Ráno (v hotelu)
„Lui stávat už je ráno." „Hmmm ještě chvilku..." „Miláčku můj milovaný stávej aspoň dneska." „Tak jo už lezu z postele." Dnes jedeme domů a konečně uvidím Mai a Ayata. Už se na ně hrozně těším.
Když jsem vylezla z postele hned jsem to mířila do koupelny. Umyla jsem se udělala raní hygienu a na konec se oblékla do červených šatů.
„Reiji zapneš mi ty šaty prosím??" „Ale jistě." „Děkuji. Můžem jít?" „Ještě ne, protože jsem ti nepochválil ty nové šaty ve kterých jsi nádherná." „Mockrát ti děkuji, ale teď už jdem do auta." vzala jsem Reijiho za ruku, oba jsme šli do auta co stálo na parkovišti. Nasedli jsme a jeli směr domov.

Reijiho auto.

Doma
Po dvouch hodinách jsme přijeli domů.
Po příjezdu, se mi hned kolem krku vrhla Mai s novinku že je těhotná.
Když jsme se všichni přivítali tak jsem se zeptala Ayata jestli si můžu půjčit Mai. (Pořád jí hlídá aby se jí nic nestalo když je jeho.) „Ayato já jsi na chvilku půjčím Mai." „Jasně." odpověděl s úsměvem ve tváři, konečně se usmívá. Ráda jsem ho viděla tak šťastného.
Mai mě vzala za zápěstí a táhla nás do mého pokoje. Když jsme si sedli na postel Mai z tašky vytáhla krabičku.
„Mai co to je?? " Mai krabičku otočila na stranu kde byl nápis "těhotenský test". „Ale na co další vždyť ty si už těhotná.?" „Ten není pro mě ale pro tebe." COŽE....??? „Ale já si nemyslím že jsem v těhotná."„Udělej ho a uvidíš." Šla jsem tedy do koupelny udělat ten test.
Po chvilce jsem se koukla co tam je jestli - nebo +. Bylo tam +. Vyšla jsem z koupelny za Mai a ukázala jí test. „To je super jsme obě těhotný." „To je super ale jak to řeknu Reijimu, co když děti nechce ??..." rozbrečela jsem se. „Lui to neříkej Reiji určitě bude chtít to malí." „Jak si můžeš být tak jistá." „Protože když přišel Azazel na mojí a Ayatovi svatbu chtěl tvoje budoucí dítě, Reiji řekl že to dítě bude chránit vlastním tělem a klidně za něj dá svůj život..." „Na to jsem úplně zapomněl Mai. Děkuji ti že mi stojíš po blíž když tě velmi moc potřebuji." „Není zač, ty jsi mi taky vždy stála po boku v dětství i teď. Jdi a řekni to Reijimu tu dobrou správu."
Šla jsem tedy dolů za Reijim mu říct že bude otcem mé ho tedy našeho budoucího děťátka. „Reiji máš chvilku potřebuji stebou mluvit...o samotě."
„Dobře Lui, pojď tedy do mojí pracovní kde je klid."

V Reijiho pracovně
„Co jsi mi chtěla říct Lui?? " „Já víš teda my.... spolu čekáme miminko.... "
Řekla jsem ke konci zrychleně, připravila jsem se že dítě nebude chtít. Ale on byl celou tu dobu sticha a otočný ke mě zády. Otočil se a jen se ke mě začal pomalu přibližovat. Objal mě jstou nejkrásnější větou. „Lui miluju tě a to malé budu taky, udělám cokoliv jen proto aby jsme byla jedna velká rodina co bude šťastná. Ochráním tě i to malinké před jakým koli zlem i před Azazelem." já začala v jeho objetí brečet štěstím že ho mám za snoubence a brzy za manžela. „Taky tě miluji lásko."
Pochvíli jsme se odtáhli a Reiji mi začal kapesníkem utírat slzy štěstí.
„Jak tě znám, musel tě někdo přemluvit aby sis udělala test těhotenství že je to tak Lui? " „Ano, Mai mě přemluvila ale nevím jak si mohla být jistá že jsem těhotná?" „To je jedno ale aspoň budu otcem, zato jsem rád." Řekl s úsměvem ve tváři a políbil mě.

