Na okraj města jsem se dostal o několik hodin později. Musel jsem projet celým městem, protože domy bohatých lidí jsou vážně daleko od civilizace.

Zajel jsem do garáže od svého nového domu, vystoupil z auta, zamkl ho a garáž zavřel. Ještě předtím jsem si vzal brašnu s různými složkami a věšel dovnitř domu.

,,Páni." vydechl jsem užasle a zůstal stát na místě s otevřenou pusou. Musím říct, že je to tu opravdu obrovské a hlavně pěkně upravené, přesně jako pro zbohatlíka.

Hned jsem si to zamířil do pokoje, abych se mohl umýt a jít rovnou spát (vstávání ve tři ráno dokáže člověka dost vyčerpat). Složku jsem schoval do šuplíku od nočního stolku a lehl si do postele. Rozhodl jsem se, že sprchu pro dnešek vynechám, protože jsem vážně utahaný, a také jsem do několika minut nevěděl o světě.

Ráno jsem se vzbudil kvůli slunečním paprskům, které mi svítily přímo do očí. Nespokojeně jsem zamručel a otočil se na druhý bok. Chtěl jsem dál pokračovat ve svém spánku, ale uslyšel jsem ze spodu někoho zvonit.

,,Kdo to může být?" zamumlal jsem si pro sebe a zvedl se z postele.
,,Že by se tak rychle rozneslo, že jsem zde nový?" zakroutil jsem nad tím hlavou a otevřel neznámé osobě dveře.

Naskytl se mi pohled na kluka menšího vzrůstu s černými vlasy a košíkem v ruce.
,,Dobré ráno." usmál se na mě.

,,Dobré." nejistě jsem přikývl.

,,Ach, omlouvám se." natáhl ke mně ruku.
,,Mé jméno je Ten, jsem tvůj soused." pořád se na mě usmíval.

,,Těší mě." potřásli jsme si.
,,Já se jmenují Tae- Minsung, Park Minsung." skvělé, teď jsi se málem prozradil Taeyongu, vážně skvělé.

Ten si toho naštěstí nevšiml nebo to jenom prostě neřešil.
,,Také mě moc těší."

,,Chceš jít dál nebo-

,,Rád bych, ale musím se vrátit. Mám něco na práci." nenechal mě domluvit.
,,Pouze jsem ti chtěl přinést tohle." košík zvedl výš a odkryl z něj utěrku.
,,Udělal jsem ti koláčky na přivítanou."

,,Ehm, děkuji moc." košík jsem si od něj převzal.
,,Ještě dnes ti ho vrátím." pousmál jsem se.

,,To je v pořádku, já si pro něj přijdu." mávl nad tím rukou.
,,Měj se, přeji hezký zbytek dne." a s tím odešel. Zavřel jsem tedy dveře a košík s koláčky dal na ostrůvek v kuchyni; na bohatého člověka je velice milý.

Podíval jsem se na košík s koláčky a pro jeden se natáhl. Vzal jsem ho, začal ho zkoumat a nakonec strčil do pusy. Bohatý, milý, a také dobře peče; to se jen tak nevidí. Koláčky jsem všechny snědl a košík dal vedle dveří, abych ho nezapomněl vrátit Tenovi až půjdu ven.

,,Co teď?" rozhlédl jsem se po obýváku, do oběda je ještě daleko a já nemám co dělat.

Strčil jsem ruce do kapes u oblečení a nahmatal klíč. Vytáhl jsem ho z kapse a pozorně se na něj podíval.

,,Tajná místnost!" vzpomněl jsem si, co mi říkal Lucas o speciální místnosti.
,,Kde asi může být?" vydechl jsem a vydal se hledat (vypadá to, že mám práci obstaranou).

Místnost hledám už tři hodiny a pořád ji nemůžu najít. Dům jsem za tu dobu stihl prohledat dvakrát a nic. Sedl jsem si vyčerpaně na postel v pokoji pro hosty a zadíval se na stěnu naproti mně.

,,Ale počkat." vedle skříně jsem si všiml malé černé dírky, tak akorát na klíč.

Přišel jsem ke skříni, klíč do dírky zastrčil a otočil. Vítězně jsem se usmál, když se stěna pootevřela, a tak jsem jí otevřel úplně a věšel do vnitř. V místnosti je několik zbraní a různé policejní vybavení, které se mi budou v následujících dnech hodit.

Ale proč Lucas nechtěl, aby o tom někdo věděl?

