Declan

Jeho otázka pronesená společně s jeho dotekem na mém rozkroku mi vše ještě zhoršila, ale když si mou ruku položil zpět na zadeček a dokonce se mé prsty dotkly jeho horkého vstupu, musel jsem zavřít oči a pod náporem chtíče zasténat.

Jeho slova na mě působila jako rozbuška, pod zavřenými víčky se mi začaly míhat živé představy Matta, jak pode mnou, či na mě sténá a já už v této chvíli věděl, že to nedám.

Vzal jsem peřinu, co byla mezi námi a odhodil ji stranou. Trochu jsem se od něj odsunul a zašeptal: "Dobře, ale s jednou podmínkou, necháš to vše na mě." Vzal jsem do dlaně jeho ruku a začal mu jednotlivé prsty pomalu olizovat a pak nasávat do úst, ochutnával jsem je jako největší laskominu a z jedné ruky postupně přešel na druhou.

Matthias

Usmál jsem se a chtivě si olízl rty. Dosáhl jsem svého. Declan ztratil kontrolu a konečně se odhodlal k činům. Přikývl jsem. "Je-li to tvé přání, nemám nic proti."

Věřil jsem, že bude jednat tak, aby mi neublížil. I když to pro něj možná bude těžké a pro mě nejspíš taky. Chtěl jsem se ho dotýkat asi stejně tak moc, jako on mě.

Když mi vzal mezi rty mé prsty a začal je olizovat, jen jsem vzrušeně zasténal. Konečně to začalo.

Declan

Když jsem skončil s prsty, přesunul jsem se dolů k jeho nohám. Začal jsem u palce, tomu jsem věnoval dostatečně dlouhou péči a pokračoval, přes chodidlo ke kotníku, pak po lýtku až do podkolenní jamky, tam jsem se zastavil a po nějaké době se velmi intenzivně věnoval jeho stehnům, čím blíž jsem se dostával k jeho mužství, tím jsem zpomaloval a víc si ho vychutnával lízáním, sáním a mírným okusování, párkrát jsem po jeho mužství přejel jako pírkem bříšky mých prstů, aby věděl, že se tam rozhodně chystám.

Matthias

Čím blíž byl mému klínu, tím víc se můj úd zvedal. V momentě, kdy mi oždiboval stále pořezaná stehna, jsem měl penis tvrdý téměř jako skála. Rána, kterou mi na něj vypálil se zahojila jako jedna z prvních, proto jsem nemusel mít strach, že by mě to bolelo. Aspoň tahle část těla. O ostatních se to už říci nedalo.

Natáhl jsem se rukama k jeho hlavě a přinutil ho, aby ji zvedl. "Declane, prosím, nemuč mě," poprosil jsem ho chraplavě.

Declan

"Chci tě jen pořádně potěšit." Zašeptal jsem mu v ústrety. Zvedl mi hlavu přímo nad své mužství a já vyplázl jazyk, abych mu špičku ochutnal. Pak se mé rty vydaly po jedné straně ke kořenu, který jsem jazykem obkroužil a pak jely druhou stranou zpět. Byl tím hezky zvlhčený a já mohl pokračovat v zajíždění pod kůžičku a obkroužení žaludu jazykem. Nakonec jsem to už nevydržel a zasunul si jeho úd do úst.

Matthias

Hlasitě jsem zasténal a sevřel volnou rukou prostěradlo, když mě vzal do úst. Kdybych to neudělal, zaryl bych mu nehty do ramen, nebo do hlavy a to by se mu asi nelíbilo. Celé tělo jsem měl napjaté a rozechvělé touhou. Ani jedno nenapomáhálo mému zdravotnímu stavu, ale čert to vem.

Slastí jsem přivíral oči a snažil se tlumit svůj hlas, aby sem nevpadnul hrabě a nepřerušil nás.

Declan

Celý se chvěl a já ho chtěl uspokojit tak jako nikdy. Zastrčil jsem si jeden prst hluboko do úst, abych ho řádně naslinil. Pak jsem ho přiložil k jeho otvoru, kde jsem s ním kroužil. Jeho úd jsem z úst propustil jen na tak krátkou dobu, abych s zeptal: "Chceš, abych ho zasunul dovnitř?" a pokračoval v mírném tempu zasouvání a vysouvání ze svých úst.

Matthias

Dráždil mě tak proklatě pomalu, že jsem to nemohl vydržet, a když ještě začal prstem kroužit kolem mého otvůrku, byl jsem v koncích.

Na jeho otázku jsem horlivě zakýval hlavou a téměř zakňučel: "Ano!"

Napjal jsem se pod vlnou rozkoše, která mnou projela. Po zádech mi přebíhal mráz a já pomalu přestával být schopen rozumného uvažování. A to mě jen dráždil.

