Matthias

Potom co odešel jsem se rozvalil na posteli a chvilku jen zíral do zrcadla na stropě. Hleděl jsem na sebe a přemýšlel, co je se mnou jinak. Kde se něco změnilo. Můj obličej a tělo však byli stále stejné a odpověď nepřicházela. Nakonec jsem s povzdechem vstal, abych zhasnul a pak se vrátil zpátky do postele.

Nahý jsem si lehl do peřin a převrátil se na bok na polovině, kde ještě před chvílí ležel on. Povlečení jím bylo cítit a já bezděčně zabořil nos do jeho polštáře, abych si tu vůni užil. Zavřel jsem oči a představoval si, jak je jeho tělo opět na mém. Jak do mně vniká. Přál jsem si, aby tu byl.

S trhnutím jsem otevřel oči a unaveně si přejel dlaní po tváři. Co to sakra dělám? Obrátil jsem se na svou část postele a zavřel oči. Těsně před tím, než jsem usnul mě napadlo, od kdy dělím svou postel na poloviny.

Declan

Nakonec jsem se rozhodl jít spát. Bylo to v tu chvíli asi nejrozumnější řešení. Ještě dlouho jsem se ale převaloval a nemohl usnout. Když se to nakonec podařilo. Byl to velmi neklidný spánek. Trápily mě v něm myšlenky na Matta. Ráno mě přivítalo moc brzy. Neochotně jsem se osprchoval, upravil, oblékl a vyrazil za Scottem do ateliéru, když jsem po cestě narazil na dvě gorily, aha, to bude ten včerejší slibovaný dáreček.

Matthias

Ráno jsem vstal jako vždy časně a zamířil do kanceláře. Udělal jsem pár nezbytných věcí a pak zamířil do ateliéru za Scottem. A, co si budeme nalhávat, chtěl jsem vidět Declana. Zaparkoval jsem auto před budovou firmy a zamířil dovnitř. Mířil jsem k ateliéru, když jsem uviděl Declana se dvěma mohutnými chlápky.

Zamířil jsem k nim a pokývl na všechny hlavou. "Zdravím. Declane," pohlédl jsem na něj a přímo cítil, jak se mi v očích zalesklo. Dnes jsem ještě nic nejedl.

Declan

Najednou jsem ucítil jeho vůni. Byla tak pronikavá a pro mě dráždivá, že bych ji pozval úplně všude. Ihned jsem reagoval na jeho přítomnost, když se vedle mě postavil. "Dobré ráno, Matthiasi."

Instinkt lovce byl opět zpět, chtěl jsem se nasytit a uspokojit svoji touhu. Včera to bylo zvláštní, když jsem odcházel a já dneska chtěl více uvolnění a méně přemýšlení.

"Míříte do ateliéru?" Zkoušel jsem s ním vést nenucenou konverzaci, zatímco jsme šli stejným směrem.

Matthias

Pozvedl jsem obočí. Vyká mi? Střelil jsem pohledem po těch gorilách a nepatrně pokrčil rameny. Dobře, když chce hrát tuhle hru, nevadí mi hrát s ním.

"Ano, mířím. Máte nové společníky?" Otočil jsem se na ty dva a tentokrát si je pořádně prohlédl. Vypadali jako ochranka. Definitivně.

Náhle jsem za ramenem jednoho z můžu zahlédl pohyb. Zaostřil jsem a spatřil se za rohem skrývat jakéhosi muže. Měl na blond vlasy a očích sluneční brýle. Každým coulem vypadal jako někdo, kdo nechce být spatřen. Jakmile si uvědomil, že se na něj dívám, otočil se a zmizel. Tiše jsem si odfrkl. No co. Nevypadal moc nebezpečně - pro upíra - tak jsem to nechal být.

Declan

Potvrdil mi, že jde za Scottem. Což bylo celkem logické. Když se zeptal na ty dva přemýšlel jsem, co mu odpovědět.

"Na chvíli se teď budou o mě starat a hlídat mě."

Nasál jsem znovu jeho vůni a byl stále více omámený. Chci ho! Prohlížel jsem si jeho tělo a vybavovat si ho bez oblečení. Tohle je jako absťák.

