Declan

Má představa jeho rozzuřeného obličeje by vydala za několik dobrých zpráv, jen mi bylo líto, že jsem to nemohl vidět. Jeho podmínky a návrh smlouvy jsem dělal skoro celý den. Nesmělo tam být jedno překroutitelné slovo a obsahovala vše, co potřebovaly obě strany. Celková částka mě naplňovala spokojeností. Pokud toto zinkasuji budu mít opravdu vyděláno na novou pobočku i včetně vybavení a zaplacení pár měsíců mezd zaměstnancům.

Má spokojenost pojednou dostala nádech opět té nedočkavosti a vzrušení. Matthias Walles, tohle sousto by stálo za to utrhnout, ale nesmí se nic stát, dokud se smlouva nepodepíše. A ani pak bych nechtěl kloubit zábavu s prací. Byla to má zásada a ty já vždy striktně dodržoval, nebyl s tím nikdy extra problém.

No, uvidíme, co dnešek přinese.

Sprcha, úprava vousů i vlasů, čisté dokonalé oblečení, trocha mé oblíbené vůně a já už byl připravený na jeho příchod, jen jsem naposledy pročítal veškeré mé podklady.

Matthias

Pár minut před osmou hodinou jsem se dostavil do budovy agentury Wave a ohlásil se na recepci. Byl jsem perfektně upravený, čistě oholený, osprchovaný a lehce navoněný. Zkrátka dokonalost sama. Ženským v hale se podlamovala kolena, ale jelikož jsem tu byl pracovně, ani mě nenapadlo, že bych si s nějakou mohl začít. Dobře, napadlo, ale v mém hledáčku teď byl úplně někdo jiný.

Recepční zavolala asistentku, která mě dovedla do jedné z místností, která byla zbudovaná jako ateliér. Mí modelové a modelky už tam byli a s nimi i velice pohledný fotograf se sexy zadkem. Nebyl sice tak pěkný, jako jeho šéf, ale patřil ještě k těm, které jsem si bral do postele.

Byl jsem zde přesně, ale nikde jsem neviděl pana dokonalého, alá Declana Mitchela. Rozhlédl jsem se, jestli ho někde nespatřím, protože jsem ho netipoval jako člověka - upíra - který by chodil pozdě. Nemohl si to dovolit.

Declan

O půl osmé jsem sešel do ateliéru, kde se pomalu shromažďovali modelové. Můj fotograf Scott mi byl po boku a oba poháněni stejným cílem, zhodnotit to stádo modelů a modelek. Podle mě zde bylo pár výstavních kousků, ale dvě modelky, bych být panem Wallesem vyměnil, podle jejich vizáže byly pěkné, ale já bych si je spíše představil k něčemu konzervativnějšímu, chtělo to vášeň, máme v nabídce šťavnatější a vyzývavější kousky a pokud mám za tohle zodpovídat odezvou, budu si chtít prosadit výměnu, tyhle dvě by se mi líbily pro předvádění kostýmků, ne pro spodní prádlo, té nejvyšší jakosti. Se Scottem byla absolutní souhra, dalo by se říct, že to byl jeden z mých nejbližších známých a jeho názor byl pro mě prioritní. Věděl, co chci a chtěl to také, naše názory se v podstatě nikdy nerozcházely a navzájem jsme se doplňovali. Byl to sice jen člověk, ale u něj jediného bych udělal výjimku a přeměnil ho. Ale já už tohle nedělal a zařekl jsem se, že už ani nebudu. Už 102let to dodržuji.

Zrovna jsme probírali své nápady, když mi zavolal jeden z mých hlavních klientů s nabídkou a tak mi nezbylo nic jiného, než odejít za bílé závěsy, které byly umístěny tak, aby poskytovali soukromí a nikdo na Vás neviděl, protože prostor za nimi nebyl osvětlen, ale na plac bylo vidět perfektně.

Takže když vstoupil pan Walles, měl jsem ho jako na dlani. Automatické odpovědi mi zněly z úst a rychlé rozloučení mi dovolilo ho nepatrných pár sekund pozorovat, jak se rozhlíží. Hledá mě snad? Můj jazyk hladově přejel po špičácích a mě přepadlo další vidění z minulosti. Naše vášnivá výměna polibků a doteků končila v okamžiku, kdy se jeho tělo ocitlo přišpendlené na zeď a já mu pozvedl jednu nohu a najížděl do něj až po kořen. Polkl jsem nashromážděné sliny a pohledem zkontroloval své kalhoty, byly mi trochu těsnější, ale nebylo to nic nápadného. Musím si dávat pozor. Přestávám svoje tělo ovládat a pohlcuje mě jen potřeba si ho přivlastnit. Hluboký nádech značil mé odhodlání a já vykročil ze tmy, jako lev mířící ke své oběti.

