Když Hermiona ráno otevřela oči, hrozně se lehla. Rychle je zase zavřela a srdce se jí divoce rozbušilo. Pokud se jí to jen nezdálo, tak právě teď ležela na hrudi Dtaca Malfoye ve společném objetí. Znovu otevřela oči, aby se přesvědčila, že to nebyl sen. K jejímu zděšení na ni hleděly šedomodré oči a jeho tvář zdobil milý úsměv.
,,Dobré ráno, " řekl, ale nepouštěl ji. Chtěl si tento moment plně vychutnat, protože věděl, že nebude mít dlouhého trvání.
,,Dobré ráno, já se moc omlouvám, musela jsem usnout a - "
Zmlkla.Byli si najednou tak blízko, jejich nosy se téměř dotýkaly a Hermiona cítila vůni jeho kolínské.
A pak se to stalo. Jejich rty se spojily v polibku a je pohltilo nekonečno. Připadalo jim jako věčnost, než se od sebe odtrhli a nastalo dlouhé ticho.Hleděli si přímo do očí.
,,Já- " začala Hermiona, ale nedokončila to. Nedostávalo se jí slov.
,,Moc se ti omlouvám. " řekl Draco.
,,Už jsem to prostě nevydržel a - "
,,Nemusíš se omlouvat - "
,,Nepřerušuj mě prosím, nebo to nedokážu doříct. " poslechla ho.
,,Děkuju, " usmál se na ni.
,,Víš, už delší dobu k tobě cítím něco víc a já -
Já tě mám moc rád Hermiono. "
U Hermiony propukl ohňostroj emocí.
,,Pochopím, když mé city nebudeš opětovat. Vlastně jsem ti to ani neměl říkat, zapomeň na - " Hermiona ho umlčela polibkem.
,,Vždyť já tě mám taky ráda. "