Bylo 21.9. což pro mě nebyl žádný speciální den, ale pro Twice to znamená jediné. Nayeon zítra slaví 19. narozeniny, ale nikdo nechce oslavovat v pondělí a tak se to přesunulo o den dřív. Nevím jestli tam budu přítomna, ale to se rozhodnu později. Dnes i když je neděle jsme měli doučování z historie Kpopu. Profesorka uznala za vhodné nás radši doučit. Z myšlenek mě vytrhla Sana.

"Dnes budeš s námi, že ano Tzuyu?" zašeptala aby nepřilákala pozornost vyučující profesorky.

"Ještě jsem se nerozhodla"

"A co ti brání?"

"Stále mě ještě trochu bolí nos, který si moc dobře pamatuje kdo mu dal pěstí" rukou jsem si instinktivně šáhla na nos.

"Tak se na to ale nemůžeš dívat a..." Sana byla umlčena pohledem profesorky.

"Slečno Minatozaki, které album Girls'Generation bylo poslední kde byla i devátá členka Jessica?" nemusela jsem na odpovědí dlouho přemýšlet, ale Sana stále nepromluvila.

"A vy slečno Tzuyu? Znáte správnou odpověď?"

"Bylo to album s názvem I GOT A BOY" profesorka si mě prohlédla a pak se vrátila k Saně, aby ji mohla zadat práci navíc. 

"Nesměj se mi!" drkla do mě, když už se profesorka vydala na své obvyklé místo.

"Ne každej je tak chytrej jako ty" snažila jsem se potlačit smích, ale moc mi to nešlo. Ještě chvíli jsme se potichu hádaly, ale očividně jsme tak potichu nebyly.

"Slečna Sana a Tzuyu mi zítra donesou slohovou práci o 300 slovech na téma Girls'Genartion v roce 2014! Konec doučování!" nevím proč ale měla jsem potřebu se stále smát.

"To jako nemyslí vážně! Mám ji donést životopis Jessici a ještě tohle! A kdy to mám podle ní jako stihnout?" celou cestu na kolej jsme neslyšely nic jiného. Sana si nepřestala stěžovat ani na koleji a když ji teda Dahyun řekla ať jde už konečně pracovat, naštvala se a uraženě odkráčela do svého pokoje.

---------

Nakonec jsem se rozhodla zúčastnit se oslavy a to potěšilo nejen Sanu, ale i Chaeyoung a Minu. Samotná oslavenkyně ze mě nebyla nadšená, ale dala se na dráhu ignorace. Jenže byl tu jistý problém.

"Sano ale já pro ni nic nemám"

"To nevadí, my ji dáváme všechny dárky na hromadu a ona neví od koho jsou. Některé ji dávají dárků víc takže nepozná že ji žádný dárek nedáš" 

"Jenže to je zvláštní, byla bych radši kdybych ji něco mohla dát"

"To už tě ten nos tolik nebolí?" zasmála se Sana a já do ní šťouchla loktem.

"Bolí ale je to slušné oslavenci něco dát" 

"Hodně se jí líbí ta tvoje neonová duhová propiska" chvíli jsem uvažovala o čem mluví, ale rychle mi došlo co za propisku myslí. Moje duhová propiska dokáže měnit barvy podle toho jestli je zima nebo teplo.

"Mám jich několik, klidně ji můžu nějakou dát" usmála jsem se a protože jsme se nacházely v mém pokoji, vytáhla jsem zmiňovanou propisku. Dala jsem ji do původního pouzdra a podala Saně, která ji šla odnést na místo, kde jsou skladované všechny dárky pro Nayeon.

To co mě trápilo ze všeho nejvíc jsem už měla vyřešené. Zamířila jsem do knihovny kde jsem měla sraz s Nako a Yeri. Ano, ty dvě jsem seznámila abych si nemusela vybírat s kterou budu trávit čas.

---------

"Ahoj Nako, ahoj Yeri" objala jsem obě dvě a posadila se naproti nim. Nako zavřela knihu a Yeri přestala co si psát. Byla jsem ráda, že ty dvě spolu nemají žádný problém. Yeri nové kamarády ráda uvítá a Nako se zase podařilo zastavit její strach z výše postavených skupin.

"Jak se máte?" usmála jsem se na ně.

"Ale jde to. Máme toho ale strašně moc jak jsme služební oddíl. Furt chodíme někam pomáhat, uklízíme v učebnách a jednou jsme vytíraly i celou školu! Jako by tady nebyly uklízečky" zasmála jsem se nad jejím trápením. Yeri do mě zabodla naštvaný pohled.

