Strašně mě bolela hlava a bylo mi na zvracení. Snažila jsem se otevřít oči, ale vždy mě oslepilo slunce. Po nějaké době když jsem si zvykla na světlo, jsem se posadila. Udělalo se mi znovu špatně a tak jsem si opět lehla. Několikrát se to opakovalo až se mi jednou povedlo sednout, aniž by se mi zvedal žaludek. Rozhlédla jsem se po místnosti.

Ležela jsem v obýváku na podlaze. Vedle mě na pohovce spala Sana. V jednom křesle seděla zkroucená Chae a druhé křeslo bylo převrhnuté. Momo a Dahyun spaly na gauči na druhé straně. Spíš Dahyun ležela na Momo, která ležela na gauči. Nayeon obývala další křeslo na druhé straně a Jeongyeon s Minou a Jihyo ležely různě po místnosti.

Pokusila jsem se zvednout ale motala se mi hlava. Při jednom pokusu se mi povedlo převrhnout konferenční stolek a v tu chvíli se všechny probudily. Ozvala se rána a to Dahyun spadla z pohovky. Momo, která očividně snáší alkohol líp než já se hned posadila a rozhlížela se po pokoji stejně jako já. Byla vyděšená.

JH: "Co jsme to udělaly!" vykřikla a vydala se na pomoc Dahyun. Vydala se k ní dost motavým krokem a div nenarazila do křesla ve kterém seděla Nayeon.

JY: "Kolik jsme toho vypily?" 

NY: "Tři lahve červeného vína"

JH: "COŽE!!!"

Leknutím jsem nadskočila a nebyla jsem jediná. Sana leknutím spadla z pohovky přímo na mě, takže jsme si zopakovaly to, co se událo jednou na chodbě.

SN: "Promiň Tzuyu"

CH: "Budu zvracet" řekla a rozeběhla se na záchody. No, spíš padala a narážela do zdí. Mina se zvedla a dost vrávoravým krokem se vydala Chae pomoct. Anebo se jí udělalo taky špatně.

SN: "Nevíte kolik je hodin?"

NY: "9:37"

JH: "Vždyť je druhá hodina!" Jihyo se začala zvedat a snažila se dojí ke dveřím na chodbu. V tu chvíli na tyto dveře někdo zaťukal.

NY: "Ani hnout! Nikdo nevydá ani hlásku!" zašeptala a my jsme se proměnily v sochy.

MM: "A to jako proč?" zašeptala svoji otázku Momo.

NY: "Protože v tomhle stavu nás nesmí nikdo vidět!" 

Klepání neustávalo. Bála jsem se a z ničeho nic jsme uslyšely hlas klepající osoby.

??: "Twice? To jsem já, Irene. Otevřete mi prosím"

Chvilku se nic nedělo a Dahyun se zvedla že půjde otevřít. Nayeon ji ale slovy zastavila a řekla, že se ke dveřím nikdo nepřiblíží.

IN: "Twice?"

JH: "Irene nemůžeme ti otevřít, co potřebuješ?"

IN: "Otevřete mi, ať máte jakýkoliv důvod proč jste nedorazily na vyučování slibuji, že nic nikomu neřeknu. V opačném případě budu muset nahlásit vaši nepřítomnost ředitelce" hlavně to ne!

Jihyo se zhluboka nadechla a i přes Nayeon slova otevřela vchodové dveře do naší koleje. Irene se vděčně usmála a porozhlédla se. Úsměv ji rázem zmizel a vystřídalo ho překvapení.

IN: "Twice! Vy jste pily!"

NY: "Nekřič to tak nahlas a pojď dovnitř" vyzvala ji a smířila se s faktem, že jsme v prdeli.

IN: "Kolik jste toho... Ó MŮJ BOŽE!!" zakřičela a pohled ji uvíznul na třech prázdných lahví. 

Obličej jsem si schovala do dlaní i když  jsem vůbec nebrečela. Strašně jsem se styděla a cítila se poníženě. Jak jsme mohly? Postupně se objevily i Chae s Minou, které projevily zděšení z Ireniný přítomnosti.