Matthias

Náhle se objevil na druhé straně místnosti a vykročil ke mně. Vyšel zpoza bílých závěsů a já si mohl jen domýšlet, co tam dělal. Blížil se ke mně jako šelma. Elegantním a přitom dravčím krokem a to, jak mě propaloval pohledem, mě rozhodně nenechávalo chladným. Ten chlap měl víc sex-apelu, než všichni mí modelové dohromady!

Polknul jsem, abych si zvlhčil náhle vyprahlé hrdlo a vyšel mu vstříc. Natáhl jsem k němu ruku v pozdravu a lehce se na něj usmál. "Pane Mitcheli. Zdá se, že už je všechno připravené. Byl bych rád, kdybyste mi dal ty materiály k prostudování, abychom mohli smlouvu podepsat co nejdříve."

Pronesl jsem a pohledem se opět zastavil na fotografovi. Ano, na něm bych mohl zpravit chuť. Olízl jsem si rty při představě, jak mačkám jeho zadek v dlaních a tvrdě do něj přirážím.

Declan

Vykročil směrem ke mě a podával mi ruku. Bylo to zdvořilostí gesto, ale já už to považoval spíš jako nezbytnost a automatickou lehkou provokaci, abychom byli oba stále naladěni na svoji notu.

"Smlouva je nachystaná u mě v kanceláři. Stačí ji jen podepsat. Než ale odejdeme tuhle záležitost vyřídit, rád bych s Vámi prodiskutoval jistou změnu." V davu jsem pohledem hledal ty dvě modelky. Za tu chvíli jsem se stihl se všemi pozdravit a seznámit, má paměť na jména byla hodně dobrá a v mém povolání nezbytná. "Emmo, Grace, pojďte sem." V okamžiku, kdy již stáli vedle nás, bylo možné o něčem jednat.

"Děvčata, jste pěkná, ale pane Walles, pokud usilujete o uchvácení zákazníka, navrhl bych výměnu." Za mnou na stole ležely dvě fotografie dvou nejkrásnějších modelek, co byly k mání, jedna byla snědá černovláska s plnými rty a druhá rudovláska s většími vnadami.

"Tohle bych zvolil, nikdo neodolá těmhle dvěma kombinacím, a navíc, myslím si, že v tom davu je už blondýnek dost."

Tak a teď se ukáže, zda bude mít větší ego, než obchodního ducha, či naopak. Doufal jsem v to druhé, ale u něj bych si asi nikdy nebyl jistý, dokud to sám neřekne.

Matthias

Znovu jsem si od hlavy až k patě prohlédl přivolané modelky a pak fotky těch, které mi nabídl jako náhradu. Zamyšleně jsem pokýval hlavou. "Ano, máte pravdu. Slečny, omlouvám se, že jsem vás zbytečně připravil o drahocenný čas, ale žádám vás, abyste odešli. Samozřejmě vám zaplatím, jak jsme se dohodli. Na shledanou."

S tím jsem se k nim otočil zády. Tuhle situaci jsem považoval za vyřízenou. "Zavolejte těm dvěma a řekněte jim, že jim nabízím práci." Nadiktoval jsem mu cenu a znovu se podíval na toho fotografa. Vážně skvělý kousek. I když v porovnání s tím, který stál přede mnou trochu pozbýval lesku.

Obrátil jsem se zpět na pana Mitchela. "Myslím, že teď můžeme jít projednat tu smlouvu."

Declan

Mé mírné překvapení v pohledu nešlo skrýt, ale potěšilo mě, že mu záleží na obchodu. Trochu mě znepokojoval jeho pohled mířící ke Scottovi, ale bylo jasné, že se musí seznámit.

"Scotte, pojď za námi." Můj hlas se nesl ateliérem a usměvavý blonďák mířil k nám.

"Pane Walles tohle je Scott Deal, Scotte tohle je snad náš budoucí zákazník pan Walles."

