"Tak to jsi udělala chybu"

Tahle věta mi zní pořád v hlavě. Proč to Yeri řekla? Než jsem se jí stihla zeptat co tím myslela už byla pryč. Ale co jsem jí měla odpovědět? Mám tolik otázek a žádné odpovědi. Ale teď se tím zabývat nebudu. Mířím na dvojhodinovku do tělocvičny, jelikož na poslední chvíli jsme dostaly informaci, že posilovna je už zabraná.

Vešla jsem do šatny kde už Twice byly. Všimla jsem si že po mě pokukují. To mě opravdu chtějí vidět bez trička? Usmála jsem se a pomalu si začala převlékat tričko. Snažila jsem se vypadat nenápadně ale moc mi to nešlo. Měla jsem potřebu se strašně smát. Nenápadně jsem očima zabloudila k ostatním. No, musím uznat že Jihyo a Momo dostaly do vínku pořádný dar. A dost!

Ještě chvíli a rozbolí mě břicho z toho, jak moc se snažím nesmát.

---------

Hodina byla zaměřená na gymnastiku. S tou nemám problém, ohebná jsem dost ale na Dahyun nemám. Za to chudák Chaeyoung, pro ni to bylo mučení. Chvíli jsme měli pana trenéra, který s námi  dělal posilovací cviky a pak ho vystřídala mladá trenérka a začalo gymnastické peklo. Myslím že zítra na hodině tance umřu! V šatně jsem si vysloužila pár zvědavých pohledů jako předtím a zamířila na kolej.

"Nesnáším úterý a ještě víc nesnáším gymnastiku!" Chaeyoung očividně potřebuje vypustit páru, takže já jdu pryč ať se náhodou nestanu cíl. 

Posadila jsem se k oknu a vyndala učebnici japonštiny. Nejsem moc dobrá na jazyky, stačí že se zvládnu domluvit s rodinou na Tchaj-wanu a s kamarády tady v Koreji. Pro Momo, Sanu a Minu to je hračka, vždyť je to jejich mateřský jazyk! Dost bylo řečí, musím se zdokonalit ať nejsem úplně pozadu.

Četla jsem skoro do večeře a už toho mám dost. Dnešní lekce je u konce! Po večeři jsem se snažila odchytit Yeri, ale ta hned po jídle zmizla. Možná se mi vyhýbá, ale to se jí nepodobá. Místo toho jsem narazila na Nako. Ne doslovně jako to udělala ráno ona, ale potkala jsem ji před Velehalou. Spolu jsme se šly projít do zahrady a celkově spolu strávily příjemný večer. Dnes jsem usínala s úsměvem na tváři.

---------

Ve středu jsme měli o něco zajímavější rozvrh. První hodinu jsme sice měli korejštinu s Iz*One, ale pak dvojhodinovku tance a potom i zpěvu. Když jsem přišla do třídy, Twice už tam byly což mě překvapilo. Posadila jsem se do prázdné lavice a po chvíli si ke mě přisedla Nako. Byla to příjemná hodina, ale všimla jsem si těch nenávistných pohledů od Twice. Proč se zajímají o to, s kým sedím?

Nechala jsem to plavat a soustředila se na taneční zadání od naší trenérky tance (ano, už je druhá hodina☺). 

"Znáte všichni "Gee" od Girls'Generation?" zeptala se trenérka a pohledem zůstala na mě. Tuhle píseň bych dokázala zatančit i o půlnoci. Přikývla jsem a trenérka nám rozdala pozice a já tančila na místě Hyoyeon. Při tanci jsem si všimla zvídavých pohledů hlavně od Momo, Miny a Nayeon. Momo samozřejmě tančila nejlíp, ale nebyla jsem na to tak špatně. Taková Jeongyeon  není moc rozhýbaná když vezmeme v potaz včerejší gymnastiku.

Ve zpěvu jsem byla odhadem na 6. místě. Twice mají opravdu dobré vokály, hlavně Jihyo a Nayeon. Původně jsem měla strach že se jim (Twice)  nevyrovnám, ale jsem vcelku v průměru. Takže jeden plusový bod pro mě, nejsem nejhorší! Překvapivě jsme po této hodině měli už volno. Tak jsem po obědě vyhledala Nako a vyrazily jsme zas na procházku.

---------

"Jinak, jak se ti tu zatím líbí?" zeptala se mě Nako když mi zaplétala cop. Seděly jsme na starší lavičce za stromy, kterou jsme včera objevily. Nikdo na nás neviděl a to mi vyhovovalo.

"Ale líbí se mi tu. Jen mi vadí přístup Twice. Vždy když přijdu do nějaké místnosti kde si povídají, ztichnou a ignorují mě. ze začátku jsem to ocenila ale teď mi to začíná trochu vadit"

"Měla by jsi být ráda. Twice dokážou být opravdu kruté a nenechají si nic líbit. Holky mi říkaly, že i několik holek zbily protože viděly co neměly" trochu jsem se napnula. A tyhle lidi spí jen o místnost vedle?!

"No vážně Tzuyu, největší strach jde z Nayeon, Jeongyeon a Sany. Ty mluví ze všech nejvíc a nebojí se zajít do extrému. Jihyo a Mina jejich chování přehlížejí a spíš se snaží situace jimi způsobené vyřešit. Momo se ozývá jen občas a to ve společnosti těch třech. Dahyun a Chaeyoung jsou skoro bezproblémové, ale když se naštvou..." koukala jsem na ní s otevřenou pusou. Zní to, jako by si Nako jejich chování zapisovala a sledovala je. A to je tu rok?

"Hmm... to je zajímavé. Jak to že toho víš tolik?" zeptala jsem se s upřímným zájmem.

"Po škole mám spoustu kamarádek a člověk tu nemusí být nijak dlouho, aby tohle zjistil" usmála se a dokončila mi účes, na kterém během našeho rozhovoru pracovala.

"Asi bychom měli už jít, Tzuyu. Holky mě určitě budou hledat a kdybych jim řekla, že se bavím s tebou... no asi by mě prohlásily za blázna a že si hraju s ohněm" řekla když jsme zamířili ke kolejím.

"Máš i jiné kamarádky z výše postavených skupin?" zeptala jsem se, protože mě to zajímalo.

"Ne, z ostatních mám strach stejně jako ostatní obyčejné holky na škole" řekla aniž by se na mě podívala.

"Nejsi obyčejná, naopak jsi odvážná a skvělá že se bavíš se mnou i když víš že tvoje skupina by tě zavrhla kdyby to zjistily" obdařila jsem jí povzbudivým úsměvem a rozloučila jsem se. Za chvíli je večeře a já musím dorazit před Nako, neboť by to všímavému studentovi mohlo připadat podezřelé.

Hold, máme to ale nebezpečné přátelství.

---------

Úvodní obrázek: NAKO (Iz*One)