Bydlet na moři je sen kde koho, a já mám tu možnost. Vyrostla jsem na moři. Pevninu téměř neznám, a jsem šťastná tady.

Plujeme neurčitým směrem. Každý den je stejný, a přesto tak odlišný. Liší se pouze jeden jediný od nich všech.

Ten den se stalo něco, co mi změnilo na vždy život. Změnilo mě to, jako osobnost. Změnilo mě to navždy a nevratně. Buď všechno nebo nic.

Ten den byl mým nejšťastnějším v životě, a přesto tak smutným. Když něco chceme, musíme se rozhodnout, co vše pro to jsme rozhodnutí obětovat.

Já jsem obětovala svůj starý život. Obětovala jsem všechny, a všechno na čem mi záleželo, ale až teď jsem opravdu šťastná.

Jsem volná, svobodná. Nikdo mě nemůže držet na místě, aniž bych já nechtěla. Jsem sama sebou, po tak dlouhé době.

Každý v životě jsme jednou něco obětovali, a pokud ne, tak ještě nepřišel ten správný čas. Ale pokud ano, každý zná ten pocit viny a štěstí zároveň.

Obětovat smrtelný život za věčný, je něco krásného, ale všechno není jen růžové. Pokud je, pak je to jen sen. Svůj život pak nežijete, ale jen sníte, že se může stát co chcete vy.

Musela jsem se vzdát všeho co jsem milovala. Nikdy se už nepodívám v klidu na západ slunce s tím, že se nebudu bát.

Nikdy už neuvidím ty, které jsem milovala z celého srdce. Nikdy už neuvidím jeho, protože je několik set let mrtvý. Nikdy ho už neuvidím. Nikdy. Myslela jsem si to, ale přesto mě překvapil.

Láska je zrádná, a není milosrdná. Nemá soucit s nikým, a nutí nás si vybírat mezi věcmi co nám jsou nejdražší.

Já se rozhodla, a nikdy bych nelitovala. Jen kdyby tu on mohl být se mnou, všechno by tu bylo krásnější. Barvy by dostaly barvy které mají mít, a nebyly by tak ponuré a chladné.

Povím vám svůj příběh. Někdo mě za to, co jsem udělala odsuzuje. Někdo mě chápe a jiní mě litují.

Nestojím ani o lítost či pochopení. Chci jen aby si mě vyslechli, a hned neodsuzovali.