Matthias

Pozvedl jsem i druhé obočí. "Chránit tě? Proč? Nedokážeš se ochránit sám?"

Dorazili jsem až k ateliéru. Gorily byli stále za námi a já už si na jejich přítomnost pomalu zvykal. Ne, že by mi byla příjemná. Scott už se činil a ateliérem problikávalo světlo od blesku z foťáku.

"Zdravím Scotte! Tak jak jsme na tom?" pozdravil jsem ho a zamířil k němu.

Declan

"Ozvala se minulost, ale to nestojí za řeč." Matthiase se to netýká, tady chce Brown dostat mě. Ani nechci, aby se dozvěděl o tom nešťastném okamžiku. Před několika lety se mi stalo přátelství osudným, ale můj přítel už je mrtvý a pravda asi nikdy nevyplave napovrch.

Úplně jsem zapomněl, proč jsem za Scottem šel, mé myšlenky byly roztěkané. Mírně jsem zatřásl hlavou, tak aby to nikdo neviděl, snad jen gorily za mnou. Matthias probíral něco se Scottem a já si vzpomněl na ty nedořešené smlouvy na venkovní focení. Položil jsem Mattovi ruku na záda, aby se na mě soustředil, protože mě v jeho přítomnosti opět začala pulzovat nekontrolovatelně krev v žilách. Chtěl jsem se nasnídat.

"Potřebuju s Vámi probrat ty smlouvy na venkovní focení, co jste namysleli." Scott se na mě otočil.

"Já přijdu později, mám tu teď Tinu a ta spěchá na jiné focení." Jen jsem pokýval a šel směrem k výtahu s gorilami v patách.

Matthias

Rozloučil jsem se Scottem a zamířil za Declanem k výtahu. Počkali jsme až přijede a Declan se obrátil ke gorilám, aby jim nařídil, že mají jít po schodech. Moc nadšení z toho nebyli, ale po několika minutách urputného mračení ho poslechly. Nastoupil jsem do výtahu jako první a počkal, až se za Declanem zavřou dveře. Celou dobu jsem ho po očku pozoroval, ale když jsme se ocitly v tak malinkém uzavřeném prostoru, už jsem to nemohl vydržet. Rychle jsem k němu přikročil a vrhl se mu na ústa.

Líbal jsem ho tak vášnivě, že jsem téměř zapomínal dýchat. Po hodné chvilce jsem se odtáhl a udýchaně si olíznul rty.

"Ahoj." zavrněl jsem.

Declan

Když jsem viděl, že jde Matthias za mnou, nechtěl jsem, aby s námi ti dva jeli v tak malém prostoru. Možnost, že půjdou po únikovém schodišti je moc nenadchla, ale mě to bylo jedno. Nastoupili jsme a já se nestačil divit, když se na mě Matt vrhl a začal mě líbat. Zmáčkl jsem v rychlosti tlačítko STOP na výtahu a na chvíli ho zastavil. Přitiskl jsem ho na zeď a nezůstal  pozadu. Ruce jsem mu dal nad hlavu a držel je těmi svými. Mé stehno se nasunulo do jeho rozkroku a jemně mu přejíždělo po jeho pokladu v kalhotech. Nakonec, když už mi dech došel úplně jsem se s úsměvem odtáhl. "Takhle se říká ahoj." Jazykem jsem mu přejel po tepně, nutně už potřebuju být v kanceláři, kde nás nikde nebude rušit. Znovu jsem stiskl to tlačítko. "Jde se snídat..." Poznamenal jsem chtivě.

Matthias

Začal jsem pohybovat boky a tím se třít o jeho stehno. Chtivě jsem si olízl rty a zavrněl: "Už se nemůžu dočkat." Znovu jsem ho políbil, ale to už se dveře výtahu otevřely. Vytrhl jsem se mu popadl ho za kravatu. Vytáhl jsem ho z výtahu a zamířil k jeho kanceláři.

Jakmile jsme tam došli, přitiskl jsem ho na dveře a hladově políbil. Jazykem jsem mu vjel do úst a chvilku si užíval jeho teplo, než jsem se zadýchaně odtáhl a odstoupil od něj. "Až po tobě."

