Hermiona se zhroutila na gauč a celá se rozklepala. Je to moje vina. Draco někde umírá kvůli mě a já nevím kde je. Nemám jak mu pomoci.
Jeden vzlyk za druhým je dostávaly z jejího hrdla. Ozvalo se zaklepání na dveře a Hermiona sebou trhla a zvedla svou mokrou tvář ke dveřím.
,,Draco, jsi v pořádku? " Narcissa ozevřela dveře a oči se jí rozšířili překvapením a zděšením.
,,Hermiono? Drahá, co se stalo? Kde je Draco? "
,,Já-
Já nevím. Dra-draco je asi v nebezpečí. On-on mu u-ublíží."vypravila ze sebe Mia stěží a naplno se rozvzlykala. Narcissa neváhala a objala ji.
,,Ale neblázni," řekla. ,,Určitě si jen někam odskočil. Víš co? Pošleme mu zprávu a uvidíme. "
Jak Cissa řekla, tak udělala v rukávu svého hábitu vytáhla hůlku a vyčarovala z ní patrona. Byl to kolibřík.
,,Najdi Dtaca a vyřiď mu, aby se co nejrychleji dostavil domů. Je tu Hermiona a čeká na něj."
Kolibřík mírně kývl hlavou a pak zmizel.

Hermionu to ale moc neuklidnilo. Pořád brečela a nedala se utišit. Ozvalo se hlasité PRÁSK, když se k nim přemístil Draco. Hermiona vyběhla a pevně ho objala. On jí objetí opatil stejně vroucně. Oba měli zarudlé oči od pláče.
Narcissa nenápadně opustila pokoj, aby jim dopřála trochu soukromí.

,,My-myslela jsem,že- že jsi mrtvý.Že tě zabil."
Políbil ji do vlasů.
,,Jsem v pořádku."
,,A kde jsi byl? "
,,U tebe. Myslel jsem, že ti ublížil."
,,Měla jsem o tebe hrozný strach."
,,Já o tebe taky. "
Vzal její tvář do dlaní, palci jí setřel poslední slzy a lehce ji políbil.
,,Už prosím neplakej. Nikomu se nic nestalo. Všechno je v pořádku."
,,Právě že není. Draco, dnes večer jsme zakusili, jak jednoduše se nám dokáže dostat do hlavy a zmást nás. Víš, co by se mohlo stát příště? "
,,Tuším, ale teď o tom už nepřemíšlej. Vyřešíme to zítra ráno.

Zalezli si do Dracovi obří postele. Draco si Miu přitáhl blíž a ovjal ji kolem pasu.
Hermiona ho políbila.
,,Miluji tě, " zašeptala.
,,Miluji tě," zopakoval a políbil ji. Pak už se oba ponořili do spánku.

Ráno Miu probudilo jemné šimrání na tváři. Otevřela oči a zjistila, že to ji Draco hladí.
,,Promiň, nechtěl jsem tě probudit."
,,Já už byla vzhůru, " zalhala mu.
,,Co si dáš na snídani?"
,,To je celkem jedno. Něčím mě překvap."

O chvilku později už na nočním stolku stál talíř s tousty a čerstvou zeleninou. Ještě než se pustili do jídla, tak dal Draco Hermioně rudou růži. Pak už se ničím nerušeni pustili do snídaně.

....

Ahoj..Konečně jsme se dozvěděli, co se skutečně stalo..
Pokusila jsem se zlepšit v délce kapitoly a myslím, že se mi to i celkem povedlo. Je dvakrát delší než minulá.
Omlouvám se za pravopisné chyby, které se tam možná občas objeví.

Mějte se hezky😊

marrta20