,,Strejdo, kdy se vrátím k tatínkovi a mamince?" Zeptala se jednoho dne Sofie. Už to byl týden, co bydlela u strejdy Rona a začínalo se jí stýskat. Zrudly mu uši a ačkoliv čekal, že se na to jednou zeptá. Zhluboka se nadechl a pak řekl: ,,Dokud já neřeknu."
,,A víš co? Měla by jsi jít do pokoje, čekám návštěvu."
Sofie byla zmatená. Nevěděla, co to všechno znamená, ale radši ho poslechla. Cítila, že by nebylo dobré ho neposlechnout. Vypadal naštvaně a než za sebou zavřela dveře, viděla, jak vytahuje svou sovu z klece a připíná jí k noze dopis.
***
Hermiona seděla v Manoru a snažila se so sebe nacpat alespoň nějaké jídlo. Věděla, že to tomu malému škodí, a tak se snažila s tím něco udělat. Najednou však před ni přiletěla sova, která jí nesla dopis.
Stálo na něm:

Malfoyovi

Opatrně přeletěla text očima a pak vykřikla: ,,Draco, to Ronald. On nám napsal! Znám jeho písmo a kdo jiný, než on, by to mohl napsat."
Ihned k ní přistoupil a vzal jí dopis.

Sofie je v pořádku a nemám ani v plánu jí ublížit. Nikdy mi nešlo o ni, ale o tebe Hermiono, a proto navrhuji dohodu. Přepíšete na mě polovinu Mafoyovského zlata, necháš se rozvést a můžeme to spolu zkusit znovu. Až splníte tyto podmínky, tak se k vám vrátí zpět. Nebo přesněji řečeno k Malfoyovi.

,,Co budeme dělat Draco? Já se nechci rozvést. Já tě miluju! A nechci přijít o Sofii, " rozbrečela se Mia.
Draco ji objal a v hlavě se mu začaly motat různé plány. Pak ale rychle vytáhl hůlku a vyčaroval kolem sovy, která teď pojídala Hermioninu snídani, klec.
,,Musíme se poradit s Harrym, ale pokud je ta sova zaregistrovaná, tak by nám mohla poskytnout nějakou stopu nebo nás k nim rovnou dovede. Weasley si bohužel neuvědomil, že když pošleme tuto sovu zpět s odpovědí, tak ji můžeme sledovat," usmál se Draco, protože si byl jistý, že tohle musí vyjít
,,Draco, proč nás to jen nenapadlo dřív?" Zeptala se ho Mia a znovu ho pevně objala. ,, Připadám si ta hloupá. Mohli jsme je najít už dřív!" Plácla se do čela.
Teď už se snad všechno obrátí k lepšímu.