Z místnosti jsem odešel, zamkl ji a s klíčem se vrátil do svého pokoje, kde jsem klíč dal do šuplíku od nočního stolku a konečně šel do koupelny spáchat ranní hygienu. Po dokončení všech povinností jsem se vydal do kuchyně si udělat něco k jídlu.

Nakoukl jsem do ledničky, která byla plná až z ní málem pár věcí vypadlo. Vzal jsem potřebné věci a začal vařit. Hotové jídlo jsem nandal na talíř, usadil se k ostrůvku a začal jíst. Během jídla jsem přemýšlel, jak se spřátelit s Jaehyunem, a jak ho vůbec najít, protože nevím jak vypadá. Hlasitě jsem si povzdechl a hlavu si opřel o ruku; tahle práce bude ještě zajímavá.

Z přemýšlení mě vytrhlo zvonění ode dveří. Dnes už podruhé, začínám tu být velice oblíbený.

Dveře jsem otevřel a v nich stál Ten.
,,Ahoj, co ty tu? Zase." otázal jsem se.

,,Dnes večer se svým přítelem pořádáme menší párty a jelikož jsi tu nový, tak bych tě rád pozval, aby jsi mohl poznat lidi ze sousedství." mile se usmál.

To je má šance jak se dostat k Jaehyunovi a zjistit jak vůbec vypadá. Teď otázka, jestli tam vůbec přijde.

,,Tak... Co říkáš?" vyrušil mě Ten z přemýšlení.

,,Moc rád přijdu." usmál jsem se.
,,Děkuji za pozvání Tene." poděkoval jsem mu.

,,Paráda!" zatleskal šťastně rukama.
,,Dnes večer v osm hodin." pověděl mi čas, kdy to začíná.

,,Budu tam." kývl jsem.
,,A co si mám obléct?" ještě jsem se zeptal.

,,Něco podobného, co jsi měl včera na sobě." odpověděl.

Přikývl jsem.
,,Než odejdeš." vzal jsem košík ze země.
,,Vracím ti košík. Ty koláčky byly vážně moc dobré." pochválil jsem mu jeho úžasné pečení.

Košík si ode mě vzal a zeširoka se usmál.
,,Jsem rád, že ti chutnaly." kývl si spíš pro sebe hlavou.
,,V osm večer, nezapomeň." pohrozil mi prstem a já se uchechtl.

,,Ano ano, neboj se." ujistil jsem ho, a když Ten odešel, zavřel jsem za ním dveře. V osm hodin večer... No dobrá.

Je za deset osm a já si až teď vybral oblečení. Rychle jsem se převlékl, do kapse si schoval mobil a vyrazil jsem. Dům jsem zamkl, klíče jsem dal do kapsy k mobilu a šel hledat Tenův dům. Dům jsem našel rychle a bez problémů, díky hlasité hudbě, která se šířila všude kolem.

Na dveře jsem chtěl zaklepat, ale došlo mi, že by to nemělo žádný účel, a tak jsem zazvonil; i když to mi asi taky nebude moc platné.

Po chvíli se dveře otevřely a v nich stál vysoký kluk.
,,Ty musíš být Minsung, že?" pohledem mě sjel od hlavy až k patě.
,,Ten říkal, že příjdeš." uhl bokem, abych kolem něj mohl projít, což jsem udělal a on za mnou zavřel.
,,Moje jméno je Johnny. Pojď, půjdu tě seznámit s ostatními." rozešel se ke skupince kluků.
,,Kluci, chtěl bych vám představit našeho nového souseda." všichni se na nás otočili.

Jediného koho jsem poznal byl Ten a to jen proto, že za mnou už dneska byl dvakrát, aby mi přinesl moc dobré koláčky a oznámil dnešní párty.

,,Tohle je Park Minsung." všichni mě pozdravili, a také se představili.

,,Tene, to nás tady bude tak málo?" přišel jsem blíž k Tenovi, když jsem se se všemi poznal.

,,Ještě má dojít jeden kluk, ale jinak ano." potvrdil mi to.
,,Víš, ne všichni bohatí jsou pořád tady." slovo bohatí řekl lehce jiným tónem.

,,A na koho se čeká?" zeptal jsem se.

,,Na Jung Jaehyuna, je to tvůj soused z druhé strany od nás." odpověděl mi a přikývl jsem.

,,Uhm." snažil jsem znít, jako bych nebyl nadšený, a proto jsem se radši napil z kelímku s alkoholem. Dnešní večer se sice teprve rozjíždí, ale už teď vím, že to bude dost zajímavé.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Už se nám to trošku rozjíždí, ale jenom trošku.

Za hvězdičku a komentář budu velice ráda ♡♡

VeVe-IsHere