~~~ Night Poeple - You me at six ~~~

„Ah, slečno Delaney, tady jste. Já jsem vás hledal všude možně," ozvalo se před ní. Pandora vzhlédla, aby viděla zadýchaného Kayna, který v rukách držel kávové kelímky, ze kterých se ještě stále kouřilo. Donutila se na něj usmát.

„Jen jsem šla vrátit jednu z knih. Pro dnešek to bude stačit. Ráda bych se vrátila zpět na hotel," navrhla. Kyan dychtivě přikývl a podával jí jeden z kelímků, vzpomněla si, že ho poslala pryč pod podmínkou, že jí přinese povzbuzovák. Kafe vypila skoro jedním douškem, když se dostali do auta a Kyan ji odvážel. Byla k smrti unavená a doufala, že jí ta káva aspoň trochu pomůže.

V hotelu se zastavili na recepci, kde jí Kyan dodatečně poskytnul výhody, které opomněl včera. Na cestě k výtahům v rukách třímala karty, umožňující se dostat k plaveckému bazénu, spa a posilovně, které byli součástí hotelu. Kyan ji opustil, když ho přesvědčila, že to k jejímu pokoji zvládne i bez něj. Už chtěla mít klid, ale jak se brzy měla dovědět, to jí nebude dopřáno.

Se zavřenými víčky stála před výtahem, který právě sjížděl dolů, už se viděla v pokoji na pohovce. Konečně se otevřely dveře a ona rychle zapadla dovnitř. Ještě před tím než se však dveře mohli zavřít, objevila se mezi nimi něčí bota a Pandora měla divný pocit v žaludku. Když se dveře zase rozevřely, viděla v nich stát Aleka. Málem nahlas zasténala, ale to ještě nebylo vše. Vedle něj, nebo spíš přilepená na něm tam byla ještě černovlasá žena se štědrou dávkou make-upu na obličeji. Něco mu šeptala do ucha a pravděpodobně ho to těšilo, jelikož se na Alekově tváři objevil malý úsměv, který donutil i její vnitřnosti se slastně zkroutit.

Pak zvedl pohled k ní a ona si byla jistá, že věděl, že tu Pandora bude. Přesně v tomhle výtahu a v tuhle chvíli. Jeho výraz se nezměnil, ani když vešel i se svým závažím dovnitř. Nic neřekl a ani ona to neměla v plánu. Pandora se odebrala ke vzdálenějšímu rohu a odvrátila od jejich dvojice hlavu. S čím nepočítala, že stěny krabice, byly vyložené zrcadly, takže i tak měla dokonalý výhled na to, co ti dva dělají. Alek se teď právě zaobíral ženiným krkem, na kterém pracoval se svými rty a jazykem. Žena zaklonila hlavu a stiskla ústa, jako kdyby se snažila zarazit slastně zaskučení.

Ach, jak ohleduplné!

V Pandoře to vřelo a bylo jí na zvracení. V rukách drtila cenné kartičky s výhodami. Neměla daleko od toho se uchýlit k násilí. Ale to nebyl její styl. Nikdy se nenechávala unášet emocemi a neměla v plánu to dělat, ani teď.

Pandora křečovitě zavřela oči, když žena začala mumlat něco v Ruštině, což znělo dosti svádivě. Pandora byla v pokušení si přiložit dlaně k uším. Kdy tahle jízda skončí? Stiskla vůbec tlačítko od jejího patra? Otevřela oči, aby se ujistila, ale místo toho narazila na čokoládové oči Aleka v odrazu zrcadla, což ji přikovalo na místě. Dech se jí okamžitě zkrátil a ona nevěděla co se sebou. Jeho oči se do ní zavrtávaly, žhnoucí, zatímco se staral o pohodlí jeho doprovodu. Ta myšlenka ji probudila z toho tranzu, který vždy zapříčiní jeho pohled. Znechuceně od něj odvrátila oči, zrovna ve chvíli, kdy dojeli do jejího patra. Jakmile se dveře otevřely, lákající k jednoduchému úniku, na nic nečekala a vystřelila ze svého místa, že málem porazila čekající postarší pár. Zamumlala omluvu v ruštině a spěchala ke svému pokoji, vědoma si toho, že ti dva ji následují.

Hlavou jí probleskla vzpomínka na to, co si vyslechla, když poprvé vešla do svého apartmánu. Jistě, že bude v pokoji hned vedle ní. Vrazila k sobě do apartmánu, neohlížejíc se, aby si potvrdila svoji domněnku. Když zavřela dveře, slyšela jejich tlumené kroky, zastavující se hned vedle jejích dveří.

