Blížil se večer a nadešel čas, aby jsme si trochu odpočinuli. Byli jsme už daleko od naší vesnice a bez přestávky jsme došli až sem. ''Tady zastavíme, co vy na to?'' zeptala jsem se a zastavila kousek před nimi. ''Cože? Nemůžeme se zdržovat! Právě teď může být Sasuke blízko. Musíme pokračovat.'' volal Naruto přes celý les a bylo mu úplně jedno, že jsme na tajné misi. ''Naruto, zmlkni.'' řekla jsem. ''Souhlasím, měli by jsme se tu na noc zastavit.'' řekl Sai a začal si sundavat batoh ze zad. ''Děláte si srandu?'' volal Naruto a rozhazoval rukama. ''Už stačí Naruto, všichni si potřebujeme trochu odpočinout včetně tebe.'' řekla jsem a začala vybalovat svůj batoh, ve kterém jsem měla věci na přepsání. Sai udělal to samé. ''Naruto, doufám, že máš sebou nějaký deky jak jsem ti řekla.'' ptala se ho s výrazem, kterým jsem jasně dávala na jevo Narutovu neschopnost. Naruto si začal prohrabovat vlasy a s přitroublým výrazem zavrtěl hlavou. ''Pitomče.'' řekla jsem si potichu a točila oči v sloup. ''Na mám jednu navíc.'' řekl klidně Sai a hodil po Narutovy deku. ''Vidíš, alespoň někdo se tu připravil.'' řekla jsem a usmála se na Saie. ''Od něj nic nechci.'' křikl Naruto a odhodil deku na zem. ''Jen počkej, ona ti přijde ještě dobrá. Mimochodem to bylo od tebe milé Saii.'' řekla jsem a sedla si na deku, kterou jsem měla vedle Saie. ''Žádný problém.'' řekl a sundal si čelenku z čela. ''Měli by jsme jít spát, zítra nás čeká dlouhý den.'' lehla jsem si a přikryla se, stejně tak i Sai. Jen Naruto ležel na zemi bez deky a dělal, že mu to nevadí. Ve skutečnosti, ale mrznul. Sai usnul velmi brzo, mě ale zajímalo, jestli si Naruto vezme od Saie tu deku, kterou po něm hodil.
''Sakra!'' řekl pak Naruto a přetáhl si deku přes sebe. Já se jen spokojeně usmála a usnula.

''Co se to stalo?'' říkala jsem si když jsem se ráno probudila s velkou bolestí hlavy. Pomalu jsem otevřela oči a uviděla jen Naruta, který ležel bez hnutí na zemi. ''Naruto!'' obrátila jsem ho na záda a hned jsem zjišťovala zda žije. Žil, byl jen v bezvědomí. ''Naruto, vstávej prosím.'' říkala jsem a třásla s ním. Po pár minutách se přeci jen vzbudil a pomalu si sedl. ''Naruto, díky bohu. Co se stalo?'' ptala jsem se zmateně. ''Ty si nic nepamatuješ?'' řekl a snažil se postavit. ''Nic, jediné co si vybavuju je večer a pak už jen probuzení nic víc.'' vysvětlovala jsem. ''Napadli nás, sice jsme se pokoušeli bojovat, ale tebe hned ze začátku omráčili. Vzal jsem tě tedy sem, ale cestou jsem narazil na dalšího ninju z Akatsuki, který nás chtěl odvést. Podařilo se mi ho odehnat a takhle jsme skončili tady.'' řekl Naruto. ''Aha.'' řekla jsem a prohrábla si tmavě hnědé vlasy. ''Sai! Naruto kde je Sai?'' křikla jsem na něj. ''Jak jsi byla v bezvědomí ihned jsem tě vzal sem. Sai tam zůstal s tím druhým ninjou proč?'' řekl klidně. ''Ty jsi ho tam nechal? Jak jsi mohl?'' křičela jsem na něj. ''Sám to tak chtěl. Řekl mi ať tě odnesu, a že on se o toho týpka postará.'' vysvětloval trochu naštvaně. ''Dělej, musíme se vrátit!'' řekla jsem a rozběhla se zpět k tomu místu, kde jsme se minulou noc utábořili.