Harry

Potlačoval jsem smích a z čistě preventivních důvodů, mobil vypl raději celý. Louis mě podezřele sledoval, cosi si šeptal s Liamem i Zaynem a po trenálu, po sprše, mě přepadl Niall.

„Víš, že mně je fakt putna, co máš s Andy, pozitivní prostě je, že se snesete a na druhou stranu, já měl pravdu s onou definicí, při které jste mě oba nakopali, ale... Payno něco čuje." „Jako co?" „Že s někým něco máš." „S někým? Andrea je mimo podezření?" Třel jsem si vlasy do ručníku a lehce nechápal jeho myšlenkové pochody.
„Soph něco říkala..." „Nialle, já tě fakt nechápu." Zlostně zafuněl, sám věděl, jak je těžký ho pochopit...
„Andy se asi rozešla s tím jejím... Holky si všimly, že furt visí na mobilu a s někým si píše." Začaly mi cukat koutky. Silou vůle jsem smích potlačil a s nezaujatým výrazem mu pohlédl do očí.
„A?" „No a Soph říkala, že ona se už o tom svým vůbec nebaví, ani snad nechce... A víš jak, jsou ségry... Zaregistrovala, jak se na tebe Andrea dívá..." „Já tě furt nechápu." Srdíčko mi začalo bušit o něco silněji.
Dávali jsme si pozor, aby naše přátelství nevypadalo podezřele a přesto...

„Soph říkala Liamovi, že si myslí, že Andy už není s tím nevím jméno, ale že po tobě místy kouká, tak zvláštně – znáš to, ty holčičí „zvláštní" pohledy – a je furt na mobilu. A co si budem, ty jsi na mobilu taky. Na druhou stranu, když jsem pohromadě, tak s Andy nějakým způsobem vycházíš, a ty do mobilu civíš, ona ne... Soph má spíš strach, že se Andy přece jen do tebe zakoukala a teď jí zlomíš srdce. Proto se ti Louis snažil dostat do mobilu, Payno ho pověřil."

„Tvoje myšlenkový pochody, mi dávají zabrat Niallere... Nevím, co řešíš. S Andreou nic nemám. Jsme v rámci možností kamarádi, řešíme spolu školu a tím tak nějak končíme." „Takže někoho máš?" „Ne a neřeš to..." „Takže jsi vzdal snahu dostat ji do postele? Se mi nechce věřit." „Hm..." zašklebil jsem se, rádoby arogantně a hrdinsky.
„Tak proč jste nebyli na přednášce? Kde jste byli?" „Cože?" „Nedělej ze mě vola ani neurážej moje myšlenkový pochody. Nebyli jste tam a druhá věc je ta, že jsem se otočil ve chvíli, kdy jsi Andy vtáhl do ty chodby, co vede na pozemek... Takže mi netvrď, že jste jen kámoši." „Potřebovali jsme něco probrat..." „Jo, jasně... Hele, zlomíš ji srdce, Payno ti zláme nohy."

Umlčel jsem ho hodem ručníku do obličeje a vypadl dřív, než stačil cokoli říct. U dveří jsem prudce brzdil a zbaběle škvírou sledoval, kde je zbytek osazenstva. Niall už ke konci trenálu oznámil, že večer nikam nejde a já se odpovědi vyhnul. Venku ani noha a já, s pobaveným výrazem mířil na kolej.

Potlačil jsem chuť napsat nějakou přidrzlou zprávu Andy, a přehrával si v hlavě všechny naše konverzace. Byly... Milý? To je asi to správný slovo.
Psali jsme si snad non stop... Od školy, až po stěžování se, jak je každou noc sama, že holky kdesi jsou s kluky... Jasně, zprávy převládaly spíše ty, co se školy týkalo, ale i tam jsme se zvládli lehce provokovat.

„Moment..."
Laxně jsem se opřel o zárubeň dveří a čekal, až majitel pokoje otevře.

„No neke... Tady nám někdo spinkal." Hekl jsem, mnul si břicho a pohoršeně na Andy pohlédl. „To je přivítání." „Vzbudil jsi mě... Mlátíš do dveří jak cajti." „My budeme protivní." Zabručela, zalezla do postele a zívla.
„Tak pojď, nebo tam budeš stát? A promiň..." Zavřel jsem za sebou a pohlédl k hromadě kapesníčků na zemi.
„Hned to uklidím..." „Jestli chceš být sama, stačí říct..." „Asi nechci." Popotáhla a ironicky se zašklebila.
„Po dlouhé době, jsem otevřela e-mail... Se mi ozval tam. Poslal mi nějaký společný fotky, a že to byla chyba a kdesi cosi... Nechci ho zpátky, to ne... Jen jsem si potřebovala znovu pobrečet a pak jsem usla." Trhla rameny a sbírala kapesníčky.
Kýval jsem na znamení souhlasu, posadil se do postele a rozhlédl se.

„Nemůžu se sem nastěhovat? Mnohem lepší jak u nás." „Stačilo by jen uklízet." Zašklebila se a vlezla pod peřinu.

„Vymyslel jsi film?" „Nemusíme... Můžu ti číst nějakou nudnou přednášku, uspat tě a vypadnout." „A tohle je to, co mě na tobě fascinuje, Stylesi." Šťouchla mi do ramene a pak si mi o něj opřela hlavu.
„Chci na něco mrknout... Aspoň přijdu na jiný myšlenky." „Neměla by ses už kvůli němu trápit." Odtáhla se, přikývla a podala mi notebook.
„Něco vyber..." „Cokoliv?" „No na porno koukat nebudu." „Ah, škoda. A to mám zrovna jedno, fakt skvělý." „Harry!" Se smíchem jsem ji sledoval, jak mizí v koupelce.

„Co jsi vybral?" „Klasiku." „Klasiku?" „Horor. Budeš se bát?" Odfrkla si a namáčkla se v posteli ke zdi.
„To bych snad raději přežila to porno." „Můžu ho zapnout. Nevidím v tom problém." Najel jsem kurzorem znovu na vyhledávání a se smíchem ji chytal za nohu. Šťouchala mi do žeber a v unavených očích znovu planuly jiskřičky.

„Mimochodem... Payno má pocit, že někoho mám a mají strach, aby sis nezlomila srdíčko, že už asi nebudeš s ním." „Cože?" „Těžký na pochopení, co? Do mě toto hustil Nialler..." Pozastavili jsme úvodní titulky, s pobaveným výrazem mě sledovala a sem tam se zasmála.

„Mají se starat o sebe... Harry...?" „Hm?" „Ty jsi to Niallovi neřekl o Martinovi?" „Ne, proč? Řešila jsi to jen se mnou... Nemám potřebu posílat dál, co si říkáme." S vděkem v očích přikývla a naklonila se.
„Co bys ráda?" „Zamkneš? A zhasnout... Prosím." „Co jsem ti řekl o tom prošení?" Tiše se zasmála a mrkla.
„Otázkou je, kdo by vlastně z nás dvou prosil víc, nemyslíš?"