Pandora se odtrhla od dveří a začala si tiše nadávat.

Odhodila klíč a kartičky na stolek v hale a oddupala do obývací části apartmánu. Svalila se na pohovku, ale moc dlouho tak nevydržela. Sakra, proč by ji mělo zajímat, že je nějaký Maksimov je hned vedle, dělající bůhví co s tou ženštinou. To přece není její věc! I kdyby tam měl celý harém. Z nějakého důvodu, jí ale její duchovní přesvědčování nepomáhalo a ona měla chuť si vylít svůj vztek na tom nechutném, sexy Rusovi, který z ní dělá emocionální trosku.

Takhle to nejde. Frustrovaně vydechla a odebrala se do koupelny, doufajíc, že jí vana plné horké vody pomůže zapomenout na Aleka Maksimova.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Zvedl se z postele, zanechávající k smrti unavenou černovlásku za sebou. Přehodil přes sebe župan, naposledy se dívající na siluetu těla, rýsující se pod přikrývkou. Jakkoliv ta žena byla atraktivní, z nějakého důvodu jeho touha nebyla naplněná.

Nebylo to ono. Frustrovaně si prohrábnul tmavé vlasy prsty, snažící se je trochu uhladit, potom jak za ně černovláska tahala.

Aspoň, že ona si to užila.

Co si bude nalhávat, celé to divadlo vyprodukoval, jen díky jednomu důvodu. A ten se nacházel o jedny dveře vedle. Byl si vědom toho, jak dětinské bylo to, co udělal. Ale on chtěl být s Pandorou v posteli. Bohužel, bylo velmi těžké v ní číst. Byl si jistý, že k němu byla přitahována, ale její racionální stránka, nebo zdravý rozum, byl silnější. Její obrana nepolevila.

Pomalu přešel ke skleněným dveřím, vedoucím na menší balkón, kde měl v plánu si zakouřit a popřemýšlet na jeho bezvýchodnou situací. Jakou strategii vybrat? Jak ji přimět podlehnout mu, aby měl klid. Byly to už dva dny, co se s ní setkal a on nedokázal přemýšlet nad ničím jiným. Dva dny. To se mu ještě nestalo.

Pak se jeho myšlenky rozutekly, když stanul na prahu balkónu. Ne vedlejším totiž stála postava. Jeho srdce vynechalo jeden úder a pak začalo bít jako, kdyby na tom záležel jeho život.

Bylo zjevné, že vylezla z vany, jelikož její havraní dlouhé vlasy byly vlhké a přehozené přes jedno rameno, zanechávající to druhé volné, tak že měl možnost zkoumat linii jejího štíhlého krku. Taky byla zabalená do měkkého županu. Vypadala spokojeně, i když viděl jen kousek jejího profilu. Přesto se unavenost z jejích rysů nevytratila. Možná jen není zvyklá na cestování. Tolik věcí na ní ho fascinovaly a vyvolávaly v něm nesčetně mnoho otázek, týkající se právě jí.

Rozhodl se vyjít z jeho úkrytů. Vytáhnul cigaretu a vložil ji mezi rty, neodvracejíc od ní pohled. Když vyšel do jejího zorného pole, viditelně ztuhla, ale nedovolila si se na něj podívat, což ho pobavilo. Bála se toho, co by s ní udělal jeden pohled na něj? To považoval za dobrou známku.

„Vypadáš pořád unaveně. Měla bys jít brzy spát, zítra máš nabitý program," zkonstatoval tiše. Svaly v jejím obličeji zacukaly. Její reakce na něj ho bavily.

„Děkuji za radu, pane Maksimove, ale o můj spánkový režim si nemusíte dělat starosti, umím se o sebe postarat," zajímalo ho, jak dlouho jí to rebelství v podobě vykání vydrží. Na jednu stranu ho to štvalo, ale na druhou to k ní nějakým způsobem patřilo.

„Doufám, že jsi měla dobrý den v archivu. Omlouvám se za svého strýce..." měl nutkání zmínit jeho strýce a varovat ji, ale ona ho nenechala domluvit. Konečně se na něj podívala plamenným jantarovým pohledem, který ho nechal na chvíli bez dechu.

„Váš strýc byl dokonalý gentleman, nedělejte si starosti," odsekla. On pomalu přešel ke kraji balkonu, tak aby byl blíže k ní. Svaly na jejím krku se napjaly, ale nepohnula se, aby odstoupila.

„Považuji za vhodné tě varovat, že Zeke, je úplně stejný jako já. Né - li horší," nad jeho poznámkou si odfrkla. Díval se, jak se na jejích rtech objevil posměšný úsměv.

