Druhý den ráno jsem vstával už ve tři, abych mohl v klidu udělat ranní hygienu a nasnídat se. Dnes mě čeká celkem náročný den, i když je to jen předělávání mé image a mého chování, ale i tak to dá hodně práce.

Po velice dobré snídani, která obsahovala omeletu z vajíček a chleba, jsem se oblékl, ze stolu vzal složku o Jaehyunovi a odešel z domu. Nasedl jsem do auta, složku hodil na sedadlo spolujezdce a rozjel se do práce.

,,Dobré ráno, Taeyongu." pozdravil mě Lucas.
,,Jsi přesně na čas. Vlastně, jsi tu dokonce dřív." podíval se na svého hodinky.

,,Dobré ráno i tobě." usmál jsem se a posadil se na židli.
,,No jo, radši tady budu dřív, než aby se na mě čekalo." pověděl jsem mu.

,,Tvé chování se mi velice líbí." poznamenal a já se jenom zasmál; Taeil by rozhodně nesouhlasil.
,,Než dorazí ostatní, tak ti přečtu složku s tvou novou identitou." jednu ze složek dal i mně. Hned jsem jí otevřel a začal si pročítat své nové já (Lucas mi to sice četl nahlas, ale já spíš poslouchal svůj vlastní hlas v hlavě).

,,Všechno srozumitelné?" zeptal se mě Lucas, když jsme projeli celou složku.

,,Ano." přikývl jsem.

,,Paráda." Lucas svou složku položil na stůl a já do tašky, kterou si budu brát s sebou do nového domu.

Lucas říkal, že vše je v domě vybavené a je tam i jedna tajná místnost, od které mi dal klíče; nikdo o ní neví, jen on a já. Zajímalo by mě, co v ní asi bude. No, za pár hodin to zjistím.

Po zhruba třičtvrtě hodině přišli čtyři mladé slečny s několika kufry a všelijakými věcmi, co ani nevím, k čemu vlastně slouží.

,,Dobré ráno slečny." přivítal je s úsměvem Lucas.

,,Taky tě zdravím, Lucasi." odpověděla mu brunetka a na Lucasův stůl položila krabici se šminkami, kterou následně otevřela.
,,Ty jsi Taeyong, že ano?" otočila se ke mně a já přikývl.
,,Těší mě, jmenuji se Jennie." potřásli jsme si rukou.
,,Tohle je Lisa, Jisoo a Rosé. Jisoo mi pomáhá s make-upem a Lisa s Rosé jsou tu od oblékání a celkového vzhledu." ukázala na zbylé tři dívky, které stály kousek od nás.

,,Rád vás všechny poznávám." usmál jsem se na ně. Ony mi úsměv oplatily, a také mě pozdravily.

,,První začneme s oblečením, takže tě poprosím, aby si šel za mnou." požádala mě Lisa a já ji poslechl.

Rosé mezitím vytáhla několik kusů oblečení a vyšla z Lucasovi pracovny, já a Lisa jsme jí následovali. Zastavili jsme se před šatnou, kterou tady na stanici máme. Rosé mi podala oblečení, já si vlezl do šatny a převlékl se.

Musím říct, že to nevypadá vůbec zle. Holky tohle asi nedělají poprvé, myslím, že pro nás dělají už delší dobu.

Vyšel jsem ze šatny a holky zkontrolovaly, jestli mám vše dobře oblečené a jestli mi to dobře padne.

,,Vypadá to dobře." řekla Lisa.
,,Moc dobře." pokývala uznale hlavou.

,,Souhlasím." přitakala Rosé.

,,Teď půjdeme za Jennie a Jisoo a ty udělají zbytek. Bude to vypadat úžasně." vypískla nadčením Lisa, chytila mě za zápěstí a šla zpět do Lucasovi pracovny.

,,No teda, Taeyongu." Lucas si dramaticky dal ruku před pusu na náznak šoku.

,,Ještě nemáš důvod být v úžasu, stále zbývá make-up a nová barva vlasů." stoupla si vedle něho Jisoo.

,,Počkat, barva vlasů?" nakrčil jsem obočí.
,,Nikdo se mi nezmínil o nové barvě vlasů." udělal jsem několik kroků vzad. Neberte mě zle, ale já mám rád své černé vlasy a nechci si je znova barvit.

,,Bude to vypadat skvěle, věř mi." ujišťovala mě Jisoo.
,,Hlavně to musíme udělat kvůli tvé nové identitě."

,,Fajn." vydechl jsem poraženěn co mi také zbývá, že ano ?

Jisoo mě posadila na židli a začala konat svou dokonalou práci.