Scott byl velice sympatický a vždy dobře naladěný. Podali si ruce a já usoudil, že nyní by to mohlo být vše, abychom se odebrali ke mě, není potřeba, aby se více sbližovali.

"Pokud mě tedy budete následovat, půjdeme podepsat smlouvu." Počkal jsem, dokud se ke mě nepřipojil a dovedl ho do mé kanceláře laděné do tmavého a bytelného nábytku. Vše bylo kupované v aukcích za vysoké částky, byly to historické kousky. Na svoji kancelář jsem byl obzvláště pyšný. Odrážela moji osobnost a já v ní byl rád zavřený i několik dní. Byla velká, prostorná a za posuvnými dveřmi dokonce skrývala kuchyňku, koupelnu a malou ložnici.

"Posaďte se prosím, nabídnu Vám pití a smlouva leží na stole před Vámi." Ukázal jsem k útulně zařízené části místnosti, kde bylo pohodlné posezení a bytelný konferenční stolek. Já sám se odebral k ledničce pro vyhlazenou krev a nalil ji do džbánu a vzal ho i se dvěma skleničkami, které jsem postavil před něj.

Matthias

Stiskl jsem Scottovi ruku a usmál se na něj lehce svádivým úsměvem spadajícím do kategorie nezávazný flirt. "Těší mě, Scotte," zavrněl jsem a ten mladíček roztál jako čerstvě napadaný sníh.

Pak jsem zamířil za panem Mitchelem a do jeho kanceláře a rovnou přešel ke smlouvě. Vzal jsem do ruky papíry a začal číst. Když před mnou přistála sklenka s krví, nepřítomně jsem poděkoval, ale ani se jí nedotkl. Nesnášel jsem studenou krev a pil jsem ji jen v případech největší nouze.

Nad několika body jsem se pozastavil a s několika se na něj obrátil, abychom je prodiskutovali ke všestranné spokojenosti. Nakonec jsem papíry položil zpátky na stůl a spokojeně se usmál.

"Myslím, že můžeme podepsat." Vytáhl jsem pero, ale ještě jsem se zarazil. "Chcete mít to prvenství...?"

Nabídl jsem mu, aby podepsal první.

Declan

O několika bodech jsme jednali, ale vše dopadlo nad míru uspokojivě. Až překvapivě, počítal jsem spíš s tím, že bude mít výhrady, ale skoro vše beze změn přijal. Lokl jsem si a v té chvíli mi myslí projel další výjev, jak se mu zakousávám do krku a piju z něj, což by mě už tak samo osobě nažhavilo, ale on se přitom svíjel rozkoší a sténal. Tak tohle mi připravilo opravdový problém, tentokrát to bylo tak živé, jako bych to doopravdy cítil a ani dopití celé sklenice mi nepomohlo. Musím se okamžitě uklidnit, nebo to začne být nápadné.

Nabídl mi prvenství v podpise a já v tom cítil jakési uznání autority, ale také něco nekalého, na co jsem zatím nedokázal přijít. Po podepsání jsem si pohodlně sedl a upíjel ze své znovu plné sklenky, vychlazená krev byla pro mě nedostatečné zchlazení, ale víc jsem v téhle chvíli dělat nemohl.

"Vy nebudete?" Zkoumavě jsem se podíval na jeho netknutou skleničku.

Matthias

Podepsal jsem smlouvu a zavrtěl hlavou v odpověď na jeho otázku. "Ne, omluvte mou nezdvořilost, ale opravdu nesnáším studenou krev."

Podal jsem mu smlouvu a opřel se v křesle. "Pošlete kopii smlouvy mé asistentce, prosím."

Poprosil jsem ho a sledoval, jak upíjí krev. Vypadal tak klidně, ale bušící žilka na spánku ho prozradila. Přejel jsem ho pohledem a skončil u jeho rozkroku.

Ostře jsem se nadechl, když jsem spatřil malou vybouleninu, která se mu tam rýsovala. A pak se mi náhle před očima zjevil obraz, jak se nade mnou sklání a drsně do mě proniká. Obličej měl jen těsně od toho mého a v extázi odhaloval špičáky.

Otřásl jsem se a rázem jsem byl na tom velice podobně, jako on.