„Považuji za vhodné Vás upozornit, že vaše přehnaná starostlivost, mě nedojímá. Jsem tu za jedním jediným cílem a nenechám se rozptýlit. A to ani vámi, ani dalšími vašimi vyvedenými příbuznými," zahučela rozčíleně. Byl rád, že Zeka nepovažovala za rozptýlení, ale to že toho výčtu zahrnula i jeho, se mu nelíbilo.

„Skýtá tvůj život jen práce? Není to nudné?" neodolal si do ní rýpnout.

„Vy vážně rád strkáte ten svůj nos do věcí, do kterých vám ale nic není, že? Není to únavné?" věděl, že si do něj taky rýpne, hned jak si všimnul zajiskření v jejích očích.

„Jsem rád, že už přede mnou nekoktáš, i když to bylo celkem roztomilé. Zase jsem si přišel jako na střední," pokračoval nadále v duchu, který zvolila ona. Neodpověděl na její otázku, stejně tak, jako ona. Všiml si, jak její bledé tváře nabyly barvy.

„Koktala jsem nad tím, jak nechutný jste. Jelikož jsem si toho už plně vědoma, už mě to nepřekvapuje," zavrčela, přičemž našpulila rty. Nemohl od nich odtrhnout zraky. Touha se v něm vzedmula, tak nečekaně, že ho to málem porazilo. Tak moc ji chtěl ve svém náručí, ale kdykoliv se ocitl v její přítomnosti, jako kdyby se nacházel za nepřekonatelnou překážkou. I když teď to bylo díky zábradlí balkónu.

„Měl bych snad změnit taktiku a donutit tě zase koktat?" zajímal se. Potáhnul ze své cigarety, stále se na ni dívajíc. Konečně se pod jeho pohledem trochu ošila, uhýbajíc pohledem.

„Vás to vážně baví, co?" vypadalo to, jako kdyby se ptala proti své vlastní vůli, což ho potěšilo.

„Co přesně máš na mysli?" zády se opřel od o roh balkónu a upřel na ni tázavý pohled. Pochybovačně si odfrkla a založila si ruce na hrudi. Myšlenka na to, že už dávno se mohla obrátit a schovat se ve svém pokoji, kdyby ji otravoval až moc, ho povzbuzovala v tom, nepolevovat. To že to ještě neudělala, svědčilo o tom, že se ještě nesnažil natolik, aby ji zahnal do kouta. A nebo se jen tváři, že ji jeho přítomnost znechucuje.

„Hrát si na Cassanovu," upřesnila tak svoji představu o jeho charakteru. Nedokázal zastavit úsměšek deroucí se mu na rty.

„Zase bych to nepřeháněl," pokrčil neurčitě rameny. To, že měl teď v pokoji spící nahou ženu, asi vypovídalo o všem, ale kdo byla, aby se jí zodpovídal. „Ale asi máš pravdu. Proto bys měla vědět, že v téhle bitvě jsi předem prohrála," když se jí po jeho slovech na rtech rozlil posměšný úsměv, zůstal na ni jen tiše zírat. Pohnula se směrem k okraji jejího balkónu, blíže k němu. Musela to dělat bezděky, vzhledem k tomu, že jí z očí metaly blesky, v úmyslu ho mentálně usmažit na místě.

„Nikdy jsem neřekla, že se nějaké bitvy účastním. Taky vám dám radu. To, o co se tu snažíte, hraničí s mentální poruchou. Jako příčinu bych to typovala na nedostatek lásky v dětství, nebo jste prostě jen zmetek, který si nedokáže pomoci. Ať je to jak chce, zajděte si s tím k doktorovi a neotravujte lidi, kteří o to nestojí. A mezi ně patřím já, jen kdyby to po tom, co jsem vám až do teď řekla, nebylo jasné," jen pomalu mu docházel smysl jejího zapáleného proslovu, jelikož nemohl odtrhnout zraky od jejích žhnoucích tváří a plamenných očí. To už se však otáčela na podpatku. Cože to řekla...?

„Hej..." dál už se však nedostal, jelikož zabouchla dveře od jejího balkónu a pro jistotu i zatáhla závěsy. Přemýšlivě si mnul bradu na cestě zpět do svého pokoje. Tahle černovláska je tvrdý oříšek. Nedokázal přijít na to, proč se tak bránila. Ty hradby kolem ní, byly tak vysoké, přesto nemohl vyhnat z hlavy ten pohled, který u ní přistihl, při jejich prvním setkání na tom dvorku. A pak v tom výtahu...

