~4~

Harry

Další nášup snídaně ve formě dalšího balíčku čipsů – zdechnu na tom hřišti – a jen jsme zapadli do šaten, během chvíle věděli všichni, jak mi to malá Smith natřela. Liam si to nenechal pro sebe Niall přidal scénku ze sprchy, kdy jsem se zjevil ve dveřích pokoje jen v osušce, do ruda rozpálený vzteky a nezapomněl dodat, jak je ta malá bojovná.

„Většina ti skáče do postele a v letu odhazuje kalhotky a takhle tě slovně kopla do koulí, co?" Směje se Mike, zbytek se přidává a já se jen ironicky šklebím, ať se dobře baví.
Pořád jsem nasraný, co si budem... Ale to nemění nic na tom, že ji za trest stejně ojedu a ona si to užije.
Druhou věcí byl fakt, že až se to dozví Liam, tak mě zabije, hlavně za předpokladu, že bych jí zlomil srdíčko, ale...

Tribuny jsou obsazené jen místy... Těším se na zápas, až budou praskat ve švech a ostatní studenti, nás budou řevem povzbuzovat, ale tréninky by otevřené veřejnosti být nemusely. Teď to ještě šlo, ale sledovat pak ty pipinky, ať už ty, které jsem ohl a teď čekají, že se stanou mou přítelkyní, nebo ty které jsem odmítl... Přejel jsem tribuny ještě jednou pohledem a spatřil trojičku děvčat.
Smithovic holky a El...
Žába s fialovými vlasy, těkala očima akorát po Zaynovi. Zjevně dostává přednášku kdo a co jsme zač.

Pomalu jsme se začínali rozcvičovat, trenér měl motivační řeč, kluci ho popichovali a já cítil v zádech nepříjemný pohled. Se zájmem jsem se otočil.
Holka se ušklíbla, čekal jsem že uhne pohledem, že jí donutím, ale jako kdyby byla z kamene. Buď je tak tvrdá, nebo jen dobrej hráč...
Jen periferně vnímám, že má tílko, vykukují jí z něho trošku prsa... Mám chuť sklouznout pohledem po jejím těle, jenže to bych uhnul očima jako první a to neudělám. Na druhou stranu, už se mi z toho motá hlava... Věřím tomu, že být v její těsné blízkosti a prožívat takový pohled, dlouho bych ho nedal.
Sophie má hnědý oči a tahle kráska... Skoro černé... Ve srovnání s fialovou barvou vlasů, to je až děsivý, ale zároveň šíleně přitažlivý.

„Hazz, přestaň slintat a pojď. Jdeme hrát." Trenér se protáhl kolem, zbytek ho slyšet nemohl – naštěstí – a já jen s nevolí, uhnul pohledem. Ještě na chvíli, periferně, jsem na ni pohlédl. Měla v očích vítězství a já potlačil škleb. Vítězství, ale neprávem...

Po trenálu se vidím v posteli. Dal nám do těla a s dojezdem alkoholové noci, mi není dvakrát hej. Jakmile se však začnou bavit o obědě, dostávám hlad. Že bych se přidal a zašli bychom někam jako parta i v normální dobu a ne jen někam chlastat....

„Jdeš taky ne?" „Asi jo..."
Věděl jsem, proč být váhavý. Sotva vylezem ven ze šaten, kluci si to hrnou k trojičce holek, mám chuť se na patě otočit a vypadnout. Moje ego je znovu v prachu. Kluci se baví při pohledu nad Andreou, šeptají si, jak mi dala kapky a já si v duchu přísahám, že až ji dostanu do postele, tak ji za toto zničím.
Žádná holka se mnou nebude zametat a žádná se zatím nezachovala jako ona. Ne, nebyl jsem na to zvyklej. Stačilo kývnout prstem a holka mi klečela u kolen, v lepším případě, jsem šel rovnou na věc...

„Tak kam?" Zayn se usmívá na holky, jako měsíček na hnoji. Soph s El cukají koutky, jen Andrea mě vehementně ignoruje.
„Já jdu na pokoj." Vydechnu a vzápětí mi dojde, že jsem udělal strašnou blbost.