Declan

Pomalinku jsem ho sunul do toho těsného vlhka a horka. Dělal jsem to jako by to bylo poprvé, jako by byl panic a já mu poprvé ukazoval jaké to je, věděl jsem, kde je jeho místečko rozkoše a tam jsem se prodíral. Narazil jsem na něj a otřel se o něj bříškem ukazováku. A pak v pomalém tempu znovu a znovu stejně, jako se pohybovaly má ústa. Zrychlil jsem, né moc dravě, ale abych ho už netrápil a on si mohl dopřát rozkoš.

Matthias

"Declane!" Zasténal jsem hlasitě, když mi začal dráždit prostatu. Už jsem to nemohl vydržet. Teplo jeho úst, jeho hebký jazyk a sání mého penisu, ke kterému se ještě navíc přidala rozkoš z dráždění prostaty mě přiváděli k vrcholu. Neovladatelně jsem se třásl a občas sebou škubnul, to když mnou projela vlna slasti. A pak jsem v jednom okamžiku, kdy se mi útroby sevřely příšernou rozkoší, vyvrcholil.

Declan

Když jsem ucítil jeho blížící se konec, mé pohyby na jeho penise se zastavily a jen můj jazyk dráždil špičku tak, abych nepřišel ani o kapičku jeho nadílky. Pocit naprosté spokojenosti se mi rozlil po těle a já věděl, že i když po něm šíleně toužím, nepotřebuji v této chvíli nic jiného, než ho sevřít v náručí a líbat ho po celém obličeji.

Matthias

Těžce jsem dýchal a díval se na něj. Nakonec jsem se k němu natáhl a objal ho kolem ramen. Posadil jsem se co nejblíže k němu a políbil ho na krk. A pak znovu a znovu, než jsem přes čelist vystoupal až k jeho ústům, která jsem přikryl svými.

"Tolik k držení se zpět," zašklebil jsem se na něj a znovu ho políbil.

Declan

"Myslím, že tohle nám nikdy nepůjde." Cynicky jsem se zašklebil. Prostě, jak byl někde blízko, má touha se stupňovala a nutkavá potřeba ho vlastnit se stávala nesnesitelnou. Nemůžu se ho nabažit. I když jsem to už dělali tolikrát, že to ani nedokážu spočítat, pořád ho stále víc chci. Je to asi tím, že ho miluju, ale i tak je to něco vydržet slušný v jeho přítomnosti. Zatlačil jsem ho něžně do peřin a otočil si ho zadečkem do klína, ano, stál mi, ale má potřeba byla nyní ukojena.

"Pojďme spát, byl to náročný den."

Matthias

Cítil jsem jeho tvrdost, ale věděl jsem, že nemůžeme pokračovat. Už by to bylo moc a nejspíš by to moje tělo nezvládlo. Proto jsem se jen nechal objímat a trochu ironicky se ušklíbl.

"Náročný? Jak pro koho. Já se vlastně celý den jen válel." Usmál jsem se a zavřel oči.
"Dobrou noc Declane." Popřál jsem mu ještě, než jsem usnul.

Declan

Jeho horké tělo a přítomnost mě naprosto uklidňovala a uvolňovala, jako bych se cítil... jako bych se cítil... doma. Moje myšlenky došly tak daleko, že jsem si uvědomil, že pokud nebudeme spolu můj život by ztratil význam, vždyť práci se věnuju už jen okrajově a jen když mám čas a nejsem s ním. On je pro mě už nějakou dobu prioritní a vše ostatní vždy počká. Co se to se mnou stalo? Nikdy nebylo nic důležitější než můj úspěch a kariéra, kde je mé chození přes mrtvoly? Ta obrovská změna mě přímo děsila, ale byl jsem ze všeho tak unavený, že jsem se raději snažil usnout. Na přemýšlení budu mít dost času později.

Oči se mi konečně začaly klížit a já Matthiase políbil do vlasů a během pár minut usnul.

Zdálo se mi o minulosti a jak se prolnula do přítomnosti. Mé obavy z toho, že tohle neskončilo, ale mohl to být začátek honby na mě, ale i na Matthiase. A když mi ho opět chtěli vzít a já křičel jeho jméno, ale on se ani neotočil a já za ním utíkal, ale něco mi bránilo, snažil jsem se všemožnými způsoby vyprostit, ale nešlo to a tak jsem opět křičel. Byl jsem bezzbranný a bezmocný, po tvářích mi kanuly slzy, protože ho zabili před mýma očima tou nejhorší smrtí. Z ničeho nic mě něco z toho děsivého snu vytrhlo a já se konečně probudil celý propocený a s tvářemi mokrými od slz.