Rozhlédl jsem se po chodbě, jestli jsme náhodou nevyděsili nějakého nebohého zaměstnance, ale spatřil jsem jen toho blonďáka s brýlemi, jak na nás upírá pohled. Pak se otočil a odešel. Zamračil jsem se. Tohle už bylo zvláštní, ale jen co jsem se očima vrátil zpátky k Declanovi, vykouřilo se mi to z hlavy.

Declan

Rozpaloval mě svými pohyby boků a já ztrácel pevnou půdu pod nohama. Byl to opravdu ďábel!

Jestli on se nemůže dočkat, tak já tam snad nebudu schopný dojít. Z kalhot už jsem zase měl stan a jen s obtížemi se mi šlo za ním, veden jako pes na vodítku až ke dveřím, kde si mě omámeného zase podal. Taková aktivita se nesmírně cení, ale jen mi problesklo hlavou, že pokud bude asistentka na svém místě, tak asi uvidí něco, co by neměla, štěstí se na nás však usmívalo, protože tam nebyla. Už jsem se nerozmýšlel a rozrazil dveře, chvatně jsem se svlékal a přitom došel ke stolu, ze kterého jsem jedním tahem shodil vše, co na něm bylo. Pak jsem se na něj už nahý obrátil s vyzývavým pohledem.

"Prosil bych na stůl naservírovat snídani. Copak budu mít dobrého?" Pohled mi plál a špičáky se protahovaly do své maximální délky a moje vzrušení, vypadalo jako stožár.

Matthias

Zavřel jsem za námi dveře a přejel ho od hlavy až k patě. Byl nádherný, ale to už jsem věděl. Začal jsem se pomalu svlékat. Nejdřív na zem dopadlo sako, pak kravata a košile. Plíživým krokem jsem se k němu blížil, dokud jsem před ním nestanul úplně nahý. Prsty jsem ho pohladil po hrudi.

"Ta nejlepší delikatesa, jakou jsi kdy ochutnal." Zavrněl jsem. "Chceš ji zepředu, nebo zezadu?"

Declan

Jeho odpověď byla dechberoucí. Ano, byl ta nejlepší delikatesa, kterou jsem kdy jedl, ale dávat mi na vybranou, že si ji můžu vybrat a já tu laskominu opravdu chtěl sníst.

"Lehni si na stůl." Nasměroval jsem ho, aby si lehl na záda a nohy jsem mu hned pokrčil, aby je měl na desce stolu.

Když jsem si stoupl mezi ně a měl ten nejúžasnější výhled, bylo rozhodnuto, že už čekat nehodlám ani sekundu. Špičáky jsem nechal zajet zpět a jeho nohy mu víc natiskl na jeho tělo, takže se odkryla jeho dírka a já měl pocit, že se asi zblázním! Má ústa se ihned přisála k tomu pulzujícímu místu a když ho dostatečně navlhčila, zajel dovnitř jeden prst až nadoraz. Vzdychl jsem, jak mě sevřel. Můj jazyk se vydal na průzkum k jeho varlatům, které lízal a jemně občas vsály moje rty. Tímhle ale má cesta nekončila, ta pokračovala ke kořeni jeho penisu a horká a vlhká cestička končila až na špičce, kterou jsem obkroužil. Můj prst si rejdil v jeho otvůrku a můj jazyk podebíral jeho kůžičku na žaludu a hrál si s ním.

"Výborná snídaně, ale já bych si teď nejraději dal trochu horké smetany." Samozřejmě, že jsem tím myslel jeho sperma, ale takhle mi to znělo lépe.

Matthias

Trhnul jsem sebou, když jsem ucítil jeho horký vlhký jazyk na dírce. Když pak přidal ještě prsty a ústy začala postupovat stále výš, dokud nevystoupal na špičku mého penisu, měl jsem co dělat, abych sebou nezačal nekontrolovatelně zmítat.

Natáhl jsem se dolů a prsty a mu zabořil do vlasů. "Vezmi si co chceš!" zachraptěl jsem a táhle zasténal. Nemohl jsem to vydržet. Moje tělo hořelo, chvělo se a já si připadal, že každou chvilkou vybouchnu.