 „Jo? Už tě hlad přešel?" Uchechtne se Liam a střelí po mně pohledem. Holky se náramně baví, stejně jako panstvo. Konečně se na mě Andrea podívala.
V očích se jí blesklo, skousla si na pár sekund ret a drze mrkla, možná si ani neuvědomila, co udělala.
„To víš, někdo holt neunese, když jeho šarm neplatí na každou." Mám sto chutí ji odpálkovat, nicméně se začne culit na mobil a opouští nás se slovy, že jí kdosi volá.
Zmizela, v první chvíli mě napadlo jít za ní, na druhou stranu příležitostí bude ještě plno... Po smíření se s rýpáním, že drzá mladá vypadla a já se zbaběle přidávám do party na oběd, sedáme v nedaleké, typicky anglické restauraci a kupodivu nikdo už o Andy neřekne ani slovo. Ani nemusí... Sám nad ní přemýšlím a jejich kecy by mi nepomohly.

Naivita, že to bude jen oběd mezi kamarády, mi vydržela až do šesti do večera. Odpoledne jsme si vyslechli další motivační kecy a něco o strategii, s děckama pak zašli na pizzu... V šest jsme byli po jídle a za pět minut půl sedmé jsem souhlasil jako zbytek, že i dnes jdeme chlastat.
Chlácholil jsem svoje nové „studijně založené já" že si to přece musím užít, ještě párkrát naposledy. Jak začne škola, tak se ožeru až po zkouškách. Fakt, slibuju...

Po Andy nebylo vidu ani slechu a já úderem půl deváté ztratil iluzi, že bych ji mohl svést a užít si s ní. Před devátou jsme byli v nedalekém klubu a Andy jsem viděl až někdy ráno. Lehce rozcuchanou, mokrou a vzteklou.

„Co to bylo?" „Andrea?" Niall mi věnoval pohled, jestli jsem jenom debil, nebo ještě na mol. „Vole, to vím. Myslím tím ten uragán, co tu způsobila. Ta je milá, hned od rána." Uchechtnu se, nicméně s vděkem hledím na prášky v rukách. Nemáme tu už ani jeden...
Polknu dva a chystám se do sprchy, potřebuju jako sůl.

„Hej! Kdo má moje boxerky?!" Otáčím se od prvního šuplíku. Jeden by čekal, že po roce na koleji, jsme pochopili všichni, že boxerky si prostě neberem. Džíny i trička přežijem všichni, ale... Vztekle zaskřípu zuby.
„Asi já. Sorry." Zamumle Zayn a dívá se pod peřinu a nejistě se usmívá. „Tys byl už ve sprchách?" „Jo..." Otočka ke zdi a přetáhne peřinu přes hlavu. Mávnu rukou, vezmu jiné a s ručníkem se vydám dolů.
Naši sprchu neopraví dřív, než začne škola, úžasné. Až se proflákne během zahajujícího dne, že jsme bez sprchy, bude umývárna po celý den zablokovaná. Dívky budou stát fronty a čekat, až se jeden z nás ukáže.

Chodby zejí prázdnotou, krom fotbalistů a pár aktivních holek jsou všechny koleje skoro vylidněné. Vlezu dovnitř a zamířím k zrcadlům. Vypadám hrozně, stejně jako kluci nahoře. Tentokrát jsme to opravdu přepískli.
Při počítání, kolik jsem čeho vypil, se mi začal zvedat žaludek. Opláchl jsem si obličej a teprve teď si uvědomil, že teče sprcha a někdo tu má věci. Podle tašky se šminkama nějaká holka...

Uchechtl jsem se, položil svoje věci vedle a tiše se přikradl k zataženému závěsu. Jen se podívám...

********************************
Aneb i když jste chtěli jít brzy spát, nicméně si děláte nehty a během jednotlivých fází opravujete, kontrolujete a dopisujete... =D 
Děkuju =) ♥♥♥

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top