,,Přivítejte nového Lee Taeyonga nebo měla bych snad říct, Park Minsunga." Jennie ode mě odstoupila a všichni na mě zůstali zírat.

,,Vím, že jsem nádherný, ale až takhle jo?" zasmál jsem se a převzal si od Jisoo zrcátko.
,,No páni." sám jsem byl sebou překvapený.

,,Vypadá to úžasně, díky moc děvčata." pochválil je Lucas.

,,Nemáš zač, Lucasi. Až budeš zase potřebovat, zavolej." Jennie si vše schovala, tak jako ostatní tři slečny.

,,Než odejdeme." Lisa se ke mně otočila.
,,V novém domě máš vybavený šatník na podobný styl, jako je tenhle. Také jsme tam vybraly nějaké pohodlnější oblečení, takže nemusíš mít strach." prozradila mi.

,,Děkuji moc." usmál jsem se na ně.

,,Za málo, hlavně ho dostaň a buď v pořádku." poplácala mě po rameni Rosé.

,,Nebojte." rozloučili jsme se a holky odešly.
,,Musíš na mě pořád zírat?" koukl jsem na Lucase.

,,Ale ty vypadáš tak dokonale." vydechl stále užasle.
,,Červená ti vážně sluší." uznal.

,,Stejně si tou barvou nejsem pořád jistý. Přeci jen se mám spřátelit s mafiánem." skousl jsem si z nervozity ret.

,,To bych neřešil." mávl rukou.
,,Mu hlavně půjde o to, jestli ti může věřit."

Chtěl jsem mu něco říct, bohužel mě přerušil nově příchozí.

,,Omlouvám se za vyrušení, ale vše je připraveno a Taeyong může vyrazit." oznámil nám Jeno, jeden z Lucasových mužů.

,,Děkuji, hned tam budeme." kývl hlavou. Jeno kývl nazpět a zase odešel.

,,A je to tady." zhluboka jsem se nadechl a následně zase vydechl.

,,Vše bude v pořádku?" poplácal mě po rameni.
,,Navíc budeš mít sluchátko a každý večer si budeme volat ohledně nových informacích." ujistil mě a já mu pouze všechno odkýval.

,,Tak pojď." dal mi ruku na záda a společně jsme šli dolů k parkovišti. Lucas mě zavedl k jednomu z aut, které hned na první pohled bylo luxusní a jistě velice drahé.
,,Líbí? To je dobře." podal mi klíčky.
,,Teď už je totiž tvoje."

,,Práce v utajení se začíná vyplácet." vzal jsem si od něj klíče a auto odemkl.

Lucas se zasmál a otevřel mi dveře.
,,Nasedej." hlavou kývl k autu a já ho s radostí poslechl a udělal tak, jak řekl; Lucas za mnou ještě i zavřel.
,,Jelikož tam s tebou nikdo z nás už nemůže, tak ti chci popřát hodně štěstí a zdaru. Jung Jaehyun není zrovna jeden z nejlehčích případů." zvážněl.

,,Já vím, Lucasi." podíval jsem se na něj.

,,Jen..." odmlčel se.
,,Dej na sebe pozor, ano? Jsi vážně jeden z nejlepších můžu, nemůžeme tě ztratit." vydechl.
,,Nesmím ztratit kamaráda."

,,Neboj, vrátím se ti živ a zdráv. Kdo jiný by tě poslouchal mluvit o tom, jak dokonalý a úžasný Jungwoo je." snažil jsem se téma trochu odlehčit.

,,To není pravda." nervózně se uchechtl.
,,Nikdy jsem o něm nemluvil."

,,V jednom kuse o něm mluvíš, v jednom kuse." pokroutil jsem hlavou a mezi námi nastalo ticho. Rukama jsem přejel po volantu a nastartoval auto, abych tedy mohl jet.

,,Mimochodem, kdyby se cokoliv pokazilo nebo by jsi věděl, že něco není v pořádku a oni by měli zjistit kdo jsi, záchranné slovo je Scooby-Doo." řekl mi Lucas.

,,Scooby-Doo? Vážně?" nadzvedl jsem obočí.

,,No co?" pokrčil rameny.
,,Je to cool a Scoobyho mám rád."

Pouze jsem se nad tím usmál.
,,Měj se Lucasi, večer zavolám."

,,Drž se, Taeyongu." zamával mi, jsem vyjel z garáže a namířil si to za svým novým já, jménem Park Minsung.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Dnešní kapitola nic moc, ale teprve jsme na začátku.

Za hvězdičku a komentář budu velice ráda ♡♡

VeVe-IsHere