Následující týden na sebe měli Dracos Mia hrozně málo času. Nejen, že už museli do práce, ale také začít číst tu hromadu knih, kterou pro ně Mia nachystala. Lidé v sirotčinci je proto mohli vidět neustále s knihou v ruce a to ještě každý den s jinou.
Ale některé večery si to nahrazovali např. společnou koupelí a jinými příjemnými věcmi.

Ve čtvrtek odpoledne už to Draco nezvládal a tak Hermionu zatáhl k sobě do kanceláře, kde se vyčerpaně zhroutil na pohovku.
,,Co se děje? " zeptala se zmatená Hermiona.
,,Potřebuji chvilku pauzu. Už mi leze na mozek, jak furt jenom čtu a papíruji. Potřebuji být chvilku v klidu, s tebou, sám. "
Hermiona se posadila na pohovku vedle Draca, který jí položil hlavu do klína. Začala ho hladit po vlasech a on slastně zavřel oči.
,,Po takovéto chvilce klidu už toužím od pondělí. Takový stres nesnáším. "
,,Mě to zatím takhle nezdrtilo. Jsem zvyklá nepřetržitě pracovat. "
,,Stalo se ti vůbec někdy, že jsi práci nezvládala? "
,,Ve třetím ročníku. Zapsala jsem se na všechny nové předměty. Samozřejmě nebylo možné, abych byla na dvou hodinách zároveň a tak jsem používala obraceč času. Po pár měsících už jsem to přestala zvládat. "
,,Tak proto jis byla taková pobledlá. "
Mia to už víc nekomentovala a dál hladila jeho hlasy. Nakonec se k němu sklonila a věnovala mu motýlí polibek zrovna ve chvíli, kdy se otevřely dveře. Dovnitř nevstoupil nikdo jiný než Lucius Malfoy.
,,Draco, tak tady- "zarazil se, stejně jako Draco a Hermiona.
,,Tak tohle je ta tvá velká zanemprázdněnost? " zetal se s úšklebkem.
,,Dobrý den, " pozdravila Hermiona a cítila, jak jí horkost stoupá do tváří. Byla úplně rudá. Rychle se postavila, stejně jako Draco vedle ní.
,,No, já-
Uvidíme se později. Nashledanou, " dostala ze sebe Hermiona a co nejrychleji opustila kancelář a nezapoměla za sebou zavřít dveře.
,,To je ta žena, se kterou jsi byl ten večer, kdy jsem vás, " ušklíbl se ,,vyrušil. Znám ji? "
,,Ano otče. "
Lucius se zamyslel.
,,Byla mi hodně povědomá. Počkej, že to není Grangerová? "
,,Ano je. "
,,No to si ze mě snad děláš legraci. Ta mudlovská šmejdka? "
,,Neříkej jí tak! " zakřičel Draco.
,,Nekřič po mě! Víš co? Zakazuji ti se s ní stýskat! "
,,Nemáš mi co zakazovat! Budu s kým budu chtít, i kdyby to třeba byla mudla! A v sobotu je k nám pozvaná na oběd, tak se na to připrav! " hned co to Draco dořekl, začal litovat. Věděl, že s tím Hermiona nebude souhlasit. Bohužel ale bude muset.
,,Jak myslíš, " řekl Lucius naštvaně, odešel ven a nezapomněl za sebou prásknout dveřmi.

Jak Draco předpokládal, Hermiona z toho vůbec nadšená nebyla.
,,To myslíš vážně? " vyhrkla zoufale.
,,To nepřežiju. "
,,Ale neblázni. Máma ho zpracuje a on si tě zamiluje tak, jako všichni. Podívej se na malého Jamese. Ten tě úplně zbožňuje. "
,,Ale James není tvůj otec. A on má v podstatě pravdu. Nejsem pro tebe dost dobrá. "
,,Tak teď mě dobře poslouchej, " řekl Draco a chytil ji za ruce.
,,Jsi ta nejlepší žena na světě a já si jsem stoprocentně jistý, že si ho získáš. Nedělej si s tím starosti. Bude to dobré. "
Přitáhl si ji do objetí a věnoval jí motýlí polibek do vlasů.
,,Kéž by jsi měl pravdu. "