"No nesměj se, v říjnu to čeká Twice" smích mě rychle přešel, za to se začala smát Nako.

"Iz*One má službu až v březnu, díky bohu" teď jsme se zasmály všechny.

"A u vás Nako všechno dobrý?"

"Ano, naše loď se stále houpe na klidných vlnách. Občas je nějaká vlna trošku větší než očekáváme, ale moře se uklidní" Nako skoro vše přirovnávala k moři.

"Co máš furt s tím mořem, Nako?" zeptala se jí Yeri potom, co jsem se přestala smát.

"Když vyrůstáš v rodině, která po celá staletí plula na moři a lovila ryby tak nic jiného čekat nemůžeš" usmála se Nako. Netajila se tím, že je z trošku chudší rodiny. Ale jsou šťastní a dávají si navzájem spoustu lásky. Vzpomněla jsem si na mámu a tátu. Psali mi, ale chtěla bych je vidět.

"A co v Twice, stále v bouři?" 

"Už ne, na naší koleji přetrvává více méně příjemná atmosféra" Yeri se na mě usmála a Nako co si zašeptala, že já mám zase problém se zemskou atmosférou. Tomu jsme se zasmály a celkově spolu strávily příjemný čas. Bylo mi s nimi tak dobře, že mi nedošlo kolik je hodin a že už před půl hodinou začala oslava.

---------

MM: "Kde jsi prosím tě byla?"

"V knihovně" odvětila jsem a posadila se do volného křesla.

JY: "Kdo chodí v neděli večer do knihovny?"

"Možná tě to překvapí, ale dnes tam bylo docela dost lidí" odvětila jsem poněkud chladně.

JH: "Tak se přece nehádejte, Nayeon už jde"

Až teď jsem si všimla že chybí oslavenkyně a podle toho, co jsem se dozvěděla od Sany, šla si odnést dárky na pokoj. Vrátila se zpátky do obýváku a v ruce měla láhev červeného vína.

JH: "Nayeon, seš si vědoma toho, že je na pozemcích školy alkohol zakázaný? Navíc jsi jedná které je nad 18, protože Jeongyeon a Momo svoje narozeniny mají až v listopadu a Sana v prosinci"

NY: "Jihyo, jestli v říjnu nedostaneš Privilegium tak slibuji, že zajdu do plné Velehaly a zařičím, že miluju všechny holky z nižších skupin..." nad jejím prohlášením se místností ozval smích. Jen ta představa mě rozesmála.

NY: "... a navíc, ještě nikoho nezabilo pár deci červeného vína, takže přestaň vyvádět a připij si taky" Nayeon odněkud vytáhla skleničky na víno a začala ho nalévat. Jihyo so ještě něco nesrozumitelného zamumlala a chopila se nabízené skleničky.

Trochu jsem znervózněla, když jsem dostala svoji skleničku. Jednou jsem víno ochutnávala od mamky a nebylo špatný jenže... nevím kolik mi stačí abych to přehnala. Vypadá to, že nejsem jediná která takhle uvažuje.

NY: "Ježiši, vy to prohlížíte jak kdyby v tom měla být jed" řekla otráveně. 

Chabě jsem se usmála a přiťukla jsem si s ostatními a napila se. Jakmile se víno dotklo mých rtů, věděla jsem že dělám něco špatně. Povídaly jsme si a Nayeon postupně dolévala a když někdo dlouho nepil, byl přinucen obsah své sklenice ihned vypít a to na ex. Takhle jsem už do sebe hodila druhou skleničku ze tří.

Měla jsem pocit že je vše jednoduší. Barvy spolu splývaly do nových, dosud nepojmenovaných barev. Potom co Nayeon přinesla flašku druhou se začal svět i mírně motat. Stále jsem ale pila a stále mi bylo doléváno. Pamatuji si jen, že jsme se náramně bavily, furt se smály a já se poprvé v jejich přítomnosti cítila opravdu dobře.

Netušila jsem však, jaké to bude mít následky. 

---------

Úvodní obrázek: TZUYU a SANA

Pro pochopení přidávám věk Twice: Nayeon 19, Jeongyeon 17 (v listopadu 18), Momo 17 (v listopadu 18), Sana 17 (v prosinci 18), Jihyo 17, Mina 17, Dahyun 16, Chaeyoung 15, Tzuyu 15.