19. Kapitola
🎂Narozeninový díl je tu! 🎂
Ross: psán tučně Hanka124
Brandon:
Ne, ne, nechci, aby plakal, ne. Zatáhnu ho do boční uličky a přitlačím ho ke zdi. Ty slzy, ach jo. Setřu je a usměju se na něj. "Neboj se, já ti pomůžu." Špitnu a kleknu si. Pomalu začnu rozepínat jeho kalhoty. "Musíš být potichu, aby nás nechytli." usměju se a vytáhnu jeho penis ven. Doufám, že neudělám nic špatně, přeci jen, toto se přes video odkoukává trošku špatně. Olíznu ho po celé délce a pak si do pusy strčím jeho špičku a Brandon tiše zasténá. Prvně se věnuju jen té špičce, olizuju ji jako lízátko a cucám jako bonbón. Pak začnu pomalu posouvat svou hlavu proti jeho klínu. Je to trošku nepříjemné, ale to bude asi tím, že to dělám poprvé. Ale podle jeho zrychleného dechu, tak se mu to snad líbí.
Doopravdy si právě teď nechávám vykouřit v postranní uličce, za popelnicemi... Od kluka... Mého přítele... To je... To není normální. Zapřu se o stěnu a zakloním hlavu. „Rossi," zašeptám slastně a pohnu proti jeho puse boky. „Zatraceně." Pomalu se blížím k vrcholu. Není v tom zrovna nejlepší, ale i tak je to skvělé.„Děkuju, "šeptnu udýchaně a setřu mu sperma z pusy. Políbím ho. „Moc děkuju," znovu ho políbím. Po chvilce se vydáme ke kavárně. Znechuceně se zastavím. Nechci.
Po tom, co se mi udělá do pusy, se usmívá. Na mě se usmívá a má ten nejhezčí úsměv na světě. Pomalu se vydáme ke kavárně, kde už čeká babča, Edward a jeho rodiče. "Dobrý den, čau Edwarde, co vy tady?" zeptám se jakoby nic. "Pane bože?! Co se tomu kloučkovi stalo?" vyjekne Edwardova matka a jeho otec Brandona přeletí pohledem. "Mami, tati, toto jsou ty dvě buzny, a tady ten "klouček" mě v té kavárně napadl." začne naštvaně Edward. Kvůli té omluvě teď musí trčet tady a nemůže šukat ty své děvky. "Ale Edwárdku, nemůžeš o nich mluvit tak špatně, jestli jsi podobně mluvil, tak se vůbec nedivím, jestli se bránil."
"Ale mami..." vykřikne Edward. "Edwarde! Nekřič na matku a koukaj se od těch hříček přírody držet co nejdál, abys ses nenakazil."Promluví zas naštvaně jeho otec. "Že se nestydíte takto před nimi mluvit!" okřikne je maminka, všichni tři se začnou hlasitě hádat a babča jen bezmocně pokrčí rameny.
Jen to znechuceně pozoruju.„Omlouvám se za své nevhodné chování,měl jsem jisté rodinné problémy a váš syn mě častoval velmi neslušnými výrazy a posměšky. Bohužel, jsem se neovládl po nabídce, za kterou mi nabídl určitý peněžitý obnos. Aby jste rozuměli, požadoval orální uspokojení svého pohlavního ústrojí." Jeho otec zbrunátněl a ten kluk couvl. „Takže nakonec si teplouš ty?! Takhle jsem tě nevychoval, ty dobytku!" Ten idiot se dal rychle na útěk a jeho otec se rozeběhl za ním. Ta žena se mi ještě několikrát omluvila a pak se rozeběhla za nimi. „Co je? " zadíval jsem se na ty dva čumily vedle sebe. „Netušila jsem, že dokážeš mluvit... Takhle... " „To jako normálně mluvím jak? " zavrčím naštvaně.
Koukám na to, jak to s přehledem zvládl. Proč mi neřekl, co po něm Edward chtěl? Proč? Zklamal jsem? Jsem na nic. Je vidět, že on je tu ten zodpovědný dospělý. "Normálně mluvíš jako náctiletý puberťák, skoro jsem zapomněla, že to už nejsi." usměje se radostně babča a obejme ho. Já jen tak postavám okolo o připadám si divně. Před chvilkou jsem mu vykouřil a mu se to líbilo, tak, tak proč si přijdu, že on má na lepšího. Někoho, kdo se o něj zvládne postarat? Potřesu hlavou, ti dva si povídají a já se vytratím uklidit nákup.
Ross odešel a já se za ním snažil dostat do schodů. Nešlo to. Na třetím jsem ztratil rovnováhu a zřítil jsem se k zemi. Bolestně jsem vyjekl a Ross byl najednou u mě. Začal mě hladit a kontrolovat. „Klíd, "zabručím a poškrábu se ve vlasech. „Byly to jen tři schody. Nepanikař." Zvedne mě a donese do bytu. „Tak... Co hodlášuhm..." Přisál se na mé rty a já se po chvilce odtáhl. „Co blázníš?" zasmál jsem se s úsměvem a on mě kousnul do rtu.