JH: "Irene, jako Leader na sebe přebírám veškerou zodpovědnost. A potom jistého oslavence zkopu do kuličky!"

Irene se na obličeji na chvíli objevil úsměv, ten však rychle schovala pod agresivní masku.

IN: "Přemýšlely jste vůbec? Vždyť nikomu z vás nebylo ani osmnáct, kromě Nayeon. To však neznamená, že když ti je 19, že se tady může pít! Alkohol je tady zakázaný! Kdyby jste toho nevypily tolik tak by se to možná dalo přejít, ale... VY JSTE VYPILY DOHROMADY 3 LITRY NĚČEHO!!!"

NY: "Bylo to víno, nic tvrdýho"

IN: "No to mě uklidňuje!" zakřičela a ironie v jejím hlasem nám neunikla. Znova se mi zvedl žaludek.

"Omluvte mě..." všechny se na mě otočily. Vrávoravým krokem jsem se snažila dostat k záchodům. Kdyby mě Mina nechytla, znova bych ležela na zemi. Kývla jsem na ni, protože jsem se neodvážila otevřít pusu. Zaplula jsem na záchody právě čas a slyšela jsem Irene jak řve po ostatních.

IN: "Vždyť je TOTÁLNĚ na mol!!"

CH: "A není jediná" pronesla Chae a svezla se po zdi k zemi.

IN: "VŽDYŤ JIM JE PATNÁCT!!!" křičela konkrétně na Nayeon. Tak nějak tušila, kdo to sem přitáhl.

NY: "Dík Irene za informaci, to jsem věděla i bez tebe"

Irene se doslova kouřilo z uší. Byla rudá vzteky a začala zase něco řvát po Nayeon, pak po všech, pak zase Nayeon a vlastně řvala na všechny. Posadila jsem se vedle Chae a na Miny otázku jestli jsem v pohodě, jsem odpověděla kladným pokývnutím hlavy.

NY: "Můžeš mi říct Irene, proč řveš na mě když všechnu zodpovědnost nese Jihyo?"

IN: "Vím že jsi to byla ty!"

JH: "Irene vážně jsem to..." byla přehlušena Irene.

IN: "Jihyo, nechci tě urazit, ale na tohle fakt nemáš. Nedotáhla by si to sem když víš že je to zakázané. Jen nechápu proč si jim to nezatrhla" její hlas se uklidnil. Zněla zklamaně a Jihyo sklopila oči k zemi.

JH: "Asi bych neměla být Leader" pronesla smutně a sundala si odznak. Všechny jsme na ni civěly.

DH: "To není pravda Jihyo! Jsi ten nejlepší Leader a nikdo z nás by tuto roli nezastal líp. Snažila jsi se nás přemluvit a vše co Irene řekla jsi nám pověděla taky. Jenže si byla přemluvena námi a v podstatě tě nikdo neposlouchal. Zodpovědnost neseme všechny, protože každá z nás se napila."

Její řeč byla tak pravdivá. Dahyun došla k Jihyo, vzala ji z ruky odznak a připnula ho zpátky na její blůzu. To proč jsme se rozhodly pít v uniformách nechme být. Jihyo se chabě usmála a pohlédla na Irene, která nevěděla co dělat.

MN: "Dahyun má pravdu Jihyo, jsi ten nejlepší Leader a nikdo jiný by to nezvládl"

IN: "Holky mají pravdu Jihyo. Pokud to bylo tak jak Dahyun říká, nejsi o nic víc vinná než ostatní. Omluvím Vás na dnešních hodinách a zkuste se moc neukazovat venku. Dejte se hlavně do pořádku a tohle..." ukázala na lahve "... už tu nechci nikdy vidět."

SN: "Ale co řekneš ředitelce?"

IN: "Řeknu, že jsem vám uvalila všem jednodenní zákaz pohybu mimo vaši kolej z důvodu, že jsem vás už opakovaně našla mimo vaši kolej v pozdních hodinách"

Všem se nám ulevilo.

JH: "Díky Irene" 

---------

Úvodní obrázek: TZUYU