Andrea

„Přemýšlíš o životě brouka?" „Tak nějak." „Co se děje?" „Fascinuje mě, jak jsi v jedné chvíli nadržené hovado a vzápětí zvážníš a máš v očích starost. Jo a to ještě vynechávám výraz tvé tváře a očí, ve chvíli, kdy mluvíš o něčem úplně jiném. Třeba teď o tom fotbale."
Teatrálně protočil panenky a ušklíbl se.
„Člověk se ti prostě nezavděčí." „Jsem holka... Už jen z principu je to těžký." „Všiml jsem si." Vysloužil si nakopnutí pod stolem a s něžným úsměvem lehce trhl hlavou.
„Tak nad čím přemýšlíš?" „Že je to nefér. A teď řekni, že toto odpoví typicky baba... Bla bla bla." Začala jsem se smát a zaostřila na podšálek.

„Tak jasně... Víš jak, kdyby vládly světu ženy, nebyly by války. Státy by se prostě jen nebavily." Uchechtla jsem se a pozvedla skleničku. Harryho oči zlostně potemněly. Směr jeho pohledu mě pobavil. Na papírku bylo číslo, pod ním stálo „Leroy."
Postavila jsem nezaujatě skleničku zpět a ledabyle trhla rameny.

„Přestaň mě tímhle trápit." „Tě trápím?" „Jo... A pak bych ti musel minimálně seřezat zadek, jako pocit revanše pro moje nervy." „A jsme zase u toho." Se smíchem jsem se předklonila a zatahala jej za náramek na zápěstí.
„Od koho je?" „Od malé, od sestřenice... Prý pro štěstí." „To je milý." „Andy..." Zafuněl a protočil panenky. „Co se děje? Přece nepřemýšlíš nad fotbalem a našimi nakopnutými kotníky."
„Neděje se nic... Jen prostě přemýšlím nad ním..." „A?" Strčil si do pusy lžičku se zmrzlinou a lehce pozvednutým obočím naznačil, jestli nechci ochutnat.
„Že kdybych byla kurva a ne věrná, bylo by mi líp." „Jak to myslíš?" „Není první a určitě ani ne poslední, co mi zlomil srdce." „Kolikrát jsi ho už měla zlomený?" „Chceš dlouhodobější vztahy nebo i krátké?" „Obojí." „Dlouhé tři, krátké čtyři." „To je dost..." „A ty?" „Jednou... A pak se ze mě stalo tohle." Naznačil máchnutím ruky svou osobu a zašklebil se.
„Je lepší být děvkař než věrnej debil..." „Takže nebudeš nikdy věrnej?" „To jsem neřekl. Budu, když budu mít holku, co mi za to bude stát a bude jen moje, rozumíš? Já budu ten, se kterým bude chodit spát, s kým se bude probouzet, kdo ji podrží, ať se bude dít cokoliv a to stejný budu chtít já od ní."

Mlčky jsem si ho prohlížela. Vypadal najednou opět vážně, zaujatě daným tématem. Ani na moment mi nepřipomínal toho kluka, co mě přepadl ve sprše.
Svým způsobem, byl stejnej jako Zayn. Z něj mluvil chlast... Teď bych za Zayna dala ruku do ohně a co se týkalo vzájemné přitažlivosti, ta se rozplynula, ale teď, s Harrym... Nemusel si hrát na frajera, aby holku zaujal.

„Můžu ochutnat?" Ukázala jsem na pohár. S uculením mi podal svou lžičku ke rtům a v očích se mu zablesklo.
„Co myslíš, pochopí Leroy, že nemáš zájem?" „Ze lžičky poháru? To asi ne, ale třeba takhle to pochopí." Vytáhla jsem papírek a s omluvou v duchu, jej zmačkala do kuličky.

Šlapala jsem vedle Harryho, cestou na kolej a snažila se nesmát. Leroy  zjevně nezaznamenal, co se s jeho rádoby vizitkou stalo... Když dorazil pro nádobí a Harry mu oznámil, že zaplatí, zavraždil jej pohledem. Zmačkaná kulička u mé skleničky mu zjevně zvedla tlak.