Prosím, ne...

V hlavě se mu vybavil střípek z jejich chvíle v tom výtahu. Prosila ho bezmocně, aby se jí nedotýkal, kdežto do té doby, byla jako kočka s ostrými drápy, připravená seknout.

Je snad bipolární?

Potřásl hlavou a posadil se na vyhřátou matraci, opírající se zády o pelest. Tušil, že to není odpověď na tu otázku. Možná je nezkušená s muži? Ne, to taky není ono. Ta žena je neuvěřitelně přitažlivá, to není možné.

Sakra, proč nad ní neustále přemýšlí?

Pandora v něm vyvolává tolik otázek. A pomalu začínal mít pocit, že dokud je všechny nerozlouskne, nebude mít klid. Z jeho myšlenek ho vyrušilo vyzvánění jeho mobilu. Rychle ho sebral z nočního stolku a odebral se do vedlejšího pokoje. Překvapeně se díval na svítící displej, prozrazující, kdo mu volá.

„Proč mi voláš takhle pozdě? Vlastně, proč mi vůbec voláš?" ani se neobtěžoval s nějakým milým úvodem. Se Zekem nikdy nevycházel a nemínil s tím ani začínat.

„Aleku, vážně bys měl zapracovat na svém přístupu," vyplísnil ho Zeke, ale podle tónu jeho hlasu, uhodl, že je jemu strýci úplně jedno, jak s ním Alek komunikuje. Jeden z důvodu, proč neměl Zeka rád, byl, že mu byl svým způsobem podobný. Tak jako byl Deon podobný jejich otci, Alek nepochytil nic od matky, ani otce, místo toho si s potěšením nasadil jmenovku, označující ho za černou ovci rodiny.

„Jo, jo, nic nového pod sluncem. Ten důvod, prosím. Jinak to pokládám, mám důležitější věci na práci, než se s tebou vybavovat o svém přístupu," vydechl Alek unaveně, měl divný pocit, že po něm jeho strejda bude něco chtít. Zeke nikdy nevolal, pokud něco nepotřeboval.

„Příští týden se stav u mě v kanceláři, mám jisté záležitosti, které s tebou musím probrat," sdělil mu Zeke, což donutilo Aleka se zamračit. Zeke byl většinou přímočarý, proč by teď chodil okolo horké kaše.

„Řekni mi to teď, ušetříme tím spoustu času," navrhl Alek.

„Věci, které mám v plánu ti říct, se nedají vysvětlovat po telefonu," divný pocit v Alekově žaludku se ještě prohloubil. Zeke zněl až moc tajemně na to, aby to byla jen rutinní záležitost týkající se práce.

„Mohl jsi mi to říct dnes."

„To jsem ještě nevěděl, že tě do toho budu muset zatáhnout."

„Víš o tom, že nedáváš žádný smysl, že? Dobře, stavím se. Probudil jsi ve mně zvědavost," souhlasil Alek nakonec. Poté se Zeke jen rychle rozloučil, zanechávající Aleka, přemýšlející nad tímhle podivným telefonátem. Deon možná bude vědět, co má Zeke za lubem.

Z nějakého důvodu jen doufal, že se to nebude týkat Pandory, přesto měl pocit, že to je přesně to.

A/N

HEHE

A teď mi povězte, jaký máte na Aleka názor :D Naposledy jsem říkala, že je to Cassanova a myslela jsem to totálně vážně :D

Někdo by ho měl zklidnit, co?

Ale Pandora ho podle mě utřela dost dobře!:D Mentální porucha hah:D Já sama jsem se tomu musela zasmát:D

Zeke pokračuje v tom v nás spolehlivě vykřesat trochu té zvědavosti muhahaha...jakoupak asi hraje v tomhle všem roli? Hmm?

Ok, do další kapitoly bych ráda vměsnala už slibovanou další novou postavu, na kterou se těším! Doufám, že se vám bude líbit! Kdo četl Božskou trilogii a zamiloval se do Nerona, přesně to chci aby se vám stalo s mým novým krasavcem! :D

Aghhh!!

Anyways, řekla jsem si že bych to tu mohla trochu vyburcovat, když mi trochu pomůžete v propagaci (sdílení, jakékoliv zviditelnění) této knihy, nebo kterékoliv jiné z mé škály... tak přidám další extra kapitolu hned v závěsu!!:)))

Tak se ukažte moji oblíbení čtenáři :)

Mam dalsi dil pripraveny!

See ya soon

VOTES and Comments will make me happy!

love ya