K večeru
„Lui já to udělám, jdi si sednout k ostatním." „Ale Shu ty neum.... " Radši jsem si šla sednout k Reijimu. „Reiji co je se Shuem je tak milý a hodný na mě poslední dobou. ??" „Tak to jsme dva, sice je to můj bratr ale tohle chování jsem u něj nikdy neviděl." Hlavou nám oběma pořád vrtalo proč je na nás tak milý.
„Večeře je na stole!!! " „Jo už jdeme." Voněla to báječně. Všichni jsme si sedli ke stolu a pustili se do jídla. Shuovi jsme mu to všichni pochvalovali. Bylo to snad poprvé co jsem ho viděla vařit.

Noc
Když jsme dojedli šla jsem umýt nádobí, ostatní šli spát. Ale v kuchyni jsem nebyla sama někdo se na mě ze zadu díval. „Sestřičko už brzy bude krvaví úplněk tak nezapomeň!! Hihihaaahihiaaa..." Než jsem se otočila byl Azazel zase pryč, rychle jsem nádobí umyla a co nejrychleji jsem běžela do pokoje. „Reiji... Reiji...."
„Co se děje Lui jsi celá udýchaná?? " „Kuchyně, Azazel, úplněk, dítě...." řekla jsem ve srkratkách udýchaně ale Reiji mi rozuměl. Vzal mě do náruče, a donesl mě do svojí postele , a tam mě položil. Zasnul lampičku a šel ke mě do postele si lehnout. Přehodil přes nás slabou deku, přimáčkl si mě na svou hruď abych se nebála. Po chvilce uklidnění jsem usla v Reijiho náruči.

Sen
„Mami, strejda Shu řekl že je můj tatínek. Je to pravda ??"

„Neboj se i kdyby ano pořád je Reiji ten co tě miluje jako vlastního. A teď jdi spinkat."

„Ano maminko půjdu spát ale nejdřív mi zaspívej prosím."

„Dobře broučku."

Lui:

„When your soul finds the soul it was waiting for
When someone walks into your heart through an open door
When your hand finds the hand it was meant to hold
Don't let go
Someone comes into your world
Suddenly your world has changed forever

No there's no one else's eyes
That could see into me
No one else's arms can lift
Lift me up so high
Your love lifts me out of time
And you know my heart by heart

When you're one with the one you were meant to be find
Everything falls in place, all the stars align
When you're touched by the cloud that has
touched your soul
Don't let go
Someone comes into your life
It's like they've been in your life forever

No there's no one else's eyes
That could see into me
No one else's arms can lift
Lift me up so high
Your love lifts me out of time
And you know my heart by heart

So now we've found our way to find each other
So now I found my way, to you

No there's no one else's eyes
That could see into me

No there's no one else's eyes
That could see into me
No one else's arms can lift
Lift me up so high
Your love lifts me out of time
And you know my heart by heart

And you know my heart by heart

And you know my heart by heart

And you know my heart by heart."

„Tak už spinkej miláčku můj."

„Dobrou noc maminko."

...

Ráno
To byl jen sen ale vypadal tak živě, ale byl krásný.
„Lui spíš??" „Už né Reiji." „Co budeš dneska dělat??" „Nevím proč se ptáš?"
„No víš mohli bychom vymyslet jméno pro miminko." „Tak jo ale ještě chvíli budeme spát jsou teprve 04:14 hodin ráno." „Tak jo, dobrou." „Dobrou Reiji."

Pokračování příště...

Snad se vám líbila šestá část. Omlouvám se za chyby v textu a za skloňování jmen.
Tak zase příště vaše Lucy 1349.