Declan

Jeho vášnivá reakce mi napovídala, že mu mé dráždění dělá dobře. Naposledy jsem objel špičku jazykem a z jeho otvůrku povytáhl prst skoro ven. A pak, najednou ho zastrčil až nadoraz a to samé udělal s ústy. Až kam mi mandle dovolily jsem si ho vsunul do úst a sevřel. Nekompromisně, mlsně a nedočkavě. Prsty, jelikož jsem přidal ještě jeden, hledaly jeho prostatu a když ji našly, přejížděly po ní. Ústa svírala jeho penis a jazykem jsem se přitiskl k jedné jeho straně, tak abych mu stahoval kůžičku co nejpříjemněji.

Matthias

Z úst se mi řinuly nekontrolovatelné steny rozkoše a já se zmítal pod vlnami slasti, které se mi rozbíhaly po celém těle.

"Declane!" téměř jsem vykřikl jeho jméno. Celý jsem se třásl a cítil, že pokud to brzy neskončí, udělám se. "Přestaň! Chci s tebou!" znovu jsem zasténal a zaklonil hlavu dozadu. Moje tělo se zmítalo v křeči a já nemohl přestat sténat.

Declan

Stejně jako byl nedočkavý on, tak i já jsem po něm šíleně toužil. Bok stolu byl už tak vlhký, jako jeho úd, který jsem vytáhl ze svých rtů.

Vyhoupl jsem se nad něj a nechal ho ve stejné pozici. Když jsem se dostal k jeho uchu, zašeptal jsem mu. "Já s tebou taky, potřebuju tě cítit!" Potřebuju jeho, jeho tělo, chuť, krev... Vše co mi mohl dát. Mé zuby se zaryly do jeho tepny na krku ve stejném okamžiku jako mé pohlaví vniklo hluboko do jeho nitra. Ještě více jsem si ho k sobě přitáhl, aby moje vzrušení nahradilo dráždění prstů. Ve chvíli kdy mě přivítalo to horké těsno jsem se zaklonil a zasténal jeho jméno. Má pánev se proti jeho bokům rozvlnila a já se nedokázal zastavit. Opět jsem se zmocnil jeho krve a hladově pil.

Matthias

Objal jsem ho rukama kolem krku a prsty mu zaryl do ramen. Cítil jsem, jak hluboko do mě vniká jeho silný penis. Nemohl jsem si pomoct a zaryl mu prsty do zad. Nohama jsem ho objal kolem boků a několikrát se zhoupnul v pánvi, abych ho do sebe pojal co nejhlouběji to půjde.

Moje vlastní horká krev mi stékala po krku a zkrápěla dřevěnou desku stolu pod námi. Jeho špičáky se bořily hluboko do mého masa a já se chvěl pod jeho přírazy. Žaludem narážel přesně na moji prostatu a nemilosrdně se o ni třel.

Declan

Deska stolu byla pro pohyby dosti nepohodlná, ale mě to nevadilo, i když se má kolena dřela o dřevo. Jak jsem šíleným tempem pil, nestačil jsem ani polykat všechnu jeho krev a ona mi proklouzávala mezi rty.

Ještě víc jsem se snažil dostat hlouběji a dravěji, abych uspokojil jeho touhu, moje tělo setřáslo, jak moc nádherných pocitů mi tohle přinášelo. Jeho nohy na mých bocích, to, jak si mě držel, ho usvědčovalo v tom, že mě chce stejně jako já jeho. Tak naléhavě a hladově, jako bychom se neviděli snad týden, i když to bylo sotva pár hodin.

Matthias

Sténal jsem jako smyslu zbavený a boky mu vycházel vstříc, jak jen to bylo možné. Chtěl jsem, aby šel ještě hlouběji. Chtěl jsem mu přinést rozkoš stejnou, jakou on přinášel mě. Vlastně větší. Jednou rukou jsem ho hladil ve vlasech a druhou měl položenou na jeho zádech. Vnímal jsem, jak se mu při každém přírazu vlní pletence svalů a ten pocit mě vzrušoval tak, že jsem z toho málem šílel.

Ústy jsem vyhledal kůži na jeho krku a začal ji posévat polibky.