Declan

Otřásl se, když se mi bezostyšně díval na mé vzrušené mužství. Má chuť si ho okamžitě podrobit mě skoro ovládla, strhat z něj šaty a přirážet jako zvíře, protože podle mých představ se právě tohle jemu líbilo. Potřeba zjistit, zda je to pravda mi roztřásla ruku a tak jsem raději vzal zprudka jeho sklenici i se džbánem a odnášel krev na speciální ohřívač, právě na tuhle tekutinu. Když jsem byl k němu otočený zády, rozhodnutí, že mezi nás postavím zeď se dalo zrealizovat.

"Rád bych si s Vámi vyjasnil jednu věc. Tím, že jsme spolu uzavřeli smlouvu, se dostáváme do vztahu zákazník klient a mé první pravidlo je: Nezačínat se zákazníkem jiný vztah, než ten pracovní. Na rozptýlení je tu mnohem více jiných možností." Má slova odrážela mé rozhodnutí, ale oči i tělo pociťovaly takovou touhu a vzrušení, že i v okamžiku, kdy jsem se s připravenou krví ve džbánu a čistou sklenicí k němu otočil čelem. Musel podle toho poznat, že se pouze snažím udržet něco, co se vymyká kontrole.

Nabízenou naplněnou číši si ode mě vzal, ale v té chvíli jeho prsty přejely po mých. Jako by mi přes to místo někdo nanesl svěcenou vodu. Mé odtrhnutí bylo tak razantní, že jsem málem obsah sklenice vylil.

Tady už přestává veškerá zábava! Tahle nutkavá potřeba mě zabije, ale já se jí odmítám podrobit! Nevezmu si ho! Teď jsem řekl, že se to nikdy nestane!

Odhodlané posazení do sedačky mi poskytlo alespoň trochu prostoru. Přesto můj hlas zněl hluboce a byl podbarvený potlačovanou touhou.

"Přál byste si ještě něco probrat? Nebo se sejdeme zítra ve stejný čas se všemi modelkami a probrali bychom mé a Vaše nápady k focení." Spíš by mi vyhovoval ten zítřek, dnes už mi mozek neslouží na stoprocentní výkon.

Matthias

Celou dobu jsem ho propaloval pohledem a jeho chování mi jasně napovědělo, že všechno, co říká, je jen zoufalá snaha o udržení kontroly. Tak nějak jsem mu za to byl vděčný, protože já bych sílu na určení hranic asi nenašel.

Ostře jsem nasál nosem vzduch a přikývl. "Dobře. S tím souhlasím. Ani jeden z nás si nemůže dovolit se zaplést."

Vyslovit tahle slova mě stálo téměř všechno sebeovládání, co jsem měl.

Jeho reakce na dotek našich prstů mi na klidu moc nepřidala. Spíš se mi tlak v kalhotech ještě víc zvětšil a já si musel poposednout, abych si trochu ulevil.

V hlavě se mi míhaly obrazy našich zpocených těl, jak do sebe zběsile narážejí. A k mému zděšení, byl jsem ten dole. Ale proklatě se mi to líbilo.

Podíval jsem se na něj. "V pořádku. Zítra ve stejný čas."

Zvedl jsem se, vypil všechnu krev, co byla ve skleničce a přešel ke dveřím. "Těším se na naši spolupráci. Na shledanou."

Otevřel jsem dveře a vyšel ven. Okamžitě jsem zamířil za tím mladým fotografem. Nutně jsem se potřeboval uvolnit a on byl zrovna to nejlepší, co bylo po ruce.

Dal jsem se s ním do řeči a o chvilku později už jsem měl domluvené rande. Lépe řečeno, partnera na jednu noc.

Declan

Jako by ho hnala stejná síla jako mě. Což bylo nepravděpodobné, ale né nemožné. Doslova po mých slovech utekl. Ještě nějakou chvíli jsem nehnutě seděl a upíjel krev. Mé plány na noc byly jasné, pořádně si užít ze vším všady. A tak jsem zavolal své známé a její kamarádce, aby se za mnou dnes zastavili do práce.
Obě byly diskrétní a upírky. Takže jsem se nemusel držet zpět.
Nakonec se má ložnice proměnila v jeden velký nepořádek, všude byly roztrhané kusy povlečení, krev, která sem tam odkapávala při krmení se navzájem a zbytky oblečení.
V ranních hodinách jsem si prohlédl tu spoušť. Jindy by mi na rtech vykouzlila úsměv a donutila mi zvednout telefon a zavolat naši prověřenou uklízečku. Tu jsem sice zavolal, ale uspokojivý úsměv mi to na rtech nevykouzlilo, ba naopak. Ani když jsem se snažil ze všech sil, nemohl jsem dosáhnout takového uspokojení, jaké jsem potřeboval. A pocity, co jsem zažíval s Matthiasem, byly mnohem silnější, než celá tahle vášnivá a divoká noc. Je to k vzteku! Naštvaně jsem praštil do roztrhlého polštáře a z toho se jen vyvalil oblak peří.

