,,A ty jsi můj strejda? " zeptala se Sofie Ronalda, stále schovaného pod kápí.
,,Ano, " odpověděl a otevřel dveře od svého bytu. Teprve až byli bezpečně schovaní uvnitř, tak si ji stáhl z hlavy a Sofie mu tak mohla poprvé vidět do obličeje.
,,Máš vlasy jako teta Ginny, " poznamenala. On to nijak nekomentoval a zauvažoval. ,,Večeře bude v 19:00. Támhle máš pokoj, " ukázal na dveře na konci chodby, ,,je tam vše, co potřebuješ. Kdyby jsi něco potřebovala, tak budu v pracovně," pak odešel do pracovny a nechal v chodbě stát Sofii samotnou. Ta si zula mokré sněhule a šla do pokoje, který jí ukázal. Otevřela dveře a vešla dovnitř. Pokoj byl celkem hezky vybavený, vymalovaný růžovou barvou a nábytek byl bílý. Bylo tam dokonce pár hraček, s kterými si mohla hrát, a tak neváhala, vzala z poličky nějaké panenky a začala si hrát.
...
,,Jsme jim na stopě paní Ministryně, uklidnětě se prosím, " vyzval ji jeden bystrozor. Harry i Draco a dokonce i Lucius byli v terénu.
,,Ne, já se neuklidním. Co by jste dělal vy, kdyby vám unesli dítě?" Zeptala se ho podrážděně a bubnovala přitom prsty o stůl. Pak najednou vstala.
,,Jdu taky. Kde jsou? "
,,Ne. Mám zakázáno vás za nimi pustit, " odpověděl jí bystrozor.
,,Co je tak špatného na tom, že chci jít hledat své dítě? " zeptala se a zmučeně se posadila na pohovku.
Už jí nestihl odpovědět, protože ho předběhla Cissa, která právě vstoupila.
,,Ve tvém stavu by to nebylo moudré. Musíš jim věřit, že ji najdou a já vím, že se jim to povede."
,,Narcisso, to bě se nic takového nestalo. Nevíz, jak se teď cítím, " povzdechla si Hermiona.
,,To si vážně myslíš? Snad jsi nezapomněla na Pána Zla a na to, že jsem musela sledovat, jak moje jediné dítě je niceno do toho, aby se stalo smrtijedem a prováděla věci, které se mu hnusí. Nemohla jsem s tím nic udělat, protože jinak by jsme všichni zemřeli."
,,Ale i přes to jsi něco podnikla. Byla jsi přece za Severusem a ten složil neporušitelný slib a Dracovi pomohl." To už Cissa nijak nekomentovala a raději se posadila vedle Hermiony a objala ji kolem ramen.