Declan

Líbal mě na krku a jeho hlazení i vycházení vstříc mě dovedlo k uspokojení. Už jsem to prostě nedal. Jeho tělo bylo tak horké a krev už jsem ani nedokázal v tom zběsilém tempu sát. Zvedl jsem hlavu a mírně ji naklonil, abych v posledních přírazech do jeho těla mu poručil: "Pij!" Chtěl jsem, aby se vše završilo. Aby i on měl potěšení ze mě. Moje sperma plnilo jeho otvůrek a já opravdu neovladatelně křičel. Stále víc jsem měl pocit, že tím, kolik citů do toho vložíme, o to lepší ten sex je. Pomalu jsem se nad ním skláněl vyčerpáním a naprostým uspokojením.

Matthias

Cítil jsem, jak se jeho tělo napnulo a pak jeho horké sperma v mém nitru. Byl jsem blízko, ale ne dostatečně. Nabídl mi svůj krk a já se do něj hladově zakousl. Ještě do mě naposledy přirážel, ale to mi nestačilo. Na chvilku jsem ho pustil, abych téměř zakňučel: "Declane, tohle mi nestačí! Potřebuju víc!"

Zoufale jsem proti němu udělal několik pohybů boky, ale i když jsem byl tak blizoučko, stále to nebylo dost. Nehty jsem mu zaryl do ramenou. "Prosím!"

Declan

Nestačilo mu to a já se po jeho: Prosím! vzpamatoval. Jistě, že jsem mu chtěl a potřeboval poskytnout ten stejný pocit uspokojení. Mé vzrušení už opadlo, ale má touha ochutnat ho, ne. Pomalu jsem se z něj vysunul a opět si stoupl ke stolu. Mé tři prsty do něj zajely, aby vyplnily tu prázdnotu a mé ústa si nenasytně vzala jeho chloubu do úst a zpracovávala ji. Jeho penis byl vlhký od prvních kapek a známek blížícího se uspokojení. V jeho zadečku se rozlévala moje nadílka a když jsem svými prsty nekompromisně pohyboval, vytékalo vše s mlaskavým zvukem ven.

Matthias

Přišel jsem o jeho krev, ale dalo se to oželet vzhledem k tomu, jakou rozkoš mi přinášel. Slastně jsem zasténal a zavřel oči. Jeho jazyk na mém údu a jeho prsty v mé dírce mě doháněly k vrcholu. To intenzivní dráždění se stupňovalo čím dál víc, až jsem nakonec celý rozechvěl. Krátce jsem vykřikl. Stehna jsem stiskl k sobě a sevřel mezi nimi jeho hlavu. Pod návalem orgasmu jsem se přestal ovládat a sténal jako smyslu zbavený.

Declan

Má ústa dokonala své dílo. Sevřel mě stehny a já cítil, jak se mu všechny svaly napínají v návalech rozkoše. Málem mi jeho penis vyklouzl, ale já to nedopustil, hltal jsem jeho nadílku a olizoval mu špičku, aby ani kapka nezbyla. Chutnal mi lahodně a to jsem předpokládal, že to nakonec vyplivnu. Jak moc jsem se opět mýlil. Slyšel jsem jeho výkřiky a jen se v duchu pousmál, protože nejspíš prožíval, to, co já. Čekal jsem s jazykem a ústy na jeho penise, než mě pustí ze sevření.

Matthias

Konečně jsem se uklidnil a spustil nohy na stůl. Otevřel jsem oči a udýchaně hleděl do stropu. Pak jsem se vzepřel na loktech a pohlédl na něj. Usmál jsem se spokojeným úsměvem kocoura, který slízl smetanu a zachraptěl: "Dej mi napít."

Ale víc, než jsem chtěl jeho krev, jsem teď chtěl jeho ústa. Hladověl jsem po hebkosti jeho jazyku a jeho měkkých rtech.

Declan

Jeho spokojený úsměv jsem mu oplatil, když mě pustil. Chtěl se ze mě opět napít a já si neodpustil škodolibé popíchnutí: "Nějaký dneska nenasytný..." poznamenal jsem s úsměvem na rtech, když se mé tělo opět šplhalo na stůl, abych si lehl na bok vedle Matta a podepřel si rukou hlavu. Má ruka přejela po jeho rtech, kde se začaly vytahovat špičáky a já se o jeden poranil. Vsunul jsem ho do jeho úst, aby se neplýtvalo. Palcem jsem u toho hladil jeho plný horní ret.