Matthias

Večer jsme s mým milým fotografem dorazili každý zvlášť. Naštěstí pochopil, že to bylo jen na jednu noc a nesnažil se mi nějak vnucovat. Užil jsem si s ním dobrý sex, ačkoliv jsem přitom myslel na úplně někoho jiného. Tušil jsem, že jsem mu na těle nechal pár modřinek, kousanců a cucfleků.

Dorazil jsem přesně na čas a znovu se rozhlížel po ateliéru. Už tu byli všichni modelové a modelky. Musel jsem uznat, že ty dvě nové, které doporučil pak Mitchel, se ke kampani opravdu hodili lépe.

Všechny jsem pozdravil a pak se jen opřel o zeď a čekal, až se začne fotit.

Declan

Celý zbytek dne jsem přemýšlel o naší nové zakázce, chci působit jako nejlepší a tak jsem jen hýřil nápady, vše si značil a Scottovi zavolal kolem šesté, ať za mnou přijde, že vše potřebuji probrat a vybrat dle jeho názoru ty nejlepší nápady.

Přišel se zvláštním úsměvem na rtech a já se ho spokojeně zeptal: "Takže úspěšná noc?"

Jen se na mě usmál jako měsíček a já byl za něj šťastný. Aspoň, že ho netrápily takové žalostné starosti jako mě. Šel jsem si umýt ruce a opláchnout obličej, abych se dal trochu do pořádku. Pak jsem zezadu ke Scottovi přistoupil, abych mu odprezentoval nápady, když mě do nosu uhodila povědomá vůně a na krku těsně nad límečkem se mu tvořila modřina. Najednou bylo vše kolem mě rudé. Mé ruce chytily Scotta za ramena a otočily ho čelem ke mě. S rozzuřeným výrazem se mi slova hrnula z úst: "Mluv! S kým si byl? Kdo tě zbil? Neříkej mi, že to byl Walles! Jestli jo, tak ho zabiju! Vždyť máš modřiny!"

Scott vyděšeně koktal: "Byl, ale byla to jen jednorázovka, sice byl hodně rozvášněný, ale bylo to dobrý..."

Má zlost byla na maximu. Jak si tohle mohl dovolit? A zrovna s ním! "Jak to mohlo být dobrý, když jsi dobitý jako pes?" Jeho tělo bych neobhlížel, ale představa byla jasná. Za to zaplatí! Bylo jasné, že probírání návrhů nyní v klidu neproběhne. Strčil jsem mu do rukou papíry s tím, co jsem vymyslel, podal mu zběžné instrukce, aby vybral to nejlepší a poslal ho raději do ateliéru. Své asistentce jsem nařídil, aby mi Wallese, jakmile dorazí, ihned dovedla do kanceláře. Za tu dobu než přišel jsem nebyl schopný se vůbec uklidnit, vřelo to ve mě jako v kotli a já přecházel jako zuřivý tygr v kleci po místnosti.

Matthias

Přispěchala za mnou asistentka, že mě pan Mitchel očekává ve své kanceláři. Nebylo mi sice po chuti, že mi rozkazuje, ale zároveň jsem neviděl důvod, proč bych nemohl přijít. Mohlo to být něco důležitého.
Došel jsem k jeho kanceláři, zaklepal a bez vyzvání vstoupil.
"Prý se mnu chcete mluvit." Řekl jsem, když jsem za sebou zavřel dveře.

Declan

V okamžiku, když jsem ho spatřil se jako lavina vše vyhrnulo ven. Vztek, touha, žárlivost, frustrace... Jeho klopy saka jsem drtil ve svých zaťatých pěstech a prudký náraz na již zavřené dveře muselo být slyšet až na chodbu. Můj nos byl pár milimetrů od toho jeho a já na něj nekontrolovatelně řval.