Skládám jídlo do skříně, když se ozve ze schodů rána. Pane bože! On spadl! Zranil se! Zlomil si nohu! Sakra! Určitě má otevřenou zlomeninu! Nebo mu ta noha upadla? Vykrvácí? Umře! Určitě teď umírá! Rychlostí světla se dostanu k Brandonovi ležícímu a nadávajícímu na zemi. Začnu ho prohlížet, kontrolovat, jestli má všechny končetiny, pak ho zvednu a mířím si to do bytu. "Ty moje nemehlo, stačilo zavolat a já bych ti přišel pomoct, mohl jsi se ještě víc zranit..." mumlu a přisaju se na jeho rtíky. "Já neblázním, jen si užívám, že, že, že jsi konečně můj." šeptnu, když nás od sebe malinko odlepí. "Splnil jsi mi sen, tak si ho užívám plnými doušky." a snažím se tak zahnat zlé myšlenky, že pro tebe nejsem dost dobrý, dodám v duchu a jemně mu skousnu ret. "A chtěl jsem ti prozradit, že na tebe Sof chystá boudu, tak, aby jsi se připravil a dobře naladil, víš?" zasměju se a pohodlně ho posadím na gauč. Zmizím v ložnici a donesu svůj notebook.
„Boudu? "zopakuju nechápavě a on už je zpátky. „Jakou boudu, Rossi? " Nic neříkal, jen dál cosi ťukal na počítači. Rozezvoněl se telefon a on byl v mžiku pryč. Vzal jsem si jeho počítač na klín a rychle jsem naklikal na svůj Facebook. Dlouho jsem tam nebyl a táta bude šílet. Podal jsem mu rychlou zprávu a přidal jsem tam poznámku o tom, že mu někoho pak představím. Odhlásil jsem se a zase jsem najel na předešlou stránku. „Tak jakou boudu! " vybafnu na něj netrpělivě.
Dotelefonuju s jednou učitelkou, která stále nemůže překousnout to, že budu za pár týdnů maturovat. "No, nevím, jak to říct... No, protože jste spolu byli fakt dlouho a jste ti nejlepší přátelé, tak jí máš jít za svědka a připravit si proslov." podrbu se na hlavě a přisednu si zpátky k němu. "Neříkej, že jsi od ní nic podobného nečekal, a zavři tu pusu, nebo ti tam něco vlétne." usměju se a zavřu mu ji.
Nechápavě zakroutím hlavou. „To se nesluší, "postavím se a on se na mě zmateně podívá. „Už tak je obrovská nevychovanost, že pozvala na svou svatbu svého ex... A teď jí mám jít ještě za svědka? Musela se zbláznit. Její nastávající z toho určitě nadšený nebude a vaše rodina taky ne. Chytí mě za ruku. „A co tam mám asi tak říct. Vychválit ji a jen tak mezi řečí zmínit, že jsme spolu spali a teď, že kouřím ptáka jejímu bratrovi? Že se z jejího bratra stal můj přítel a že je ze mě vlastně pedofil!? "
"Klid Brandone, klid, nemusíme říkat, že jsme spolu, jestli to vidíš takhle." vzdychnu a představím si reakce svých příbuzných. Asi by mě ukamenovali a ho by ještě litovali, že jsem ho nakazil. "Jen řekneš, ze ji znáš opravdu dlouho, že je sice milá, hezká, zábavná, ale i tvrdohlavá a náladová a že jsi moc rád, že si našla někoho s kým chce strávil zbytek života...
Jen si ztrápeně povzdechnu. „Já se za tebe ale nestydím, Rossi. Jen nechci, aby jsi byl smutný z reakce tvé rodiny. Přeci jen. To, že chodíš se mnou ti na milosti nepřidá. " Obejmu ho. „Nějak to teda zvládnu, ale budeš celou dobu se mnou." Nafouknu tvářičky a zasměju se. „Víš, že vypadáš strašně sladce? Už se těším, až si spolu zapícháme. Ještě nikdy jsem to s chlapem nedělal, ale budu moc opatrný, aby tě to nebolelo. " Stále se usmívám, ale on se najednou rozesměje. Couvnu a založím si ruce v bok. „Jsem starší a zkušenější, je jasný, že to já budu ten, co bude v posteli chlap."
"Neboj, budu s tebou." usměju se, ale pak mi zamrzne úsměv na rtech. On chce jen píchat, ne milovat se. No, co čekám, že? Vždyť se o mé lásce dozvěděl ani ne před dvacetičtyřma hodinama, ale i tak to zabolelo. "No, nevím, nevím." musím se tomu smát. "Uvidíme, uvidíme, třeba budeš ještě prosit, abych ti ho tam strčil." vášnivě ho políbím a on mě zamračené odstrčí. "Copak, bojíš se, že o to budeš ještě prosit?" jemně se usměju a pohladím ho po tváři. Škodolibě se usměje. "To, že jsem to ještě nedělal, neznamená, že nevím, jak na to." zamručím zase, trošku naštvaně já.
Cvrnknu ho do čela. „Však stejně budu nahoře já, "zazubím se na něj a chytím ho za zadek. „Nejdřív tě vášnivě pomiluju, pak tě ošukám a nakonec se pomalinku, něžně pomilujem." Zmačknu mu pevně zadek a on vzdychne. „Vidíš? Jsi plně v mé moci a... " Vyjeknu, když mi začne mačkat zadek on. Opřu se o jeho rameno. „Tohle není fér, "kňournu slabě, ale i tak se nakonec od něj vzdálím.„Prosit budeš ty."
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top