Bylo brzo ráno a já byla spolu s Narutem v lese. Někdo nás přepadl, podle Naruta to byli další členové Akatsuki. Sai, který zůstal na místě sám určitě nedopadl dobře.
''Dělej Naruto!'' křikla jsem a ještě trochu zrychlila svůj běh. Měla jsem o Saie velkou starost, a i když nás oba štval, myslím, že i Naruto se o něj trochu bál. Běželi jsme dalších deset minut krásných letním lesem. Všechny stromy kvetly a jediné co bylo slyšet, bylo cvrlikání ptáků v korunách stromů. ''Tady je to.'' řekla jsem, když jsme doběhli na místo. Rozhlíželi jsme se kolem a jediné co jsme našli byly stopy po inkoustu (zřejmě od Saiových malířských bojových technik), jeho meč byl zabodnutý v zemi a kusy černé látky se povalovali všude kolem. ''Co se tu sakra stalo?'' ptal se Naruto a prohledával padlé kusy stromů. ''Určitě tu Sai musel s někým bojovat a podle té látky to byli členové Akatsuki, při nejhorším samotný Sasuke.'' řekla jsem a zkoumala inkoust rozlitý na zemi. Všude bylo ticho, nikde nic, ani malou nápovědu k tomu jak najít Saie tu nebyla. ''Musíme ho najít.'' dodala jsem.
''Jestlipak to nejsou další prckové z Konohy.'' ozval se hlas z výšiny stromu. ''Co to bylo?'' zeptal se nervózně Naruto a přiběhl ke mě. ''Ukažte se!'' křikl Naruto a vzal si do ruky kunai. Já sáhla do zadní kapsy a vytáhla pár shurikenů.

Po pár chvílích už před námi stáli. Dva silně vypadající ninjové. Jeden měl přes celý obličej masku a na čele měl čelenku na které byl přeškrtnutý znak skryté vodopádové vesnice. Druhý měl na zádech velkou červenou kosu, šedivé vlasy a na krku mu visela čelenka ze skryté deštné vesnice, také přeškrtnutá. Oba samozřejmě na sobě měli dlouhý černý kabát s rudými mraky. ''To bude zase nuda co Kakuzu?'' zeptal se vysokým hlasem ninja. ''Takže ten s tou maskou se jmenuje Kakuzu? Tohle nedopadne dobře!'' pomyslela jsem si. ''Zmlkni! Vyřešme to rychle.'' řekl hlubokým hlasem Kakuzu. ''Ale noták bude sranda, jako s tím předchozím!'' řekl druhý, kterého jméno jsme ještě neznali. ''Co jste s ním udělali?!'' křikl naštvaně Naruto.
''Pán Jashin mě bude obdivovat, pokud dokážu zabít další! Co myslíš Kakuzu?'' ptal se nadšeně ninja. ''Už mě štveš Hidane! Zab tu holku, velitel jí už nechce.'' řekl Kakuzu. ''Co? Jen tu jednu?'' stěžoval si smutně Hidan. ''Jdou po Narutovi, nesmím dovolit, aby mu ublížili.'' pomyslela jsem si a stoupla si před něj. ''Uteč Naruto a přivěď posily. Já se tu o ně zatím postarám!'' řekla jsem. ''Tuhle stejnou chybu už neudělám! Zůstanu tu.'' řekl rozhodně. ''Ty magore! Běž!'' křikla jsem na něj.
''Už můžu?'' zeptal se Hidan a koukl na Kakuza. Ten jen kývl hlavou. Hidan si sundal kosu ze zad a chytil jí pevně do ruky. ''Tohle bude supeer!'' křikl legračně a vyběhl proti nám. Stála jsem před Narutem a ta rychlost, kterou se Hidan pohyboval byla tak dokonalá, že jsem jeho zbrani nedokázala uhnout a v ten okamžik, jsem viděla jak mi tři hroty červené kosy trčí z břicha. Naruto stál zděšeně přede mnou a díval se mi upřeně do očí. ''To nebyla ani zábava!'' stěžoval si bezstarostně Hidan. ''S-shiro...''vydal se sebe tichým hláskem Naruto.