Matthias

Probudilo mě silné škubnutí těla za mnou. Otevřel jsem oči a ucítil, jak se Declanovi prudce zvedá hruď. Otočil jsem se, abych se podíval, co se děje a v šeru pokoje jsem na jeho tvářích spatřil cosi lesklého. Natáhl jsem ruku a překvapeně zalapal po dechu. Slzy. Nečekal jsem, že je kdy u tohohle muže uvidím.

"Declane?" zašeptal jsem tiše a přitulil se k němu. "Děje se něco?" Nevěděl jsem, co ty slzy vyvolalo, ale muselo to být strašné. Nedokázal jsem si představit věc, která by ho donutila plakat.

Declan

Třásl jsem se po celém těle a nemohl popadnout dech. Když jsem uslyšel Matta vedle sebe, ihned jsem ho schmatl a přitisknul si ho k sobě na tělo. Potřeboval jsem vědět, že je teď v bezpečí. Musím to nějak vydržet a pokud by mu mělo něco hrozit, odejdu od něj, abych ho ochránil. Nechci, aby zemřel, nebo byl takhle znovu mučen, to už bych nepřežil. Krev mi z toho tuhla v žilách, kdykoliv jsem na to jen pomyslel a že to bylo každou chvíli. Nemohl jsem se vzpamatovat, ten sen byl tak reálný a ta bolest na hrudi jen pozvolna ustupovala.

Matthias

Opětoval jsem mu objetí a chvilku ho nechal, aby se uklidnil, než jsem se znovu zeptal: "Declane? Co se stalo?" Hladil jsem ho rukama po zádech a naslouchal jeho zklidňujícímu se dechu. Natočil jsem hlavu, abych ho mohl políbit na krk a pak mu do kůže zašeptal: "Noční můra?"

Tiskl jsem se k jeho vlhké kůži tváří a snažil se zjistit, co se mu stalo a proč mě teď tak pevně svírá. Jako by se bál, že mu každou chvíli zmizím.
Jakoby se potřeboval ujistit, že jsem skutečný.

Declan

Matthias se mě snažil uklidnit a byla pravda, že to i zabíralo. "Ano, špatný sen." Trochu jsem se od něj odtáhl a pohladil ho po tváři a zamyšleně si ho prohlížel. Co bych měl teď udělat? Co je správné? Hlavní je, aby se uzdravil a pak... Co by mělo následovat? Utéct od něj nemohu, může jen moji krev... Leda se rozejít a přestat se s ním vídat, ale dokázal bych to? Bylo by to asi nad moje síly, ale pokud je v ohrožení jeho bezpečí?

Něžně jsem ho políbil. "Spi, omlouvám se, že jsem tě vzbudil." Zavřel jsem oči a snažil se znovu usnout.

Matthias

"Chceš si o tom promluvit?" Zeptal jsem se ho a políbil ho na bradu. Když zavřel oči, objal jsem ho kolem pasu a přitulil mu nos ke krku. Nasál jsem jeho vůni a políbil ho na horkou kůži.

"To je v pořádku. Menší probuzení přežiju." Usmál jsem se.

Declan

"Ne, to nic nebylo." Nechtěl jsem mu nic říct, vystavovat ho strachu a stresu, už tak ho měl víc než dost! Musím dbát na jeho zdraví a aby se uzdravil do mého soudu, pak už se to nějak vyvrbí. Přitiskl se ke mě a já byl za to nesmírně rád, už jen jeden den a pak jdu ráno na soud. Doufal jsem, že Matthias usne a mě to pomůže ke kýženému spánku, protože sám od sebe jistě neusnu.

Matthias

Zamračil jsem se. Nevěřil jsem mu, že je všechno v pořádku, zvlášť, když mu srdce ještě stále rychle bilo, ale nechtěl jsem na něj naléhat a tak jsem se to nechal být. Řekne mi to, až sám bude chtít. Tedy v to jsem aspoň doufal.

Uvelebil jsem se v jeho náruči a zavřel oči. "Dobrou noc." Popřál jsem mu a spokojeně vydechl. Jeho teplo mě ukolébávalo k spánku. Jen jsem doufal, že ho to nebude trápit moc dlouho a usne také.

Declan

Matthias usnul a já ho ještě nějakou dobu držel. Začínalo toho na mě být hodně a můj jediný přítel Scott by tohle asi nezvládl, navíc bych se mu s tímhle ani svěřit nedokázal. Tvrdohlavě jsem odmítal cokoliv Mattovi říct. Pokud na to přijdou, dozví se to až u soudu, nikdo o tom neví, jen já a můj zemřelý přítel, nebo jsem v to alespoň doufal. Už aby to vše bylo za mnou. Přitáhl jsem si Mattovu hlavu blíž k sobě a vdechoval z vlasů jeho vůni. Nakonec mé myšlenky mírně rozehnala a uspala mě.