Matthias

Olízl jsem mu všechnu krev z prstu a pak se přesunul k jeho krku. "Nenasytný? Měl jsem sotva dva loky, než jsi mě začal kouřit." Zašklebil jsem se a otevřel ústa. Špičáky jsem otevřel jeho krční tepnu a do úst mi začala proudit jeho horká, sladká krev.

Jednou rukou jsem ho objal kolem ramena přitiskl se k němu.

Declan

Slovo kouřit z jeho úst znělo tak sexy a dráždivě, že jsem si ho po jeho zakousnutí ještě víc přisunul k tělu, nakonec jsem usoudil, že tohle není dobrá pozice a zvedl se dosedu, a jeho si dal do klína obkročmo. Takhle mi to vyhovovalo a ten pocit souznění a té rozprouděné krve v mém těle, bylo přesně to, co jsem potřeboval. Jemně jsem mu při pití jezdil po zádech a naše těla tisknul navzájem k sobě. Teplo z jeho těla pořád sálalo velmi silně a to mé na to samozřejmě odpovídalo.

Matthias

Hltavě jsem sál a naši změnu polohy vnímal jen okrajově. Konečně jsem měl dost a tak jsem se od něj odtáhl. Chvilku jsem si mlčky prohlížel jeho tvář než jsem se sklonil a své krví ušpiněné rty přitiskl na jeho.

Jazyk jsem mu vnikl do úst a začal ho vášnivě proplétat s tím jeho. Líbal jsem ho tak, jako by to mělo být naposledy, co jsme se setkali. Což nebylo. Nemínil jsem ho opustit. Teď už ne. Nemohl jsem. Byl jsem na něm závislý. Na jeho krvi, vůni, dotecích, těle, hlasu. Na něm celém.

Declan

Líbal mě tak nedočkavě a nenasytně, ale jinak než vždycky, opravdu se měníme. Jen jsem se mezi těmi dravými polibky nadechl s otázkou: "Děje se něco?" Zahleděl se mu do těch nádherně stříbrných očí. Chtěl bych vědět všechno. O něm, o jeho citech o tom co si myslí. Prostě vše. Ale je tak uzavřený a když už něco nakousne, tak je uštěpačný a já z něj jen těžko něco doluju. Sice se to trochu změnilo, ale stále to byl on.

Matthias

Chvilku jsem mu pohled oplácel, než jsem zavrtěl hlavou. "Ne, nic." Znovu jsem ho políbil a pak se rozhlédl kolem. Až teď jsem si uvědomil, že jsem nazí, na stole v nezamknuté kanceláři. Obrátil jsem se na něj zpátky a zašklebil se. "Zase jsme riskovali. Co kdyby tvoje sekretářka zjistila, že jsme upíři? Co bys dělal, hm?"

Usmál jsem se a olízl mu naběhlé, vlhké rty.

Declan

Odmítl mi říct, co to bylo. Jen jsem to vzdal a dál to neřešil. Když se zmínil o mé sekretářce musel jsem se usmát. "Co bych dělal? Asi bych ji musel zabít!" Rozesmál jsem se na celé kolo.

"Stejně za to můžeš ty! S nikým jiným se mi to nikdy nestávalo a hlavně jsem si sem nikoho během dne nedovedl a nedělal to na stole." S ním jako bych byl slepý a hluchý a mohl slyšet a vidět jen jeho.

Matthias

Zasmál jsem se. "Zabil bys ji? Jen tak? To by se těžko vysvětlovalo." Pak jsem se na chvilku odmlčel a pokračoval. "Ani já ne. Dával jsem si pozor. Vždycky. A pak si přišel ty a nejen, že jsem dole, ale seru na všechny pravidla, jaký jsem si kdy určil." Nevesele jsem se ušklíbnul. "Nejsi jediný, u koho se něco změnilo."

Znovu jsem se natáhl, abych ho políbil. "Měli bychom asi slézt z toho stolu."

Declan

"Ne, nezabil, už je to několik desítek let, co jsem to naposledy udělal, i když, kdybych musel, nevím a nechci o tom přemýšlet..." Opravdu jsem nechtěl, protože jsem si nyní uvědomil, že pokud by se jednalo o Matthiasovo bezpečí, byl bych toho schopný a to mě vážně děsilo.

