Prďola nebo prcek? "

Potloukám se o kolo, říkal jsem si, že půjdu na tobogán, ale stali tam nějací kluci a řekli mi, že jsem na to ještě moc malej. No, vrátil jsem se do bazénu vedle bazénu, kde po sobě cákali ti dva. Nudil jsem se a on na mě náhle zavolal.Tak rád jsem se přidal zpátky k nim i přes ty přezdívky, které mi furt dával. Byl jsem tam s nimi, ale jen chvilku, protože mě Sof neustále propalovala pohledem a mně se to nelíbilo."Já, já si půjdu zkoušet plavání do bazénu támhle." Ukážu naoko nadšeně na bazén na druhé straně areálu a rychle se tam odeberu. Mám svou sestru rád a chci, aby i ona měla ráda mě. No, uběhla dlouhá doba a já zkoušel různé voloviny s rukávky na nohou a tak. Plavčík hlásil, že se už končí, tak jsem šel ty dva hledat, ale nenašel. Nechali mě tady. Ale to ne, určitě jen ukazují na to, že jsem už velký kluk a zvládnu se o sebe postarat sám.

Chtěl jsem jít za ním a dohlídnout na něj, ale Sof mě zadržela. Nějak jsem ho pustil z hlavy a naplno jsem se jí věnoval. Dělali jsme hlouposti, smáli se, povídali si. Bylo to neskutečně úžasné. Uběhlo to strašně rychle a už bazén zavíral. Chtěl jsem jít hledat prcka, ale Sof mě zatáhla roh a políbila mne. Otočil jsem nás a polibky jsem jí hladově oplácel. Vyrušil nás tenký nechápavý hlásek. „Co bychom dělali? " usměju se na Rosse a rychle Sof ještě jednou políbím. „Jdem do sprch a hurá domů." Zavelím a se zamilovaným úsměvem se vydám pryč.

Našel jsem je, stáli v rohu před vchodem do šaten a pusinkovali se, ale přeci jen jsem si tu otázku neodpustil."Co to děláte?" usmál jsem se na ně. Brandon se na mě usmál a Sof se zase mračila. Radši se odeberu napřed do sprch a šaten. Všecho zvládnu sám, nechce se mi na ně čekat a dívat se na mračící sestřičku, tak jsem šel napřed úplně. Šourám se pomalu domů a přemýšlím, co jsem udělal špatně. Někdo mě chytne za ruku a táhne někam pryč. Nějaká starší dáma?

Moc vám všem děkujeme, jsme rády, že se zatím příběh líbí a snad se bude líbit i nadále. 😊

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top