Hermiona seděla doma v křesle a čekala, až Draco  a Lucius přijdou.  Čekala dlouho. Objevili se až okolo půlnoci.
,,Tak co? " vyhrkla a vyskočila z křesla, když dorazili.
,,Miláčku, proč ještě nespíš, " řekl Dravo zmučeně.
,,Nenašli jste ji, " konstatovala Hermiona.
,,Ne, " odpověděl jí Lucius a odešel za Cissou, která ho také čekala.
,,Mio, neboj nakdeme ji rychle. Věz, že kdyby nás zbytek neposlal domů, tak ji stále hledáme. Dopadne to dobře, uvidíš, " řekla pevně ji objal. Snažil se tě mi slovy přesvědčit i sám sebe.
,,Chci ji jít taky hledat," zašeptala.
,,Ne, " odpověděl rázně Draco.
,,Ale já chci být užitečná a né tady doma jed sedět na zadku a čekat."
,,Mio, jsi těhotná a jánechci, aby se tobě nebo tomu malému něco stalo," řekla a pohladil ji po bříšku.
,,Kdybych na ni dávala větší pozor, nemusela se to vůbec stát. Mohla být taky s námi a vše by bylo v pořádku. Je to moje vina," říkala a pořád stišovala hlas, takže jí na konci Draco skoro vůbec nerozumněl.
,,Mio," umlčela ho zvednutím ruky.
,,Chci svou chybu napravit. Chci pomoct při hledání. Chci být užitečná a napravit to. Musím!"
,,Drahá, nemusíš. Ty za to nemůžeš. Mohlo se to stát kdykoliv a komukoliv z nás. Prosím neobviňuj se kvůli tomu, " řekl a pohladil ji po tváři, ,,měla bys jít spát. Ty i to malé to potřebujete."
,,Ale já nemůžu spát, chápeš! Nemůžu! Jak bych mohla klidně spát, když nevím, co se s ní děje, kde je, jestli je v pořádku. Draco prosím, chci jít zítra s vámi," chytila ho za ruku.
Draco si povzdechl.
,,Tak dobrá, ale budeš se držet stranou a utečeš, kdyby se něco dělo."
,,Slibuji," řekla Mia a objala ho.
,,Moc ti děkuji."
Draco nebyl tak nadšený jako ona, ale nedal to na sobě znát. Přeci jen měl strach.
Když se odebrali do postele, tak nemohl dlouho usnout, a kdy se mu to konečně povedlo, tak měl zlé sny. Jakmile se ráno probudil, přehodnotil svůj názor. Neměl Mie dovolit s nimi jít.
***
,,Ty palačinky jsou moc dobré," řekla Sofie a znovu si ukousla.
,,Takové vždy dělala moje máma a vždy rychle zmizely než bys řekla famfrpál," pak se podíval na hodiny, ,,měla by jsi jít spát. Už je hodně hodin."
,,Tak jo. Dobrou noc," řekla mu a seskočila z židle. On jí odpověděl kývnutím. Sofie pak odcupitala k sobě do pokoje a usnula klidným spánkem.