"Nechci tě rozhodně vyhazovat, ale dám ti ty smlouvy, aby sis je prostudoval, protože tady je neprostudujeme." Ukázal jsem na mou kancelář v katastrofálním stavu, všude byly papíry propisky a tak dále. A taky mi bylo jasné, že by to zase za chvíli skončilo sexem. Nedokázal jsem mu odolat. Než sem pošlu sekretářku uklidit, musím uklidit ten stůl.

Matthias

Zasmál jsem se a svezl se z jeho klína. Postavil jsem se na zem a sklonil se pro své oblečení, které bylo, kupodivu, použitelné. Trochu pomačkané, ale to nevadilo. Oblékl jsem se pak přešel zpátky k Declanovi. Dal jsem mu rychlý polibek na rty a zašklebil se na něho.

"Tak kde mám ty smlouvy?"

Declan

Zvedl jsem papíry, které se válely po zemi a začal je třídit. Sem tam jsem po očka sledoval Matta. Byl u mě blízko a to mě rozptylovalo a dráždilo zároveň. Pomalu jsem zařadil smlouvu ve správném pořadí a podával mu ji.

"Tady je. Chci tě dneska ještě vidět. Přijdeš?"

Matthias

Byl jsem uspokojený a v dobrém rozmaru. Usmál jsem se na něj provokativním úsměvem a vzal si od něj smlouvy. Jako bych byl můra, kterou láká světlo, jsem k němu opět přistoupil a políbil ho na rozloučenou.

"Pokud mě budeš chtít vidět, budeš si mě muset chytit, dnes mám nabytý den." Mrkl jsem na něj rošťácky a s tím odešel z místnosti, aniž bych počkal na jeho reakci.

Declan

Jeho věta o chytání mě tak vykolejila, že jsem jen stál a koukal se na zavírající se dveře. Co měla znamenat? Že si myslí, že za ním budu běhat, jako za malým děckem? Nebo, že nedopustím, aby se mu něco stalo.... Má poslední myšlenka mě tak zarazila, ale jsem nad tím užasle stál a přemýšlel. Začíná to fakt být o hubu. Dooblékl jsem se, uklidil stůl, tak aby sekretářka neviděla naše pozůstatky, stačilo, když já to budu cítit pod nosem, dokud to nezmizí, což bude nejdřív zítra. Smutně jsem se usmál. Zavolal jsem ji a poručil ten nepořádek uklidit. Mezi tím, jsem si šel k sobě do sprchy.

Matthias

Když jsem vyšel z budovy, kde sídlila Declanova firma, nasedl jsem do auta a vydal se do své kanceláře. Zaparkoval jsem v podzemních garážích své firmy a vystoupil z auta. Ještě štěstí, že jsem měl své vlastní parkovací místo, protože hodně mých zaměstnanců garáže využívalo. Teď tu však byli pouze jejich auta.

Otevřel jsem dveře a vystoupil. Ze zadního sedadla jsem si vzal sako a dokumenty, které jsem si tam odložil a vydal se k výtahu, když tu mě náhle zarazil pocit, že mě někdo sleduje. A protože už jsem byl na světě nějaké to staletí, naučil jsem se takové pocity neignorovat. Jen silnější, nebo aspoň stejně silný dravec se odváží stopovat jiného dravce. Nebo blázen.

Otočil jsem se právě ve chvílí, kdy na mě vyletěl oblak stříbřitého prachu. Jakmile se dostal na mou kůži, zachvátila mě agonie. S bolestným řevem jsem se zhroutil na kolena. V očích mě bodalo, pálilo. Jakoby mi je někdo chtěl vyrvat z důlků. Plíce jsem měl v jednom ohni a nemohl jsem dýchat. Pokožka na rukou, obličeji a krku mě nesnesitelně pálila. S námahou jsem otevřel oči, ze kterých vycházely krvavé slzy, abych se podíval, který hajzl mi tohle udělal. Spatřil jsem nejasný obrys postavy a pak uslyšel hlas plný opovržení.

"Stříbrnej prach, hajzle. To na vás vždycky platí."

Chtěl jsem něco zasyčet v odpověď, ale tvrdá rána do zátylku mě zbavila slov i vědomí.