×

Můj příběh začíná jednoho slunného dne. Byl to můj první den v nové škole. Nemohl jsem se dočkat , to si moc dobře pamatuji , nevím ale proč. I když jsem byl ještě malý , procházel jsem velmi těžkým obdobím. Byl jsem bez rodičů. To jediné mi docházelo.

Nová škola znamenala nové prostředí , nové učitele , ale i nové spolužáky. Nebyl jsem moc hovorný a to mi zůstalo. Uměl jsem ale docela hezky malovat a co mi chybělo při mluvení doplnil jsem slovy na papír. Nevadilo mi nekomunikovat s ostatními , ba naopak. Mohl jsem si vytvářet bohatý vnitřní svět , který byl plný snů a fantastických bytostí , které nemáte šanci potkat nikde jinde.

Paní Cooprová mě zavedla před školu , kde se semnou rozloučila. Byl jsem samostatné dítě , proto jsem zvládl najít šatnu , přezout se a vydat se najít třídu.

Zastavil jsem se až u dřevěných dveří s potrhanou cedulkou 2.A. Byla to má třída , proto jsem se nadechl a s tichým zaklepáním jsem vešel vstříc novému životu.

Vešel jsem do třídy, která byla vymalována do vybledlé zelené barvy , jenž zdobily pouze obrázky kreslených zvířátek. Podlaha potažená fialovým chlupatým kobercem také nedodávala hezký vzhled a opotřebevané lavice tiše šeptaly ,Uteč'.

Po pohledu na učitelku...na učitelku s vysokým drdolem plným šedivých vlasů , hrozivým pohledem schovaným za kulatým brýlemi a stařeckou vrásčitou tváří...jsem dostal ještě větší strach.

,, Vítejte , usaďte se prosím zde." Řekla jednoduše učitelka a otočila se k tabuli. Mezitím co psala ruzné příklady , Já jsem se usadil do lavice na konci třídy , vytáhl jsem si sešit a začal jsem psát.

Po hodině jsem se rozhodl , že se budu seznamovat. I když jsem nebyl hovorný , byl jsem kamarádský. Do třídy chodila jedna hezky vypadající blondýnka s copánky. Nosila růžové šatičky a hrála na piano. Vypadala mile a tak jsem za ní šel. Hned se na mě otočila a s velkým , hřejivým úsměvem a medovým hlasem  pronesla nezapomenutelná slova.

,, Ahoj , já jsem Holly , chceš být můj kamarád? "

,, Velmi rád. " odpověděl jsem s úsměvem

,,Chtěla bych ti představit Jacoba " přišla za mnou jedné přestávky Holly.

Jacob mi nepřipadal sympatický. Již od prvního okamžiku jsem v něm neviděl nic dobrého. A měl jsem pravdu. Znepříjemňoval mi školu a později to bylo ještě horší. Bohužel jsem byl moc slepý.

,, Ahoj , chtěl bych tě o něco požádat... " zeptal se mě Jacob jednoho dne.

,, O co jde? " zeptal jsem se ho.

,, Nepochopil jsem úkol... dáš mi ho opsat? "

,, Dobře..." odpověděl jsem a podal jsem mu svůj těžce vypracovaný úkol z matematiky.

Od této doby jsem měl kamarádku a byl jsem šťastný. Kéž by to trvalo déle.

      Tristan

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top