"Jak se opovažujete si ze Scotta udělat psa na bití! Zkuste na něj ještě jednou sáhnout a já Vám garantuji, že okamžitě odstoupím od smlouvy, ale nejen to, osobně se postarám, aby se Vás nikdo schopný neujal, ať už by suma byla jakákoliv! Děvku na své choutky si hledejte jinde! Od mých lidí dejte své ruce pryč!" Stačilo mi málo a já věděl, že pokud mě ještě vyprovokuje, poletí přes celou místnost.

Matthias

Ten hajzl! V okamžiku, kdy na mě začal řvát, se ve mě vzedmula obrovská vlna zuřivosti. Co si o sobě myslí? Že mi bude diktovat, s kým mám spát? S kým jeho zaměstnanci budou spát?!

Vztekle jsem mu zavrčel do obličeje. "Přišel si snad za vámi stěžovat? Vypadal nespokojeně? Všechno, co se mezi námi odehrálo bylo zcela dobrovolné. Líbilo se mu to!! Nebudete mi diktovat, s kým mám spát a už vůbec si ke mně tohle dovolovat!" prudce jsem se mu vytrhl a odhalil špičáky. "Jestli Vám na tom zajíčkovi tak záleží, měl jste si ho líp hlídat! A tohle si už ke mně nikdy, nikdy rozumíte, nedovolíte! To Vám zase garantuji já!"

Byl jsem tak vzteklý, že jsem se neudržel a bodl mu prstem do hrudi.

Declan

Jak nečekané... Jasně, že si to nenechal líbit! A tím mě jen víc popudil. Vztek mi propůjčil sílu a já s ním mrskl o stůl. Papíry a vše ostatní se rozlétlo po místnosti a já k němu v mžiku přiskočil.

"Nehlídám si nikoho, není to třeba, ale když je někdo zaslepený Vašim sexappealem a neuvědomuje si, že je to špatné, je mým úkolem ho chránit! Najděte si nějakého upíra a s ním si dělejte co chcete!" Snažil jsem se ho zvednout ze země, abych s ním udělal další okružní jízdu, když jsem si všiml jeho roztržené košile a jeho odhalená hruď mi na pár sekund vyrazila dech. Ta touha byla absolutně neovladatelná!

Matthias

Když se mnou hodil na o stůl, myslel jsem, že se na ne vrhnu a rozsápu ho.

"Špatné!?" vyštěkl jsem pohrdavě. "Co je na vzájemně domluveném sexu špatného?! Je naživu a může v pořádku chodit, tak mi řekněte, co jsem mu sakra udělal!! Nic! A teď běžte do prdele!"

Prudce jsem ho odstrčil a v návalu vzteku se ho pokusil udeřit. Tohle si ke mně nikdo dovolovat nebude! Hned jak s ním skončím, rozcupuju tu smlouvu na milion kousíčků a profesně ho znemožním před celým světem! To on už nikde nedostane žádnou zakázku!

Declan

Snažil se mě praštit, ale já mu jeho pokus vykryl. Jeho pěst se schovala to mé dlaně a já se o něj opřel, abych ho přimáčkl ke zdi. Oběma v těle pumpoval adrenalin a já se mu chtě nechtě musel na pár sekund zadívat do těch úžasných stříbrných očí, Jako by se v jeho pohledu dal tavit i kov, tak i já roztával, ale jen nepatrně. Posměšně jsem se ušklíbl a držel jeho tělo natisknuté na to mé. Z té blízkosti mě polévalo horko a já chtě nechtě na tuhle skutečnost reagoval.

"To má být pozvánka?" Zahleděl jsem se na jeho rty, které mě tak vábily a doufal, že se mě opět nezmocní další vidina.

Matthias

Cítil jsem jeho horké, dlouhé tělo natisknuté na tom svém a pravděpodobně to, přivolalo další vidinu.

Byl jsem natisknutý na štěně, jednu nohu jsem měl omotanou kolem jeho boků a cítil jsem jeho ztopořené, tvrdé mužství, jak se mi tlačí do klína.

Představa odezněla a mě zaplavil chtíč. A spolu s ním přišla ještě větší zuřivost.

Prudce jsem se v jeho sevření zazmítal a podařilo se mi uvolnit jednu ruku, kterou jsem mu dal pěstí. Bohužel, jsem měl velice špatný úhel, a proto se má pěst po jeho tváři jen sklouzla, místo toho, aby mu zasadila skutečný úder.

"Ne! Tohle je konec!" Zasyčel jsem a pokusil se odolat nutkavé touze ho kousnout do spodního rtu.