„Problém?" „P-prosím?" „Jestli je nějaký problém s tím, co má přítelkyně udělala z tvýho pokusu o seznámení se." „Ž-žádný problém." „To bych ti radil. A příště toto nezkoušej, ani na ni, ani na jinou. V lepším případě bych ti já nebo jinej, vyrazil jen zuby." Číšník na sucho polkl, přikývl a pak, sotva zastrčil peníze do peněženky, doslova utekl.

„Co ten trenál? Přijdeš se podívat?" „Nevím." „Až seženeš holky?" „Ne... Klidně sama. Vezmu si tam notebook... Potřebuju něco dodělat do školy." „Šprtko." „Šprt by nešel za školu." „No pro jednou se svět neblázní." S úšklebkem jsem se zastavila na našem patře.

„Když myslíš... Ale nezvykej si, bylo to poprvé a naposledy. Oba chceme projít, ne?" „Čekal jsem, kdy si rýpneš... Jasně, jasně, povíme si. Mám tě vyzvednout, jak půjdeme?" „Ne... Ať to nevypadá blbě... Vlastně... Bude to vypadat blbě, když dojdu sama a kluci se pak nepochybně rozprchnou..." „Jak chceš, nenutím tě. Ale já bych byl rád. Měl bych na co koukat." „Říkáš to, jak kdyby vám tam holky nechodily." „Chodí, ale ty jsi prostě krásná." „A v tobě se zase probouzí to nadržené hovado. Stylesi, Stylesi... Ty o něj jednou přijdeš." Pobaveně se rozesmál na celou chodbu a ležérně se opřel o zábradlí.
„Kdybys věděla, co tam mám tak-" „Sklapni, Stylesi a... Až bude po trenálu... Stav se za mnou. Hádám, že budu zase sama." „A co budeme dělat?" „Nic, z čeho bys měl mít napnutý boxerky." Se smíchem jsem jej od sebe odstrčila a cestou na pokoj, mě pálil zadek... Jako kdybych stále na něm měla jeho dlaně, které mi jej mačkaly...

„Takže s tebou nemám počítat? Máme po rozcvičce, tribuny narvaný k prasknutí, ale tebe tu nevidím."

Posunula jsem notebook a natáhla se po mobilu. Trénink klukům už dávno začal, a cestou z knihovny jsem narazila na Perrie. Něco vesele blekotala o kafíčku s holkama, jestli se nepřidám...

„Rozmyslela jsem si to... Už ve chvíli, kdy jsem ti řekla, aby ses pak stavil. Ani jeden nestojíme o blbý kecy, ne?
„To sice ne, ale kluci chtějí po fotbale na jídlo a večer že bude pařba. Přidáme se?"
„My?"
„Jo, my. Nebo není žádné „my"?"
„Stylesi... Jdi raději honit míč."
„Raději bych si nechal honit... Něco jinýho, než kopačák. Nechce se mi s nimi. Dej mi lákavější nabídku, hm?"
„Jako jakou?"
„Něco zkus."

Potlačila jsem smích a protočila panenky, pár sekund rozmýšlela nad odpovědí.

„Takže místo jídla a pařby s nimi, se mnou večer nad notebookem a školou?"
„Tohle je strašně asexuální."
„Přestaň... A jdi něco dělat, než ti ten mobil trenér zabaví."
„Haha, slečna je vtipná... Trénujem střely na branku... Mám teď ještě pár minut času. Ale co kdybychom si objednali něco k večeři na pokoj, hm? A místo školy mrkli na nějakej film?"
„Budeš hodnej?"
„Neměl bych být?"
„Víš jak... Film je jen záminka."
„A ty budeš hodná?"
„Prosím?"
„Teď nepros... Na prosíky přijde řada ve chvíli, kdy budeš chtít víc."

Zalapala jsem po dechu, do tváří se mi hrnula krev a touha se smát, bojovala s chutí jej praštit.

„Došla ti slova, že Andy? Musím jít... Počítej se mnou." 

*********************************
Děkuji za reakce, jste úžasné :o) 
♥♥♥